272 C 55/2014 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce ve vztahu k žalovanému domáhal zaplacení částky ve výši 489.006,66 Kč s příslušenstvím a to s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne 23. 6. 2008 příkazní smlouva, na základě které byl žalobce povinen vykonávat zejména správu a údržbu nemovitostí ve vlastnictví [územní celek] svěřených MČ [obec] [část obce], přičemž se jednalo mimo jiné o bytový dům na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. V nezjištěném období od 6. 12. 2001 do 7. 6. 2012 došlo k poškození vypouštěcího ventilu, tzv.„ vystřelením ventilu“, ve vodoměrné šachtě, která se nachází na sousedícím pozemku, na kterém se nalézá objekt předmětného bytového domu [adresa], ulice [ulice a číslo], [obec] [část obce]. V důsledku poškození vypouštěcího ventilu docházelo v předmětném období k rozsáhlému úniku studené vody, kdy obvyklá průměrná spotřeba činila cca 500 m3, avšak za období od 6. 12. 2011 do 7. 6. 2012 byla evidována spotřeba 12.972 m3. Poškození ventilu bylo zjištěno společností [právnická osoba], (dále také jen„ [anonymizováno]“) dne 7. 6. 2012 ve vodoměrné šachtě při pravidelné výměně vodoměrů, které se uskutečňuje v šestileté periodě. Výměnář zjistil poškození vypouštěcího ventilu za vodoměrem a provedl opravu. [právnická osoba], vystavily fakturu [číslo] dne 12. 6. 2012, kdy takto byla vyúčtována částka ve výši 798.653 Kč splatná dne 10. 8. 2012. [právnická osoba], vystavily daňový dobropis [číslo] ze dne 26. 7. 2012 ve výši mínus 211.845 Kč, takže k úhradě zůstala částka ve výši 586.808 Kč splatná dne 10. 8. 2012. Žalovaný však jako příkazník zastává stanovisko, že z jeho strany nedošlo k porušení smluvních povinností a žalobní nárok neuznává, kdy žalobci se jeví tento postoj toliko jako účelová obrana, neboť dle příkazní smlouvy ze dne 23. 6. 2008 bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto, že žalovaný jako příkazník zajistí správu svěřených nemovitostí, jejich provoz a údržbu. Obdobně odkázal žalobce na plnou moc pro výkon správy nemovitostí, dle které je zmocněnec příkladmo oprávněn provádět kontrolní odečty vody, zajišťovat preventivní a běžnou údržbu domů a bytů, zajišťovat pohotovostní službu k odstranění havarijních poruch. Dle příkazní smlouvy je přitom příkazník povinen pečovat o objekt bydlení na adrese [adresa], na základě kterého odpovídá příkazník za řádný výkon správy a provozu předmětu této smlouvy, kterou je povinen příkazník provádět s potřebnou odbornou péčí, jinak odpovídá příkazci v plné výši za škody vzniklé porušením této povinnosti. Takto je pak na řadě míst specifikováno, jaké povinnosti příkazník z příkazní smlouvy měl (dále k tomu žalobce poukázal zejména článek III odstavec 1 písm. a) bod 12, bod 28, článek III. odstavec 1 písm. b) bod 2, článek III. odst. 1 písm. b) bod 4, článek III. odst. 1 písm. c) bod 1 a článek III. odst. 3). V dané věci došlo k poškození vypouštěcího ventilu, což mimo jiné potvrzují [anonymizováno] ve své korespondenci a pokud se tak stalo tzv.„ za vodoměrem“, tj. v části domovního rozvodu, jedná se o poškození tzv. vnitřních vodovodních rozvodů vně budovy, které z právního hlediska jsou součástí stavby. Součástí nemovitosti jsou veškeré její vnitřní instalace aj., kdy z příkazní smlouvy jednoznačně vyplývá povinnost péče s potřebnou odborností o dotčené nemovitosti, a to též na úseku vodohospodářském či obecněji na úseku vodovodních rozvodů. Dotčená část domovního rozvodu, tzn. i část, kde byl umístěn vypouštěcí ventil, je součást bytového domu a ten má žalovaný ve své správě. Povinnost výkonu správy a provozu je v příkazní smlouvě vedena jako povinnost s potřebnou odbornou péčí, kdy odborná péče vyžaduje speciální znalosti v určité oblasti, kdy za této situace lze klást na příkazníka i vyšší požadavky než při obvyklé péči. Pod takovou charakteristiku lze jistě zahrnout i povinnost vždy v zimním období pravidelně kontrolovat domovní rozvody vně budovy. V důsledku poškození vypouštěcího ventilu došlo k nadměrné spotřebě studené vody, která byla vyúčtována a uhrazena. Škodu je možné vyčíslit rozdílem vyúčtované ceny za spotřebovanou vodu v daném období a cenou za obvykle spotřebovanou vodu za stejné období s případnou korekcí. