38 C 213/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.500 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovanému byl dne 13. 11. 2020 v [obec], [ulice] za účelem blokového čištění proveden odtah a vrácení vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Náklady spojené s odtahem a vrácením vozidla činí částku 1.500 Kč. Žalovaný, ačkoliv byl vyzván k zaplacení dlužné částky, dosud žalobci dlužnou částku neuhradil. 2. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byl dne 13. 11. 2020 v [obec], [ulice] za účelem blokového čištění proveden odtah a vrácení vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, jak vyplynulo z karty vozidla a předložených fotografií. Místo parkování vozidla bylo označeno dočasnou dopravní značkou„ Zákaz stání“ a značkou„ Blokové čištění“, jak vyplynulo z předložených fotografií. Z usnesení [žalobce] [] č. [spisová značka] ze dne 27. 2. 2019 je zřejmé, že jednorázový manipulační poplatek za zpětný odtah vozidla činí 1.500 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do 14 dnů od doručení. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V daném případě vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] stálo na místě, kde bylo dočasně zakázáno stání silničních vozidel dle ust. § 19a odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen„ ZPK“), a proto byl dne 13. 11. 2020 proveden zpětný odtah vozidla v souladu s ust. § 19b odst. 1 ZPK. Vzhledem k tomu, že k uvedenému dni odtahu byl žalovaný provozovatelem předmětného vozidla, na místě bylo umístěno dopravní značení alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu a žalovaný neprokázal závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám, je povinen dle ust. 19b odst. 2 ZPK nést náklady na odstavení a vrácení vozidla, které dle výše uvedeného usnesení činí 1.500 Kč. Soud tak zavázal žalovaného ve výroku I. tohoto rozsudku k uhrazení dané částky. Ke splnění uložené povinnosti byla žalovanému stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůta tří dnů od právní moci rozsudku. 6. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, vzniklo žalobci právo na úrok z prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, jelikož se žalovaný dostal 15. dnem po doručení výzvy do prodlení s peněžitým plněním. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dvou režijních paušálu ve výši 100 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – sepsání žaloby a výzvy k plnění a DPH z těchto částek ve výši 42 Kč, celkem 642 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažoval za náklady účelně vynaložené dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, bez toho, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů, současně se v řízení se nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09).