39 C 155/2021-56 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 13. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy z 26. 3. 2018, která se týkala úvěru, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty v dohodnutém úroku 7,9 % ročně. Žalovaný mohl zvyšovat úvěrový limit až do výše 500 000 Kč v návaznosti na plnění podmínek. Žalovaný měl takto čerpaný úvěr prostřednictvím kreditní karty splácet v měsíčních splátkách minimálně 5 % z vyčerpané částky, přičemž minimální výše splátky činila 500 Kč. Žalovaný měl rovněž hradit veškeré poplatky, úroky z titulu úvěru poskytnutého na kreditní kartě. Žalovaný k datu 13. 5. 2021 čerpal na takto poskytnutém úvěru 61 210,13 Kč, tedy jistinu úvěru 53 296,82 Kč a úroky 7,9 % z jistiny pohledávky, tedy z jistiny úvěru výše uvedeného z jednotlivých neuhrazených splátek, když žalobce požadoval dohodnuté úroky v kapitalizované výši. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, ničeho však nezaplatil. 2. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Následně soud po zrušení platebního rozkazu nařídil v této věci jednání na den 3. 12. 2021, když žalobce, resp. jeho právní zástupce se z neúčasti na tomto jednání omluvil, souhlasil s jednáním v nepřítomnosti. Žalovanému kromě předvolání k jednání byla doručována žaloba a výzva k vyjádření k žalobě na adresu jeho bydliště v [obec], když k doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu 29. 9. 2021. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nereagoval, k doručení písemností tak došlo desátým dnem od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu. 4. Žalovaný zůstal v této věci nečinný, ve věci se písemně ani ústně nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. 5. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak žádostí o poskytnutí úvěru z 26. 3. 2018, smlouvou o úvěru k [anonymizováno] kreditní kartě z 26. 3. 2018, předsmluvními informacemi ke kreditní kartě z 26. 3. 2018, poštovním podacím archem na č. l. 25, výzvou žalovanému k plnění z 3. 5. 2021, oznámením o zesplatnění úvěru z 27. 7. 2020, dodejkou žalovanému na č. l. 29, výzvou k úhradě dluhu ze 4. 5. 2020, dodejkou na č. l. 30, smlouvou o úvěru k [anonymizováno] kreditní kartě z 26. 3. 2018, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 3. 12. 2015, obchodními podmínkami pro [anonymizováno] kreditní kartu. 6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v [obec] s předmětem podnikání v oblasti bankovnictví, tedy poskytování úvěrů, půjček, vedení účtů apod. 8. