36 C 236/2020-47 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 5. 2020 po žalované zaplacení částky 15.367 Kč s přísl., tak jak uvedeno ve výroku ad. I. tohoto rozsudku, jako nároků vyplývajících z nájemní smlouvy k bytu [číslo] situovaného ve 3. NP domu v [obec] na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno] (dále jen byt) uzavřené dne 14. 3. 2016 na dobu neurčitou mezi účastníky. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobcem předložených. Z výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy ze dne 14. 3. 2016, výpočtového listu platného od 1. 4. 2018, přehledu předpisů a jejich hrazení, upomínky ze dne 5. 11. 2019 včetně doručenky, výzvy před podáním žaloby ze dne 29. 1. 2020 včetně doručenky, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytu sestávajícího ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 14. 3. 2016 uzavřena nájemní smlouva k tomuto bytu, na základě které žalobce předal žalované byt k užívání na dobu neurčitou s účinností od 1. 4. 2016. Žalovaná se zavázala dle čl. II smlouvy. Za užívání bytu platit sjednané nájemné, původně ve výši 66 Kč za 1 m2 měsíčně, v čl. II., odst. 3 se zavázala platit nájemné a zálohy na úhrady služeb tak, jak je stanoví výpočtový list, vždy do konce měsíce, za který platí nájemné. Dle výpočtového listu platného od 1. 4. 2018 byla povinna platit měsíčně celkově částku 4.404 Kč, z toho smluvní nájem za plochu ve výši 3.564 Kč, 30 Kč za pronájem inventáře, 580 Kč zálohu na vodu, 60 Kč zálohu na společnou elektřinu, 10 Kč zálohu na společnou anténu, 160 Kč zálohu na úklid. Celkově tedy nájemné ve výši 3.594 Kč a zálohy na služby a energie ve výši 810 Kč Tyto částky se žalovaná zavázala platit vždy do konce měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaná nezaplatila nájemné a zálohy na služby ve výši 334 Kč za měsíc XII/2018, ve výši 1.821 Kč za měsíc VII/2019 a za 3 měsíce (VIII - X /2019) ve výši 13.212 Kč. Dlužné částky nezaplatila ani po upomínce ze dne 5. 11. 2019 a předžalobní výzvě ze dne 29. 1. 2020. Podle § 2237 OZ smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu. Podle § 2246 odst. 1 OZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se zato, že se nájemné sjednává za 1 měsíc. Podle § 2247 odst. 1 OZ strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle § 2251 odst. 1 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení OZ dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je po právu. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva dne 14. 3. 2016, žalovaná byla povinna platit měsíčně za předmětné období vždy částku 4.404 Kč za nájem včetně zálohy na služby. Za měsíc prosinec 2018 činilo nájemné a úhrada za služby měsíčně částku 4.738 Kč, žalovaná zaplatila částku 4.404 Kč, celkem za tento měsíc dluží 334 Kč. Za měsíc červenec 2012 činilo nájemné a úhrada za služby částku 4.400 Kč měsíčně, žalovaná zaplatila částku 2.583 Kč, celkem tedy za tento měsíc dluží částku 1.821 Kč. Za období VIII - X /2019 činilo nájemné včetně zálohy na služby měsíčně částku 4.400 Kč, žalovaná za toto období nezaplatila ničeho, celkově tak za toto období dluží 13.212 Kč. Celkově žalovaná dluží částku 15.367 Kč. O povinnosti žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy úspěšnému žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení vždy 1. den následující poté, co byla žalovaná povinna měsíčně částky platit, tj. k poslednímu dni, tudíž vždy od 1. dne měsíce následujícího z té, které dlužné částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.000 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a 2 paušálních náhrad á 100 Kč dle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. v souvislosti s předžalobní výzvou a návrhem ve věci samé. Soud nepřiznal odměnu v souvislosti se zastoupením advokátem s odkazem na ústavní nález II. ÚS 376/2012, neboť žalobce jako Statutární město Brno je vybaven dostatečným odborným aparátem, aby v podobných věcech mohl před soudem jednat sám. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady, pokud žalobce ve věci zastupuje advokát.