31 C 159/2021-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 25. 2. 2021 se žalobce domáhal zaplacení žalované částky spolu příslušenstvím (úroků, zákonných úroků z prodlení) z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 5. 2. 2016. Účastníci sjednali možnost žalovaného přečerpat zůstatek na bankovním účtu č. [bankovní účet] až do výše 5 000 Kč a současně povinnost takový úvěr spolu s úroky a poplatky vrátit. Žalovaný své povinnosti porušil, žalobce proto dopisem ze dne 12. 4. 2020 prohlásil dluh z kontokorentu za okamžitě splatný. Přes následné výzvy k úhradě žalovaný dosud svůj dluh žalobci nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru dne 15. 2. 2020. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 5 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr využívat. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal uhradit úroky ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný úvěr nesplatil, nadto povolený úvěrový rámec nepovoleně přečerpal, na tuto skutečnost byl upozorněn žalobcem v dopise ze dne 15. 2. 2020 a 7. 3. 2020. Dopisem ze dne 12. 4. 2020 žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, nadto mu stanovil lhůtu k úhradě do 31. 5. 2020 s tím, že nebude-li dlužná částka do uvedeného data uhrazena, stane se celý dluh z kontokorentu okamžitě splatný. Nepovolený záporný zůstatek činil 8 751,25 Kč, řádné i zákonné úroky z prodlení činily 166,16 Kč. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky (výzva ze dne 21. 1. 2021 včetně podacího archu). 5. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, z níž vyplývala žalobci povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky-úvěr do výše 5 000 Kč, žalovanému pak povinnost úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr využívat (§ 2395 občanského zákoníku). Žalobce své povinnosti splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, úvěr nesplatil, nadto povolený úvěrový rámec nepovoleně přečerpal. Dostal se proto do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). V souvislosti s porušováním smluvních povinností ze strany žalovaného tak žalobce přistoupil v souladu se smlouvou k sesplatnění celého úvěru (čl. 3 smlouvy o úvěru). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci sesplatněnou jistinu, úroky z úvěru a úroky z prodlení. Pokud jde o výši a složení celkové dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, tj. jistinu, úroky z úvěru a úroky z prodlení (§1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.