38 C 158/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne 30. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 8.838,77 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 2. 2019 byla žalované dodávána elektřina na adresu žalované v [obec], [ulice a číslo], za což byla žalované vystavena faktura [číslo] faktura [číslo]. Na základě obchodně technických podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o sdružených službách, vyúčtoval žalobce žalované smluvní pokuty za prodlení s platbami delším jak 10 dnů ve výši celkem 500 Kč, smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v rámci vyúčtování vs. [číslo] ve výši 4.000 Kč. Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky žalobcem upomenuta, avšak na výzvu nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel s žalovanou dne 14. 2. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobce řádně dodával žalované elektřinu do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]. Soud shledal, že poskytnuté obchodní podmínky sdružených služeb dodávky zemního plynu a elektřiny, které obsahují ujednání o smluvní pokutě za upomínání a za předčasné ukončení smlouvy, nejsou podepsané ani jednou ze stran sporu. Žalobce vyúčtoval žalované fakturou [číslo] spotřebu ve výši 2.778,78 Kč splatnou dne 23. 6. 2020. Součástí faktury je i nárokovaná smluvní pokuta ve výši 200 Kč za upomínky ze dne 2. 3. 2020 a 29. 4. 2020. Žalobce dále vyúčtoval žalované spotřebu fakturou [číslo] na částku ve výši 1.559,99 Kč splatnou dne 21. 10. 2020. Součástí faktury je i nárokovaná smluvní pokuta ve výši 200 Kč za upomínky ze dne 8. 7. 2020 a 30. 7. 2020. Žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve výši 4.000 Kč vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol] splatné dne 2. 10. 2020. Vyúčtováním smluvní pokuty ze dne 3. 11. 2020 žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za neuhrazení faktury [číslo]. Žalovaná byla naposledy výzvou ze dne 26. 11. 2020 vyzvána k uhrazení dlužných částek. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“), na základě které žalobce řádně dodával žalované elektřinu. Žalovaná, která zůstala ve sporu neaktivní a netvrdila žádné rozhodné skutečnosti, naproti tomu nesplnila svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradila fakturované částky za spotřebu. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný a soud rozhodl tak, že zavázal žalovanou uhradit částku 2.778,78 Kč a částku 1.559,99 Kč, celkem tedy 4.338,77 Kč. 7. V případě příslušenství pak soud vycházel z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), když se žalovaná dostala dnem po splatnosti faktur do prodlení s peněžitým plněním, žalobce tak má právo požadovat po žalované úrok z prodlení z těchto částek, když výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v části, ve které se žalobce domáhá hrazení smluvní pokuty ve výši 4.500 Kč nedůvodná. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla uzavřena se žalovanou jako spotřebitelem, když se jednalo o dodávky pro domácnost žalované a žalobce v ní vystupoval jako podnikatel s ohledem na jeho předmět podnikání. Jedná se tak o spotřebitelskou smlouvu. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr Ústavního soudu se vázal obecně na jakýkoliv druh spotřebitelské smlouvy a nebyl vázán pouze na starou úpravu smluvní pokuty, platnou před 1. 1. 2014, když se jednalo zároveň o výklad v souladu se směrnicí Rady č. 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která je nadále platná. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že smluvní pokuta je zakotvena přímo ve smlouvě. Dle struktury předmětné smlouvy stojí strana 1. a strana 2. jako dva samostatné oddíly, když oba jsou uvedeny nadpisem smlouva. Mimo toto jsou až na straně 2. smlouvy uvedeni účastníci této smlouvy i ostatní smluvní ujednání a podpisy stran. Za takovýchto skutečností je dle názoru soudu nepodstatné, zda je strana s podmínkami uvedena jako strana první, když smlouva lze předložit tak, že je celá pouze na straně 2. Stranu 1. tak soud posoudil jako samostatně stojící všeobecné obchodní podmínky, které neobsahují podpis žalované. Pokud by chtěl žalobce skutečně vtělit tato ujednání přímo do smlouvy, mohl jednoduše označení účastníků dát před tyto podmínky nebo přímo na stranu podmínek umístit podpisy účastníků. V dané věci byl tak nárok na smluvní pokutu zakotven v obchodních podmínkách neobsahujících podpis žalované. K takovému ujednání podle § 1815 OZ soud nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ve výroku II. tak byla žaloba zamítnuta pro žalovanou smluvní pokutu a úrok z prodlení pro tuto pokutu. Aby soud mohl smluvní pokutu přiznat, musel by být na obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, připojen podpis žalované, jedno vyhotovení s podpisem obchodních podmínek by tak měl k dispozici jak žalobce, tak žalovaná. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Účastníci měli ve sporu přibližně stejný úspěch (rozdíl méně jak 5 %) a tak soud rozhodnul tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.