254 C 64/2017-139 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne 13. 12. 2017 domáhal, aby soud zavázal žalovaného k úhradě částky 631.944 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 631.944 Kč od 5. 12. 2017 do zaplacení. Svůj žalobní návrh žalobce odůvodnil tak, že uvedl, že Česká republika byla po rozhodné období (a je dosud) vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, a parc. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, v [anonymizováno] [územní celek], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] [územní celek], [územní celek]. Dle ust. § 29 zákona č. 201/2002 Sb., na základě ohlášení příslušnosti hospodařit s majetkem státu ze dne [datum], ve smyslu ust. § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, je s uvedenými pozemky příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žalovaný byl v rozhodném období (r. 2015) a je dosud v souladu s ust. § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, na základě udělení příklepu dnem [datum] v souladu s potvrzením o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum], vlastníkem této budovy [část obce], [adresa], způsob využití – jiná st., mimo jiné i na shora uvedených pozemcích postavené. Žalovaný i po rozhodnou dobu od [datum] do [datum] užíval předmětné pozemky ve vlastnictví státu (žalobkyně) z titulu vlastnictví výše uvedené budovy na pozemcích postavené, a to bez právního důvodu (nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva nebo jinak smluvně upraven užívací vztah), a za dané užívání neuhradil žalobkyni jakoukoliv částku. Žalovaný s ohledem na výše uvedené není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci (v rozhodném období) vrátit a je proto povinen nahradit žalobkyni bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Žalobce specifikoval částku za bezdůvodné obohacení za dobu užívání [datum] – [datum], při užívání [výměra] za cenu [číslo] za m2, ve výši 631.944 Kč. Co se týče výše bezdůvodného obohacení, žalobkyně poukazuje na to, že o. z. ve výše cit. ust. hovoří o„ obvyklé ceně“ a této ceně by mělo bezdůvodné obohacení odpovídat. I dle konstantní judikatury obvyklou cenou za užívání nemovité věci v určité době se obecně rozumí cena, které by bylo dosaženo při užívání obdobné nemovité věci v obdobné lokalitě ve stejné době a v obvyklém obchodním styku. Podle ust. § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů pak platí, že za užívání majetku státu nesmí být nájemné (tj. částka za užívání majetku státu) sjednáno v nižší částce, než kterou jako nejvyšší možné nájemné stanoví zvláštní právní předpis (ust. § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách), a není-li nájemné upraveno (regulováno) zvláštním právním předpisem, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz pod čj. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], proti němuž podala žalovaná odpor, a to co do výroku I., II. a IV. tohoto platebního rozkazu. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce na vydání určitého bezdůvodného obohacení v souvislosti se stávající situací, kdy žalovaná užívá žalobkyní uváděné pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [anonymizováno] [územní celek], co do základu nároku v zásadě uznává. Žalovaná nesporuje fakt, že užívá pozemky v majetku státu s právem žalobkyně s těmito pozemky hospodařit, a že za takovéto užívání je třeba poskytnou adekvátní náhradu. Stejně tak žalovaná nesporuje, že dosud mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k uzavření nájemní smlouvy. Žalovaná však nemůže uznat nárokovanou výši domnělého bezdůvodného obohacení, tj. výslovně neuznává nárok žalobkyně co do jeho výše. Žalovaná činila opakované pokusy o to, aby mezi spornými stranami bylo dohodnuto nájemné v rozumné výši a na tuto částku by pak byla uzavřena nájemní smlouva. Žalobkyně však odmítla se žalovanou jednat s arogantním a demagogickým odůvodněním, že s dlužníky se nejedná. Žalovaná souhlasně se žalobkyní uvádí, že mezi stejnými účastníky probíhá více soudních jednání. Žalovaná je připravena v řízení doložit, že žalobou požadovaná náhrada za bezdůvodné obohacení je nadále nepřiměřeně vysoká. 