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný porušil svou povinnost jednat s potřebnou odbornou péčí, když neprováděl kontrolní preventivní prohlídky majetku, což je jedna z povinností zanesených v příkazní smlouvě. Pokud by byly konány preventivní prohlídky, zcela jistě mohlo dojít ke zjištění úniku vody dříve, než by k tomu došlo při výměně vodoměrů, kterou navíc provedl jiný subjekt v rámci své činnosti. V důsledku porušení povinnosti žalovaného byla žalobci způsobena škoda, za kterou odpovídá žalovaný. V tomto směru žalobce odkázal na znění článku III. odst. 3 příkazní smlouvy, dle kterého žalovaný jako příkazník odpovídá za řádný výkon správy a provozu předmětu dle této smlouvy, kterou je povinen provádět s potřebnou odbornou péčí, jinak odpovídá příkazci v plné výši za škody vzniklé porušením této povinnosti. Žalobce uznává jistou korekci s ohledem na očekávatelné konání preventivních prohlídek. Očekávatelné konání preventivních prohlídek v rámci potřebné odborné péče lze předpokládat v zimním období v měsíčním intervalu. Lze tedy dovodit, že v lednu 2012 mohl žalovaný poprvé při zachování preventivní kontroly zjistit případnou škodu. Z faktury [číslo] ze dne 12. 6. 2012 se žalobci jeví, že k nadměrnému úniku docházelo již v měsíci prosinec 2011, když výše spotřebované vody činí 1.823 m3. S ohledem na zmíněnou korekci odpovídající poměrně jednomu měsíci, tj. 97.801,33 Kč, celkové fakturované částky, uplatnil žalobce v žalobním nároku částku ve výši 489.006,66 Kč. Na základě výše uvedeného tudíž dle žalobce vyplývá, že žalovaný nesplnil řádně povinnosti z příkazní smlouvy. Žalovaný byl vyzván ze strany žalobce předžalobní upomínkou ze dne 11. 4. 2014 k povinnosti náhrady škody ve výši 798.653 Kč. Tato první upomínka nereflektovala snížení vyplývající z dobropisu [číslo] ze dne 26. 7. 2012, následně byla žalovanému adresována upravená upomínka dne 22. 4. 2014, která obsahovala snížení dle zmíněného dobropisu a zněla na částku 586.808 Kč. V rámci přípravy žalobního návrhu žalobce rozhodl o snížení výše škody s ohledem na„ korekci včasného zjištění škody“, která odpovídala poměrné částce za jeden měsíc, a z tohoto důvodu žalobce uplatnil částku ve výši 489.006,66 Kč. 2. Žalobce dále svá skutková tvrzení doplnil v rámci vyjádření žalobce ze dne 5. 12. 2018, kterým současně učinil částečné zpětvzetí žaloby, a to takovým způsobem, že únik vody byl zjištěn [anonymizováno], tuto skutečnost měli zjistit tehdejší zaměstnanci [anonymizováno] pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka], kdy dne 7. 6. 2012 při výměně vodoměru bylo zjištěno poškození vypouštěcího ventilu za vodoměrem, který byl následně vyměněn dle protokolu ze dne 7. 6. 2012. Evidovaná spotřeba za toto období činila 12.972 m3, přičemž obvyklá spotřeba činí asi 500 m3. Škoda však nespočívá v samotném odtoku uvedeného množství vody, ale v tom, že tato evidovaná spotřeba byla žalobci fakturována a on fakturu uhradil. Tato faktura [číslo] ze dne 12. 6. 2012 zněla na částku 798.653 Kč (s ohledem na uhrazené zálohy). Následně byl vystaven daňový dobropis [číslo] ze dne 26. 7. 2012 ve výši minus 211.845 Kč, k úhradě tak zbývala částka ve výši 586.808 Kč splatná dne 10. 8. 2012. Tuto částku sníženou o poměrnou část spotřeby za jeden měsíc pak žalobce uplatnil vůči žalovanému i s úrokem prodlení. Uplatňovaná částka tak byla ze strany žalobce vypočtena jako rozdíl mezi uhrazenou evidovanou spotřebou a obvyklou spotřebou dle předmětné faktury. Je však na místě výpočet upřesnit, a to vynásobením rozdílu evidované a obvyklé spotřeby za dané období a ceny za m3 vody v daném období. Tj. rozdíl mezi evidovanou spotřebou 12.972 m3 a obvyklou spotřebou 500 m3 je 12.472 m3. Žalobce dále uvedl, že na základě vynásobení uvedené spotřeby odpovídající jednomu dni příslušným počtem dnů a cenou, pak znamená, že rozdíl mezi evidovanou a obvyklou spotřebou činí částku 326.705,90 Kč na vodném a 373.777,70 Kč na stočném, celkem částku 700.483,60 Kč bez DPH, tj. 794.716,50 Kč včetně DPH dle příslušných sazeb. Jelikož následně byl vydán zmíněný daňový dobropis na částku minus 211.845 Kč, činí uhrazený rozdíl mezi evidovanou a obvyklou spotřebou, tj. újma na straně žalobce částku 582.871,50 Kč. Po korekci této částky o poměrnou část spotřeby za měsíc prosinec, neboť při pravidelných kontrolách by se po jednom měsíci na závadu přišlo, tj. o částku 99.718,10 Kč bez DPH, 109.689,91 Kč s DPH dle přiložené faktury, tak jde o částku ve výši 473.181,59 Kč. V návaznosti na uvedené žalobce vzal žalobu částečně zpět, kdy naopak žalobu rozšířil, pokud jde o výši úroku z prodlení. Škoda tak spočívá ve zmenšení majetkové sféry žalobce, který uhradil jakožto hodnotu evidované spotřeby vody uvedenou částku. Žalovaný svým jednáním porušil právní povinnosti stanovené na základě povinností prevence dle § 415 a násl. občanského zákoníku, kdy