249 C 8/2021-29 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 400 Kč s úroky z prodlení z částky, ve výši a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný neuhradil cenu za přiložení a odstranění technického prostředky k zabránění odjezdu vozidla v částce 400 Kč, jež byl namontován na vozidlo žalovaného dne 20. 1. 2021, neboť žalovaný ponechal vozidlo na místech, kde to není dovoleno. Žalovaný uznal závazek vůči žalovanému co do důvodu a výše a zavázal se částku 400 Kč (stanovenou nařízením [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne 15. 9. 2009) zaplatit do čtrnácti dnů od převzetí složenky. V rozporu s tím dlužnou částku nezaplatil, na předžalobní výzvu žalobce ze dne 4. 3. 2021 nereagoval. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván usnesením ze dne 14. 7. 2021, č. j. 249 C 8/2021-23 – nevyjádřil. Za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Dne 20. 1. 2021 byl k vozidlu registrační značky [SPZ] přiložen a následně odstraněn technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (tzv. botička). Za to byla žalovanému žalobcem vyúčtována částka 400 Kč, již žalovaný nezaplatil. Žalobce jej upomínal o zaplacení přípisem ze dne 4. 3. 2021, marně. Podle ustanovení § 17a odst. 1 písm. a) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla. Podle ustanovení § 17a odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem podle odstavce 5. Podle ustanovení § 17a odst. 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil. Usnesením [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne 15. 9. 2009 byla cena za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla stanovena v částce 400 Kč. Jak uvedeno shora, k vozidlu registrační značky [SPZ] byl dne 20. 1. 2021 přiložen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Téhož dne žalovaný uznal svůj závazek zaplatit v této souvislosti poplatek 400 Kč za přiložení tohoto technického prostředku co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit do čtrnáctí dnů, tj. do 3. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že následně žalovaný žalobci nezaplatil ničeho, je žaloba důvodná co do částky 400 Kč. Splatnost žalované částky nastala dne 3. 2. 2021 (datum, do něhož se žalovaný zavázal dlužnou částku zaplatit), ode dne 4. 2. 2021 je tedy žalovaný v prodlení se zaplacením žalované částky. Žaloba je proto důvodná též v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení (ustanovení § 1970 o. z.) z částky 400 Kč ve výši 8,25 % ročně (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) za dobu od 4. 2. 2021 do zaplacení. Z těchto důvodů soud žalobě zcela vyhověl. O pariční lhůtě tří dnů soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšnému žalobci (který doložil, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze dvou režijních paušálů po 100 Kč podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhl. č. 251/2015 Sb., a to za tyto úkony: předžalobní výzva, podání ve věci samé – žaloba. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 200 Kč žalobci zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). O povinnosti žalovaného zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek za žalobu soud rozhodl podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok III.).