38 C 130/2021-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.026 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], vozidlo však nemělo v období od 3. 4. 2019 do 30. 5. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Dlužná částka je určena vynásobením sazby stanovené zákonem a počtu dní provozu vozidla bez pojištění. Výše sazby pro osobní automobil s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 činí 47 Kč/den, vozidlo nebylo pojištěno po dobu 58 dnů. Žalobkyni dále náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Ačkoliv byla žalovaná k zaplacení dlužné částky vyzvána, příspěvek za dobu provozování vozidla neuhradila. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Tvrdila, že v daném období bylo vozidlo odstaveno, nebylo provozováno ani ponecháno na veřejné komunikaci. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně vyzvala žalovanou, která je uvedena jako majitel vozidla, k úhradě zákonného příspěvku za 58 zjištěných nepojištěných dnů nároku za období od 3. 4. 2019 do 30. 5. 2019. Výzva byla žalované doručena dne 5. 2. 2020, žalovaná svou zákonnou povinnost nesplnila v zákonné lhůtě 30 dnů. Výše sazby pro osobní automobil s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 je stanovena dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 47 Kč/den, základ příspěvku činí částku ve výši 2.726 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč je stanoven v souladu s ust. § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Dle prohlášení Autovrakoviště [] [] bylo předmětné vozidlo od 1. 11. 2018 uskladněno na vrakovišti do vyřazení z evidence dne 17. 6. 2019. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že k vozidlu [registrační značka] nebylo v období od 3. 4. 2019 do 30. 5. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., přičemž vlastníkem tohoto vozidla byla žalovaná, která byla rovněž vyzvána k zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., tj. 3.026 Kč, přičemž žalovaná nezaplatila ničeho. Vozidlo bylo zapsáno v předmětném období v registru silničních vozidel jako provozované a vlastník tak byl povinen vozidlo pojistit v souladu s ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Samotné neprovozování vozidla tak není důvodem k vyvinění žalované z placení příspěvku. Jedinou výjimkou z povinnosti vlastníka platit poplatek je odcizení vozidla dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok je v souladu s ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud proto zavázal žalovanou výrokem I. k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 3.026 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. V případě příslušenství pak soud vycházel z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy věřitel má právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení 31. dnem od doručení výzvy, žalobkyně však nárokovala úrok až od 16. 3. 2020. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Plná náhrada nákladů řízení žalobkyně je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou právního zástupce žalobkyně ve výši 1.600 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby po 200 Kč, jeden úkon právní služby učiněný po podání žaloby po 1.000 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 2 advokátního tarifu za úkony učiněné před podáním žaloby, dále za jednu náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za úkony učiněné po podání žaloby, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, vyjádření k odporu žalované, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 462 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 3.062 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení, se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobkyně podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o neuzavřeném pojistném období a žalovaných, dosazované do ustáleného vzoru textu žalobního odůvodnění. Podle mínění soudu jde o druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b advokátního tarifu.