34 C 104/2021-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021, ve znění jejího doplnění ze dne 7. 7. 2021, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 9 784,20 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 2. 11. 2018 uzavřena smlouva o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], na základě které žalobce pro žalovaného zřídil a vedl běžný účet č. [bankovní účet]. Mezi účastníky byla dále pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku dne 29. 9. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr až do výše limitu 15 000 Kč. Žalovaný se úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 18,9% ročně zavázal splatit vždy do 6 měsíců po posledním čerpání úvěru. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobce úvěr ke dni 31. 7. 2020 zesplatnil. Žalovaný po zesplatnění neuhradil ničeho a vůči žalobci mu tak vznikl dluh, který je předmětem žaloby. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav. 5. Ze smlouvy o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne 2. 11. 2018 a obchodních podmínek žalobce soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalobce pro žalovaného zřídil a vedl běžný účet č. [bankovní účet]. 6. Ze smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne 29. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobce poskytl k účtu žalovaného č. [bankovní účet] možnost přečerpání účtu formou poskytnutí úvěru až do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Roční úroková sazba činila 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr vždy do 6ti měsíců po posledním čerpání úvěru. 7. Z přehledu pohybu na účtu žalovaného č. [bankovní účet], výzvy ze dne 19. 5. 2020 a z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný se k 18. 5. 2020 dostal do prodlení s úhradou úvěru, dopisem ze dne 19. 5. 2020 byl proto upozorněn na možnost zespaltnění úvěru. Jelikož žalovaný ani přes výzvu ze strany žalobce dluh neuhradil, žalobce dopisem ze dne 3. 8. 2020 prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 7. 2020. 8. Z předžalobní výzvy k plnění z 30. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce na výši dluhu upozornil a vyzval jej k jeho zaplacení 9. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 10. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Žalovaný jako dlužník ze smlouvy uzavřené podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně (v plné výši) a včas nesplatil svůj dluh, ačkoliv žalobce svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnil, soud proto uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobci dluh 9 784,20 Kč společně s příslušenstvím. Žalobce má rovněž podle § 1970 občanského zákoníku právo též na úroky z prodlení z jistiny dluhu; požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů 13. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 14. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 089 Kč.