30 C 177/2019-70 — Městský soud v Brně

Žalobce po žalovaném požaduje z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 9. 10. 2015 zaplacení částky 2 500 Kč, jež představuje souhrn jistiny poskytnuté zápůjčky ve výši 2 000 Kč a poplatku za poskytnutí zápůjčky v částce 500 Kč. Dále žalobce požaduje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplacení částky 700 Kč představující souhrn dvou smluvních pokut ve výši 250 Kč a 450 Kč dle čl. 3 odst. 2 smlouvy o zápůjčce. Ačkoliv by žalobce mohl nárokovat zaplacení i smluvní pokuty dle čl. 3 odst. 2 smlouvy o zápůjčce ve výši 650 Kč, nečiní tak. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobce z částky 2 500 Kč od 4. 11. 2015 do zaplacení. Žalovaný se ve věci vyjádřil pouze telefonicky, kdy uvedl, že chce dluh splatit, avšak uvedené následně neučinil. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., neboť rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, postupoval soud podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., rozsudek obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: žalobce předložil smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 9. 10. 2015 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“), kterou měl uzavřít žalovaný s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek www.novacredit.cz a SMS zpráv, avšak žádná potvrzovací komunikace dokládající uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku ze strany žalobce doložena nebyla. Pokud se jedná o e-mail z 9. 10. 2015 s časem 9:06 hod dokládá, že z mailu [email] byl odeslán mail na společnost právního předchůdce žalobce s žádostí o půjčku v částce 4 999 Kč, splatnost k 3. 11. 2015, současně je zde uvedeno číslo účtu žalovaného, na který má být částka poukázána. V rámci žádosti o poskytnutí zápůjčky sdělil žalovaný právnímu předchůdci žalobce údaje pro posouzení své bonity, a to údaje ohledně svých příjmových a majetkových poměrů. Žalovaný uvedl, že pracuje jako OSVČ – obchodní zástupce s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 000 Kč. Tato informace byla ověřena na tel. čísle [číslo]. Žalovaný dále uvedl, že jeho měsíční výdaje činí 6 000 Kč, také sdělil číslo účtu pro výplatu peněžité zápůjčky na bankovní účet číslo: [bankovní účet], kam mu také byly finanční prostředky vyplaceny. Žadatel nebyl v den schválení zápůjčky 9. 10. 2015 veden v insolvenčním rejstříku. Výpis z podnikatelského konta [jméno] [příjmení] [anonymizováno] dokládá, že žalovanému byla dne 9. 10. 2015 poukázána částka 2 000 Kč na jím uvedený účet v žádosti o zápůjčku z 9. 10. 2015. Žalovaný byl vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobce k plnění, a to předžalobní upomínkou ze dne 31. 8. 2018 (odeslanou téhož dne jak dokládá poštovní podací arch z 31. 8. 2018), žalovaný ničeho žalobci neuhradil, ani jinak věcně nereagoval. Celkovou pohledávku ve výši 3 850 Kč (zahrnující jistinu a veškeré příslušenství) z titulu smlouvy o zápůjčce pak právní předchůdce žalobce jakožto postupitel postoupil ve prospěch žalobce jakožto postupníka, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2016. Pokud žalobce tvrdil, že se žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku ve výši 2 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 500 Kč, to vše nejpozději do 3. 11. 2015, kdy dle smluvních ujednání náleží žalobci i právo na úhradu smluvních pokut dle čl. 3 odst. 2 smlouvy o zápůjčce ve výši 250 Kč pro případ prodlení s platbou větší než 3 dny, dále ve výši 450 Kč v případě prodlení s platbou větší než 7 dnů a nakonec ve výši 650 Kč pro případ prodlení s platbou větší než 14 dnů, uzavření této smlouvy žalobce neprokázal. Pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř., jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k tíži žalobce, nikoliv k tíži žalovaného. V konkrétním projednávaném sporu se žalobce z jednání omluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř. Za této situace tak soud žalobu částečně zamítl, když žalobce neunesl břemeno důkazní už o svém tvrzení o uzavření smluvního vztahu se žalovaným (plnění z úvěrové smlouvy,), avšak unesl své břemeno ohledně poskytnutí peněžních prostředků v částce 2 000 Kč žalovanému. Vzhledem k tomu, že nebyl ze strany žalobce prokázán právní důvod plnění (uzavření úvěrové smlouvy, kde soud poukazuje, že se dle povahy věci a účastníků – zejména právního předchůdce žalobce - jedná o úvěr a nikoli zápůjčku) je třeba na plnění, které žalobce poskytl žalovanému (úvěr ve výši 2 000 Kč), hledět nikoli jako na plnění žalobce ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 zák. č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“). Žalovaný na poskytnuté plnění ničeho nehradil a soud jej proto zavázal k vydání bezdůvodného obohacení v částce 2 000 Kč. Jelikož bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, soud zavázal žalovaného k úhradě úroku z prodlení od 8. 9. 2018, tj. po uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě z 31. 8. 2018 (odeslané téhož dne dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. Ve zbytku nároku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy převážně úspěšnému žalobci přiznal soud právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Úspěch žalobce činí 58 % (tvořeno jistinou 2 000 Kč a úrokem z prodlení vyčísleným k datu rozhodnutí ve věci, který činí částku 526,66 Kč), jeho neúspěch pak činí 42 % (jedná se o částku 1 858 Kč - tvořeno částkou 1 200 Kč a úrokem z prodlení vyčísleným k datu rozhodnutí ve věci, který činí částku 658 Kč). Žalobci tak přísluší 16 % mu vzniklých nákladů řízení. Náklady jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem v částce 400 Kč, dále odměna za právní zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři režijní paušály po 100 Kč, a DPH ve výši 21% z těchto částek (189 Kč). Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce (§149 odst. 1 o.s.ř.) 16 % z této částky pak činí 238,20 Kč.