36 C 53/2018-313 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 3. 2018 po žalovaném zaplacení částky 400.000 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 2. 2. 2018 do zaplacení. Tvrdil, že uplatnil nárok na náhradu škody z titulu újmy na zdraví, které je v příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce, které bylo vedeno u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] a které bylo vůči němu ukončeno zprošťujícím rozsudkem ze dne 29. 6. 2004. Po celou dobu trestního stíhání byl pod nesmírným psychickým tlakem, z něhož nakonec vyplynulo onemocnění - újma na zdraví, která spočívá v nevratném poškození zdraví, ve vytrpěných bolestech, ve ztrátě lepší budoucnosti (v současné době i minulosti). Došlo u něho k nevratnému poškození psychicky, vracejí se mu děsivé zážitky způsobené tehdy probíhajícím bezdůvodným trestním a na ně navazujícím soudním řízením, trpí věčnou únavou a vyčerpáním, návaly na zvracení, náhlými kolapsy vyvolanými vzpomínkovým stresem, pocitem neodstraněné křivdy. Množství a intenzita hospitalizací, přinaný plný invalidní důchod, značné psychické potíže potvrzují, že jeho zdravotní poškození bylo způsobené postupem žalovaného. Tyto zdravotní problémy se u něj začaly projevovat, jak již v průběhu trestního řízení, tak i v souvislosti s následným řízením u trestního soudu a i po jeho skončení, přestože byl obžaloby zproštěn, z důvodů dlouhodobého stresového zatížení. Jedná se v podstatě i o posstresovou traumatickou poruchu, ze zdravotní dokumentace žalobce by znalec dokázal zhodnotit, kdy začaly u žalobce tyto zdravotní potíže. Příčinnou souvislost mezi újmou na zdraví a jednáním žalovaného spatřil v tom, že dozorující státní zástupce svým chováním umožnil Policii ČR (dále PČR), aby ho nedůvodně stíhala, aby se souhlasem státního zástupce sdělila obvinění, které se ukázalo, jako zcela nedůvodné, když od počátku, popř. po krátké době bylo patrno, že nemá s prošetřovanou trestnou činností nic společného. Skutečnosti vyplývající z trestního spisu musely být dozorovému státnímu zástupci, jako právnímu profesionálovi známé a přesto vůči žalobci ponechal celé trestné řízení po dobu 2001 - 2004 v běhu, nakonec sám podal zcela bezdůvodně obžalobu, čímž celou dobu trestního řízení prodloužil, v důsledku čehož u žalobce k nevratnému poškození zdraví došlo. Výši náhrady škody určil odhadem, navrhl, aby soud ve věc nechal zpracovat znalecký posudek. V předchozích řízeních u zdejšího soudu pod č. sp. [spisová značka] a pod č. sp. [spisová značka] a u Obvodního soudu pro Prahu 2 uplatnil nároky na úhradu nemajetkové újmy, nikoliv nárok na náhradu újmy na zdraví. 2. Písemným podáním ze dne 10. 2. 2021 doplnil tvrzení tak, že dozorujícím státním zástupcem byla státní zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení] z Městského státního zastupitelství v [obec], podkladem k zahájení trestního řízení bylo oznámení FÚ [obec] IV ze dne 12. 11. 1999 na žalobce a [jméno] [příjmení], podstatou oznámení FÚ byly skutečnosti týkající se údajné podnikatelské činnosti žalobce, za kterého vždy jednal [jméno] [příjmení] na základě generální plné moci, která nebyla nikdy předložena a na základě plných mocí ze dne 16. 2., 15. 6. 1999 a dohody ze dne 17. 5. 1996, které nebyly nikdy vloženy do spisu FÚ a není patrno, kdy byly vyhotoveny. Trestní soud ve věci č. sp. [spisová značka] i civilní soud ve věci č. sp. [číslo jednací] konstatoval jejich absolutní neplatnost pro nedostatek vůle zastoupeného, podpis zastoupeného byl zfalšován, nikdy nepodepsal ani dohodu ze dne 17. 5. 1996 Trestní řízení vedla vyšetřovatelka npor. Mgr. [jméno] [příjmení], obvinění mu bylo touto vyšetřovatelkou sděleno dne 28. 2. 2001, dne 27. 11. 2001 podal návrh na zastavení trestního stíhání, dne 10. 1. 2002 konstatoval vyšetřovatel PČR npor. [příjmení], že mu bylo vyšetřovatelkou Mgr. [příjmení] sděleno, že trestní stíhání bude proti němu zastaveno na základě skutečností zjištěných po sdělení obvinění, dne 12. 8. 2002 sdělila státní zástupkyně JUDr. [příjmení], že se seznámila z vyšetřovacím spisem a neshledala závady ani průtahy, 16. 10. 2002 sdělila ještě žalobci, že provedla prověrku spisu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], seznámila se se všemi důkazy ve spise provedenými a předpokládá ukončení vyšetřování. Dne 16. 1. 