32 C 82/2020-65 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 4.3.2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za odtah vozidla. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 2. Usnesením ze dne 8.3.2021, č.j. 32 C 82/2020-22, byl žalovanému zdejším soudem ustanoven opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], z důvodu neznámého pobytu a k ochraně zájmů žalovaného. 3. Opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že nárok za klienta neuznává, neboť rozporuje jak výši, tak i důvod škody, kdy pokud jde o značku zákazu státní, klient pouze zastavil a nebyla porušena povinnost. Ani pokud jde o výši nákladů, nemá opatrovník za to, že by byla prokázána obvyklá výše. Opatrovník dále uvedl, že klient již dlouho nemá pobyt v České republice, kdy tak není prokázáno, že by byl provozovatelem předmětného vozidla. 4. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy zjistil následující skutečnosti. 5. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce je podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. 6. Z karty vozidla [registrační značka] bylo zjištěno, že žalovaný je od 16.10.2014 vlastníkem a provozovatelem vozidla značky vozidla [příjmení], reg.zn. [anonymizováno] [číslo]. 7. Z protokolu o provedení technického úkonu a fotografií předložených žalobcem a bylo zjištěno, že předmětné vozidlo parkovalo dne 10.10.2019 na ulici [ulice] v [obec], kde tvořilo překážku blokového čištění. Ulice byla označena značkou zákaz státní a bylo zde upozornění na blokové čištění dne 10.10.2019 od 8:00 do 16:00 hodin. Na základě toho bylo vozidlo žalovaného odtaženo a následně vráceno zpět na místo odtahu. Cena za toto odtažení a vrácení činila částku 1 500 Kč Cena za tento technický úkon je stanovena usnesením Rady MMB č. R8/015 ze dne 29.2.2019. 8. Z veřejné vyhlášky o opatření obecné povahy dočasného zákazu zastavení na místní komunikaci ze dne 11.2.2019 bylo zjištěno, že v rámci harmonogramu pro rok 2019 bylo dočasně zakázáno stát v ulici [ulice] v [obec] ve dnech 9.4.2019, 6.6.2019, 22.8.2019 a 10.10.2019. Ze záznamu o kontrole rozmístění přenosného dopravního značení bylo zjištěno, že k osazení značek ohledně blokového čištění došlo již dne 3.10.2019, kdy na ulici [ulice] v [obec] bylo osazeno celkem osmkrát. 9. Žalovaný byl vyzván k úhradě nákladů za odstranění vozidla dopisem ze dne 12.12.2019. 10. Dle ust. § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a). 11. Podle ust. § 19b odst. 2 věta první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel 12. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemní komunikace v souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Z protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] soud zjistil, že dne 10.10.2019 bylo odtaženo a následně vráceno vozidlo [značka automobilu], [anonymizována dvě slova] [číslo], z ulice [ulice] v [obec] z důvodu blokového čištění. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že předmětné vozidlo parkovalo na uvedené ulici, ačkoliv tato byla označena značkou zákaz stání s upozorněním na blokové čištění. Z výpisu z karty vozidla bylo zjištěno, že žalovaný byl v době odtahu vlastníkem i provozovatelem vozidla a byl tedy povinen uhradit cenu za jeho odtah. Žalovaný cenu odtahu doposud neuhradil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Pokud pak jde o námitky opatrovníka, soud má za to, že provedené dokazování všechny námitky vyvrátilo, kdy je zřejmé, že vlastníkem i provozovatelem vozidla byl právě žalovaný, kdy tak odpovídá za náklady na odtah, ať už vozidlo umístil na uvedené místo sám nebo místo něj někdo jiný. Také výše nákladů je zřejmá, neboť je upravena usnesením Rady města Brna č. R8/015 ze dne 29.2.2019. Pokud opatrovník dále namítal nedoručení výzvy, z provedeného dokazování je zřejmé, že došlo k odeslání výzvy, výzva byla žalovanému uložena na poště a dostala se tak do sféry jeho dispozice. 14. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci také zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1970 obč.zák. stanovena prováděcím předpisem tj. nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy procesně plně úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1, 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Z předmětného nálezu vyplývá, že: "U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů." Statutární město Brno má ve svém aparátu k dispozici právníky města, a v předmětné věci se jednalo toliko o agendu vymáhání pohledávek, která se nevyznačuje extrémní skutkovou či právní složitostí, o čemž svědčí i fakt, že se žalobce domáhal vydání platebního rozkazu, který je výstupem řízení rozkazního. Soud má tedy za to, že zastoupení advokátem v tomto případě není účelně vynaloženým nákladem. Na žalobce bylo tedy v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění po 100 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony odvolání a účast při jednání po 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3. 17. Dle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu. V tomto případě byl žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven opatrovník, soud proto bude o jeho nákladech rozhodovat v samostatném usnesení.