38 C 72/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 15. 12. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 113.718,03 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 10. 6. 2019 poskytla žalobkyně žalovanému jako podnikateli úvěr ve výši 100.000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a žalobkyně tak využila svého práva a ke dni 9. 11. 2020 úvěr zesplatnila. K tomuto dni se dlužná částka sestávala z jistiny ve výši 93.553,33 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 9.258,28 Kč, z poplatku ve výši 10.883,46 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 22,96 Kč. Dlužnou částku neuhradil žalovaný ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru ze dne 10. 6. 2019, produktových podmínek komerčního bankovnictví žalobkyně, sazebníku poplatků žalobkyně, úrokového lístku žalobkyně, výpisu z úvěrového účtu 2019 a 2020, amortizace ke dni 12. 5. 2021, tabulky předpisů úroků z prodlení, Platební historie, upomínky ze dne 11. 11. 2020, předžalobní upomínky ze dne 27. 11. 2020 včetně podacího lístku, soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaný jako podnikatel uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 10. 6. 2019, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100.000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit ve formě měsíčních splátek ve výši 1.924,07 Kč měsíčně spolu s úrokem ve výši 14,90 % měsíčně a poplatky uvedenými ve smlouvě a Sazebníku žalobce. Žalovaný byl rovněž povinen hradit smluvní úrok z prodlení z částek, se kterými se ocitnul v prodlení ve výši určené sazebníkem, jak vyplývá z produktových podmínek žalobkyně. Tyto úroky může žalobkyně požadovat i z příslušenství pohledávky. V sazebníku žalobkyně je mimo jiné uveden poplatek 10 % z dlužné částky za prohlášení úvěru za splatný a poplatku 600 Kč za oznámení o zesplatnění. Dle produktových podmínek mohla žalobkyně dále prohlásit celý úvěr za splatný, pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakéhokoliv závazku vůči žalobkyni. Dle úrokového lístku činila výše úroku z prodlení 30 % ročně. Dle výpisu z úvěrového účtu 2019 žalovaný čerpal částku 100.000 Kč dne 10. 6. 2019. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, když poslední splátku zaplatil dne 23. 3. 2020, jak vyplývá z platební historie. Žalobkyně dopisem ze dne 11. 11. 2020 zesplatnila celý úvěr ke dni 9. 11. 2020. K tomuto dni činila výše dluhu částku 113.718,03 Kč a skládala se z jistiny ve výši 93.553,33 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 9.258,28 Kč, z poplatku ve výši 10.883,46 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 22,96 Kč, jak vyplynulo z upomínky ze dne 11. 11. 2020 a tabulky předpisů úroků z prodlení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužných částek naposledy výzvou ze dne 27. 11. 2020. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) - Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. OZ. Poskytla žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč, který žalovaný čerpal, avšak neprokázal, že by na dluh řádně hradil. Soud tak vzal za prokázané, že žalovaný dluh řádně nehradil a dostával se do prodlení. Žalobkyně využila svého práva a celý dluh ke dni 9. 11. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. 10. Se zesplatněním úvěru rovněž vznikla žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky žalobkyni v souladu s ust. § 2048 a násl. OZ. Žalobkyně sice danou smluvní pokutu označila jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný, dle jeho obsahu se ale jedná o smluvní pokutu, když se jedná zcela zřejmě o sankcionování předčasného zesplatnění úvěru aniž by toto bylo spojováno s nějakými konkrétními náklady za zesplatnění, což podporuje i skutečnost, že mimo tento„ poplatek“ žalobkyně nárokuje rovněž poplatek za oznámení o zesplatnění pohledávky ve výši 600 Kč. Této skutečnosti si je vědomá i samotná žalobkyně, když tento„ poplatek“ je v platební historii označen jako„ smluvní pokuta“ samotnou žalobkyní. Jelikož se jedná o právní vztah mezi podnikateli, neaplikoval soud na danou smluvní pokutu závěru nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11. 11. Žalovaný se rovněž dostal nejpozději dnem následujícím po splatnosti celého dluhu do prodlení s peněžitým plněním a žalovanému tak vzniklo právo na smluvní úrok z prodlení dle ust. § 1970 OZ. Účastníci se dohodli, že úrok z prodlení bude placen jak z jistiny, tak z příslušenství. Žalovaný na úvěru dosud nezaplatil celkem částku 113.718,03 Kč. Žalobkyně však požadovala úrok až od 27. 11. 2020 a soud s ohledem na ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. nemohl překročit návrhy účastníků a přiznal žalobkyni úrok až od tohoto data. 12. Z výše uvedených důvodů zavázal žalovaného k uhrazení výše uvedené částky s úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 102.811,61 Kč (jistina s kapitalizovaným úrokem) od 27. 11. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Plná náhrada nákladů řízení žalobkyně je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4.549 Kč a odměnou právního zástupce žalobkyně ve výši 16.980 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby po 5.660 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 3.754,80 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 26.184 Kč po zaokrouhlení, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.