2003 zaslala vyšetřovatelka k rukám státní zástupkyně návrh na podání obžaloby, ve kterém se vyjádřila i k odmítnutí návrhu na zastavení trestního stíhání žalobce, dne 27. 2. 2003 podala státní zástupkyně na žalobce a 2. žalovaného - [jméno] [příjmení] obžalobu. Dne 17. 12. 2003 proběhlo 1. hlavní líčení, dne 31. 5. 2004 další hlavní líčení ve věci [spisová značka], kdy byl vyhlášen rozsudek, na základě kterého byl zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek uvedený v obžalobě spáchal on, jako obžalovaný. Dne 31. 8. 2001, 29. 7. 2002, 30. 9. 2002 a 23. 10. 2002 učinil v rámci vyšetřování svá podání jak vyšetřovatelce, tak státní zástupkyni, ve kterých opakovaně deklaroval skutečnosti, z nichž vyplývá, že se trestné činnosti nedopustil a které teprve až soud ve svém rozsudku akceptoval. Státní zástupkyně se pravidelně seznamovala s vyšetřovacím spisem, nespatřovala ve vyšetřování prováděném Mgr. [příjmení] pochybení, tímto přístupem nekorigovala postup vyšetřování a umožnila vyšetřovatelce, aby po sdělení obvinění podala návrh na podání obžaloby a sama státní zástupkyně výsledky vyšetřování zhodnotila nesprávně tak, že se žalobce trestné činnosti dopustil a podala obžalobu. To, že nemá s prošetřovanou činností nic společného, muselo být vyšetřovatelce patrno nejpozději ke dni 27. 11. 2001 poté, co proběhly výslechy obviněných, ze kterých bylo zřejmé, že žalobce nikdy sám v jednáních, ve kterých byl spatřován trestní čin, nevystupoval. Dozorovému státnímu zástupci musely být nejpozději v roce 2002 známy skutečnosti, že se trestní řízení vede proti žalobci na základě plných mocí, jejichž vypovídací hodnota již v té době byla mizivá. Žalobce po celou dobu namítal, že nic nepodepisoval, neprováděl, neorganizoval, orgány činné v trestním řízení (mimo soudu) jeho tvrzení nebraly v potaz, ačkoliv jiné důkazy proti němu neměly. Pokud by vyšetřovatelka nebo státní zástupkyně v pokynech k doplnění vyšetřování přikázala vypracování grafologického posudku podpisu žalobce na plných mocích, bylo jasné, že to není jeho podpis. Pokud mu vyšetřovatel Ing. [příjmení] přípisem ze dne 10. 1. 2002 sdělil, že mu vyšetřovatelka [příjmení] sdělila, že trestní stíhání zastaví, ale nakonec tak neučinila a podala návrh na podání obžaloby, muselo jí již okolo 10. 1. 2002 být zřejmé, že se žádné trestné činnosti nedopustil. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce dne 1. 8. 2017 žalobce uplatnil nárok na náhradu újmy na zdraví ve výši 400.000 Kč v souvislosti s nezákonným trestním stíháním pod č. sp. [spisová značka] u zdejšího soudu, podáním ze dne 4. 10. 2017 rozšířil o nárok na odškodnění bolesti za prožité útrapy a za ztížení společenského uplatnění v nespecifikované výši a o nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 1.586.204 Kč, které však nejsou předmětem této žaloby. Ohledně uplatněné žaloby vznesl námitku promlčení tak, že dle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá, nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Pokud nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. V rámci řízení u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce pravomocně zproštěn obžaloby ke dni 29. 6. 2004. V návaznosti na ust. § 32 odst. 1 zákona je nárok žalobce promlčen. Pokud by se soud s tímto závěrem neztotožnil, namítal, že musí být splněny 3 podmínky - nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody, příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody kumulativně. Nárok na náhradu újmy na zdraví byl u žalovaného uplatněn již v žádosti ze dne 8. 11. 2004, kdy požadoval náhradu újmy na zdraví ve výši 360.000 Kč, žádosti žalobce vyhověno nebylo, neboť nebyla najisto postavena příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou na zdraví, neboť žalobce si v žádosti stěžoval kromě trestního stíhání i na postup orgánů daňové správy, činnost [jméno] [příjmení], exekuce prováděné na žalobcův majetek či občansko-právní řízení, která již žalobce vedl. V rámci předběžného projednání nároku na odškodnění je možno poskytnout náhradu škody pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli škoda nesporně vznikla, což najisto postavit nelze, žalovaný nároku žalobce nevyhověl. Věc, která se týkala nároku žalobce na přiznání odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění z titulu újmy na zdr