3. Poté, co bylo řízení po určitou dobu přerušeno z vůle stran v souladu s ust. § 110 o. s. ř., podala žalobkyně dne [datum] podání, jehož součástí byl návrh na pokračování v řízení a současně i odůvodnění, proč jsou již splněny podmínky pro pokračování v řízení. Žalobkyně uvedla, že ve vztahu k předmětu tohoto řízení poukazuje na skutečnost, že v mezidobí, dne [datum], již bylo odvolacím soudem (Krajským soudem v Brně) rozhodnuto o odvolání téže žalované v obdobné věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [číslo] [spisová značka], mezi týmiž účastníky řízení o vydání bezdůvodného obohacení za užívání týchž pozemků (dále jen předmětné pozemky), jen v jiném – předcházejícím období, (konkrétně rok 2014), přičemž v nynějším řízení jde o rok 2015. Podstatné ve vztahu k nynějšímu řízení je však to, že v rámci odvolacího přezkumu se odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 20. 5. 2020, čj. [číslo jednací], v jeho odůvodnění v rámci odvolacího přezkumu na základě odvolání žalované velmi podrobně zabýval hodnocením zpracovaných znaleckých posudků, zvláště pak revizním znaleckým posudkem č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] Znaleckého ústavu [obec] [anonymizována dvě slova] – [ulice] [anonymizováno] [obec], Ústav oceňování majetku, z něhož při svém rozhodování vycházel Městský soud v Brně. Pro úplnost uvedla žalobkyně, že zmíněný revizní znalecký posudek byl zpracován Znaleckým ústavem dle zadání Městského soudu v Brně se znaleckým úkolem mimo jiné cit.: v případě, že žádný z uvedených znaleckých posudků nedospěl podle názoru znalce ke správnému výsledku, určit obvyklou výši nájemného v období od [datum] – [datum], resp. [datum] – [datum], a to u pozemku parc. [číslo] v [anonymizováno] [územní celek], zapsaných v obou případech na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí i [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně tedy poukázala na skutečnost, že odvolací soud konstatovat, že revizní znalecký posudek považuje za správný, neboť závěry revizního znaleckého posudku byly řádně odůvodněny, podloženy obsahem nálezu, znalec přihlédl ke všem skutečnostem, odůvodnění posudku odpovídá pravidlům logického myšlení, závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů, Znalecký ústav se vypořádal i s námitkami účastníků a svůj posudek obhájil i ústním přednesem. 4. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [okres], [územní celek], soud zjistil, že Česká republika byla pro rozhodné období vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, a parc. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. [územní celek], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] [územní celek], [územní celek]. 5. Z informace o pozemku [číslo] v k. ú. [územní celek], [územní celek] a z informace o pozemku [číslo] v k. ú. [územní celek], [územní celek] a kopie katastrální mapy k. ú. [územní celek] a ortofotomapy soud zjistil, že žalovaná se stala na základě příklepu dne [datum] vlastníkem budovy [adresa], postavené mimo jiné na předmětných pozemcích, kdy z předložených fotografií bylo zjištěno, že budova [adresa] se nachází v centru [územní celek] [anonymizováno]. Z dalších předložených map soud zjistil podobu a lokalitu v centru [územní celek]. 6. Z potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum] včetně protokolu o provedení dražby dobrovolné (čl. 23) soud zjistil, že žalovaná ještě pod obchodním názvem [právnická osoba], se stala na základě příklepu ze dne [datum] v souladu s potvrzením o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum], vlastníkem budovy [adresa] - jiná stavba, postavená na parcele [číslo] [list vlastnictví] a [číslo] [list vlastnictví] a [číslo] [list vlastnictví]. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [územní celek], [územní celek] a z informací o stavbě [adresa] v k. ú. [územní celek], soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem předmětné nemovitosti [adresa], která je již výše označená. 8. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 80148, soud zjistil, že žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 80148. 9. Z výzvy čj. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky přípisem ze dne [datum], doručeným dne [datum], s termínem splatnosti [datum]. 10. Právě za účelem stanovení této ceny v místě a čase obvyklé za užívání předmětných pozemků v rozhodném období r. 2015 byl Městským soudem v Brně (v obdobném soudním řízení vedeném pod sp. zn.