242 C 49/2019-69 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20.11.2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 54.916 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a plateb za související služby za užívání prostor určených k podnikání na adrese [adresa], [obec] za období měsíců ledna až září 2019. Žalovaný dluh neuhradil ani na předžalobní výzvu k plnění. Usnesením ze dne 9.6.2020, č.j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby ohledně částky 4.836 Kč, kdy se jednalo o zápočet kauce složené dříve žalovanýma a započtené na dluh za měsíc leden 2019 v původní výši 6.147 Kč. 2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním ze dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, na základě něhož vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne nájemní smlouvu k prostorám určeným k podnikání na adrese [adresa], [obec]. V období od ledna 2019 do září 2019 bylo ze strany žalobce žalovanému účtovány k úhradě nájemné, služby související s užíváním uvedených prostor a samostatně elektrická energie vždy zpět za předchozí měsíc, a to v následujících částkách: za leden 2019 ve výši 6.147 Kč splatné dne [datum], za únor 2019 ve výši 6.132 Kč splatné dne [datum], za březen 2019 ve výši 6.158 Kč splatné dne [datum], za duben 2019 ve výši 6.132 Kč splatné dne [datum], za květen 2019 ve výši6. 049 Kč splatné dne [datum], za červen 2019 ve výši 6.058 Kč splatné dne [datum], za červenec 2019 ve výši 6.117 Kč splatné dne [datum], za srpen 2019 ve výši 5.985 Kč splatné dne [datum], za září 2019 ve výši 6.138,33 Kč splatné dne [datum] Dohodou účastníků ze dne [datum] byla nájemní vztah k uvedeným prostorám smluvně ukončen. Dopisy ze dne [datum], [číslo], [datum] byl žalovaný ze strany právního zástupce žalobce vyzýván k úhradě dlužné částky, přičemž poslední dvě výzvy lze vzhledem k jejich obsahu považovat za předžalobní výzvy. Žalovaný na dlužné částky dosud ničeho neuhradil. 4. Předmětný právní vztah soud posuzoval podle zákonné úpravy účinné od 1.1.2014, tedy podle právní úpravy vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále rovněž o. z.). 5. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. 6. Podle § 2303 o. z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. 7. Dle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Dle § 2213 o. z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 9. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalovaný sjednal s žalobcem nájemní vztah k prostor určených k podnikání na adrese [adresa], [obec], přičemž se zavázal v souvislosti s užíváním těchto prostor hradit nájemné a platy za služby spojené s užíváním prostor. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nehradil sjednané a vyúčtované platby řádně a včas. Žalobce prokázal existenci nájemního vztahu mezi účastníky, existenci dluhu a jeho složení, žalovaný naopak v řízení netvrdil a neprokázal, že by vzniklý dluh uhradila. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu mu bylo dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uloženo uhradit rovněž zákonné úroky z prodlení ode dne následující po datu splatnosti jednotlivých vyúčtovaných částek, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 11.070,80 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.746 Kč a dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.080,33 Kč sestávající z částky 3.140 Kč za každý ze dvou vyúčtovaných úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1.444,80 Kč.