34 C 131/2020-49 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne [datum] se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky v celkové výši 4 765,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh za koncové zařízení a poplatcích za pojištění tohoto zařízení. Jelikož žalovaný neplnil řádně a včas povinnosti vyplývající mu ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, vznikl mu dluh, jehož zaplacení se žalobce domáhá prostřednictvím této žaloby. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému v žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, přičemž oba účastníci s tímto procesním postupem za požití výzvy dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z účastnické smlouvy z [datum], dohody o nastavení služeb a souhlasu s pojištěním ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí byla kupní smlouva koncového zařízení [anonymizována tři slova] ([číslo]) [anonymizováno] - černý. Žalobce se zavázal žalovanému poskytnout pojištění ke koncovému zařízení a žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 99 Kč měsíčně se slevou za 4 koncová zařízení. Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce za období [datum] do [datum] vyúčtoval žalovanému cenu elektronických služeb a pojistné v celkové výši 369,60 Kč se splatností dne [datum]. Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce za období [datum] do [datum] vyúčtoval žalovanému cenu elektronických služeb a pojistné v celkové výši 369,60 Kč se splatností dne [datum]. Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za nesplacenou kupní cenu zařízení částku v celkové výši 4 000 Kč se splatností dne [datum]. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce na výši dluhu upozornil a vyzval jej k jeho zaplacení. 5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení a vzhledem ke smluvním podmínkám žalobce dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný sjednanou cenu za služby poskytnuté dle smlouvy o poskytování služeb třetích stran, cenu za koncové zařízení a cenu za pojistné nezaplatil, a vznikl mu tak dluh v celkové výši 4 765,60 Kč. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, vznikl žalobci nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 nového občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. žalobce požadoval přiznání úroku z prodlení toliko ve výši 8% ročně, soud proto tomuto požadavku vyhověl a přiznal příslušenství v jím požadované výši. 9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.