35 C 102/2019-199 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán uhradit mu celkem částku 240 548 Kč jako plnění, jež žalobce vyplatil na základě pojistné smlouvy [číslo] za újmu způsobenou provozem vozidla Volvo S40, [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaný. Toto vozidlo řídil řidič [jméno] [příjmení], který jel po vedlejší komunikaci a nerespektoval dopravní značku„ Stůj, dej přednost v jízdě“ a nedal přednost vozidlu značky VW Passat [registrační značka], jež řídila řidička [jméno] [příjmení], která jela po komunikaci hlavní. Řidič [anonymizováno] u sebe neměl platné řidičské oprávnění, dechová zkouška na alkohol byla negativní, dechová zkouška na amfetamin byla pozitivní, lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu řidič odmítl. Při nehodě došlo ke zranění řidičky [příjmení] a dále ke zranění řidiče [anonymizováno] a jeho spolujezdců [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]. Za uvedené jednání byl řidič [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání přestupku s tím, že se na výzvu policisty nepodrobil vyšetření, zda je ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem. Žalovaný řádně nenahlásil škodnou událost a v důsledku absence konkrétních okolností měl žalobce při šetření pojistné události ztíženou situaci, když se o škodné události dozvěděl pouze od poškozených. Ze strany žalovaného k nahlášení pojistné události vůbec nedošlo, žalovaný ani nesdělil totožnost řidiče, neuvedl další rozhodující skutečnosti týkající se této osoby, ani to, zda byl řidič v zaměstnaneckém poměru se žalovaným. Žalobce na základě výše uvedené pojistné smlouvy vyplatil celkové plnění v částky 240 548 Kč. To se skládá z pojistného plnění ve výši 1 452 Kč za parkovné vozidla po dopravní nehodě, částkou 197 900 Kč za totální škodu na vozidle VW Passat, plnění ve výši 11 200 Kč za zásah při dopravní nehodě, a částky 13 570 Kč za újmu na zdraví řidičce [příjmení], pojistné plnění 7 959 Kč za náklady léčení řidičky [příjmení], a náklady léčení spolujezdců řidiče vozidla Volvo pana [jméno] [příjmení] v částce 5 016 Kč a náklady léčení [jméno] [jméno] v částce 3 451 Kč. 2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznal s odůvodněním, že [jméno] [příjmení], jako zaměstnanec žalovaného rozhodně neplnil své pracovní úkoly v rámci činnosti u žalovaného, vozidlo použil k soukromým účelům mimo pracovní dobu bez vědomí a souhlasu žalovaného, tedy neoprávněně, když nic nenasvědčovalo tomu, že by nějaké riziko zneužití vozidla existovalo, neboť žalovaný neměl žádný důvod mít pochybnosti o spolehlivosti svého zaměstnance [jméno] [příjmení], zejména neměl žádné podezření ohledně užívání omamných látek z jeho strany. Žalovaný dále namítl, že pokud se jednalo o řidiče pana [příjmení], tento byl zaměstnancem žalovaného, avšak neměl oprávnění řídit vozidlo. Toto nebylo jeho pracovní náplní a neměl ani povolení vozidlo řídit, žalovaný vůbec neví, jak se k vozidlu dostal, ani nevěděl, že pan [příjmení] měl vozidlo v době dopravní nehody ve svém držení. Jednalo se o vozidlo jednatele společnosti a klíče od vozidla byly standardně uzamčené v jeho kanceláři, resp. klíče byly v kanceláři jednatele, pravděpodobně na pracovním stole, kancelář byla uzamčena a řidič neměl klíče k dispozici. Odkazoval-li žalobce na ust. § 10 odst. 1 písm. e) zákona č zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon o pojištění“), tak žalovaný poukázal, že není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a případným nesplněním této povinnosti. Žalobce totiž od správních úřadů měl informace, které mu k šetření škodní události nepochybně postačovaly. Následně bylo v tomto řízení sděleno, že byla dohoda, že si řidič [anonymizováno] tímto autem si může jet vyzvednout řidičský průkaz, který mu byl v té době vystaven, po vyslovení zákazu řízení motorových vozidel, neměl však řídit on, ale jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], která v té době pracovala ve firmě. 3. Z provedeného prokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 21. 10. 2015 v 4:45 hod. došlo na křižovatce ul. [ulice], [ulice] a [jméno] [příjmení] v [obec] k dopravní nehodě. [příjmení] [jméno] [příjmení] řídil osobní motorové vozidlo zn. Volvo S40, [registrační značka], po vedlejší komunikaci ul. [jméno] [příjmení] a nerespektoval dopravní značku“ Stůj, dej přednost v jízdě!“, s vozidlem nezastavil a při odbočování nedal přednost vozidlu zn. VW Passat, [registrační značka], které řídila řidička [jméno] [příjmení] a která jela s vozidlem po hlavní komunikaci ul. [ulice] směrem na [ulice], následkem čehož došlo ke střetu levého boku vozidla zn. Volvo s přední částí vozidla zn. VW Passat. Řidič [anonymizováno] neměl u sebe platné řidičské oprávnění. U řidiče [anonymizováno] byla provedena dechová zkouška přístrojem [příjmení] na zjištění přítomnosti alkoholu s negativním výsledkem. U řidičky [příjmení] byla rovněž provedena dechová zkouška na alkohol přístrojem [příjmení] s negativním výsledkem. Při dopravní nehodě došlo ke zranění řidičky [příjmení], která utrpěla tržnou ránu na hlavě, a dále došlo ke zranění řidiče [anonymizováno], který utrpěl pohmožděniny těla a jeho spolujedoucí [jméno] [příjmení] také utrpěl pohmožděniny těla. V době dopravní nehody nebylo funkční světelné signalizační zařízení (přerušovaná žlutá), kdy toto nesporné tvrzení dokumentuje i detail relace o dopravní nehodě spolu s fotodokumentací. 4. Dále nebylo sporu o tom, že za shora popsané jednání byl [jméno] [příjmení] rozhodnutím Magistrátu Hradce Králové ze dne 17. 5. 2017, č. j. P /944/2016 OP/Čih, které nabylo právní moci dne 29. 6. 2017, uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d), f) bod 8 a písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Svým jednáním [jméno] [příjmení] porušil mimo jiné ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., podle kterého je řidič povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem. 5. Žalovaný rozporoval, zda byla u řidiče [anonymizováno] provedena zkouška testem Drugwipe 5S s pozitivním výsledkem na amfetamin, dále činil spornou otázku výše vzniklé škody a to, zda tato byla žalobcem skutečně uhrazena, a také to zda byl žalovaný v době spáchání dopravní nehody vlastníkem předmětného vozidla. 6. K otázce vlastnictví navrhl žalobce vyžádat od žalovaného velký technický průkaz k vozidlu, ale soud k tomuto důkaznímu návrhu nepřistoupil. Žalovaný (prostřednictvím svého zástupce) učinil spornou otázku vlastnictví vozidla. Pro posouzení věci není zásadní otázka vlastnictví, ale kdo je provozovatelem. Jednatel žalovaného v rámci své výpovědi hovořil o předmětném vozidle jako o vozu, který je k dispozici zaměstnancům žalovaného a v pojistné smlouvě [číslo] dne 24. 7. 2015 se žalovaný sám jako provozovatel vozu Volvo označil. Za této situace soud vyšel z toho, že žalovaný (který byl i pojistníkem, což nebylo sporné a vyplývalo to i z pojistné smlouvy) byl v době nehody provozovatelem vozidla. Zde soud pro úplnost dodává, že z předmětné smlouvy dále vyplývá, že účastníci si sjednali v závěrečných ustanoveních bod 4. předmětné pojistné smlouvy možnost oznámení škodné události telefonicky, elektronicky, osobně či písemně na zde uvedenou adresu. 7. Bylo-li rozporováno provedení zkoušky testem Drugwipe 5S s pozitivním výsledkem na amfetamin, zde soud vyšel z údajů uvedených v relaci o dopravní nehodě ze dne 26. 11. 2015, kde byla tato okolnost uvedena a také z toho, že shodná skutečnost byla uvedena ve výrokové části rozhodnutí Magistrátu Hradce Králové o spáchaném přestupku ze dne 17. 5. 2017, č. j. P /944/2016 OP/Čih, které nabylo právní moci dne 29. 6. 2017, kde byl svědek [příjmení] označen za viníka přestupku, jak popsáno v nesporných skutkových zjištěních (odstavec 3. tohoto odůvodnění), přičemž dle ust. § 135 o.s.ř. je soud tímto rozhodnutím vázán v rozsahu spáchání přestupku a také tím kdo jej spáchal. Pokud tedy svědek [příjmení] v rámci své výpovědi uvedl, že vozidlo ani neřídil, tomuto tvrzení soud neuvěřil. Není totiž zřejmé, proč by za takové situace (pokud by skutečně nebyl řidičem) nepodal odvolání proti rozhodnutí o spáchání přestupku, přičemž z toho, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 6. 2017, je zjevné, že odvolání proti němu podáno nebylo, ač mohlo být (viz poučení na předmětném rozhodnutí). Svědek byl v přestupkovém řízení zastoupen (shodným zástupcem, jako je žalovaný zastoupen v tomto řízení) a tím spíše by se v případě, že by vozidlo skutečně neřídil, nepochybně bránil podáním odvolání. 8. Uplatnění nároku - povinné ručení z 22. 10. 2015 na č.l. 36 dokládá, že poškozený [jméno] [příjmení] (vlastník poškozeného vozidla VW Passat, vlastnictví poškozený doložil i osvědčením o registraci vozidla - velkým technickým průkazem na č.l. 37-39 a dále malým technickým pr