31 C 1/2020-22 — Městský soud v Brně

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 207 Kč s úroky z prodlení z titulu nezaplaceného pojistného dle pojistné smlouvy [číslo] o životním pojištění [příjmení] [příjmení] s počátkem pojištění 1. 10. 2016. Uvedenou smlouvou se žalovaný zavázal platit měsíční pojistné ve výši 1 016 Kč. Žalovaný uvedenou povinnost vyplývající z citované pojistné smlouvy nesplnil a žalobci přes výzvu nezaplatil pojistné ve výši 5 207 Kč za období od 1. 7. 2017 do 1. 12. 2017. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce vyslovil souhlas přímo v žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 26. 9. 2016 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o životním pojištění [příjmení] [příjmení] s počátkem pojištění 1. 10. 2016 do 75 let věku pojištěného. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal platit měsíční pojistné ve výši 1 016 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 1. 2018 pro neplacení pojistného, jak vyplývá z oznámení o zániku pojištění. Za období od 1. 7. 2017 do 1. 12. 2017, kdy pojistné nebylo hrazeno a smlouva byla v platnosti, vznikl žalovanému dluh ve výši 5 207 Kč, který ani přes písemnou výzvu, upomínku o zaplacení dlužného pojistného, žalobci neuhradil. Dle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2833 občanského zákoníku životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze ujednat jen jako pojištění obnosové. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o životním pojištění podle § 2758 a násl. občanského zákoníku, ve spojení s § 2833 občanského zákoníku, v níž se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 1 016 Kč jednou za měsíc. Žalovaný však této své povinnosti nedostál a za období 1. 7. 2017 do 1. 12. 2017 dluží žalobci na pojistném částku 5 207 Kč. Nezaplacením pojistného ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení od 2. 1. 2018, tedy den po zániku pojistné smlouvy, soud shledal návrh žalobce důvodným i v rozsahu požadovaného příslušenství a s odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti mu v plném rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 5 207 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč; celkem tedy 1 489 Kč Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 500 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován ze smlouvy o životním pojištění, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, výší dohodnutého pojistného, obdobím, za které je dlužné pojistné žádáno. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti (sp. zn. 16 C 110/2020).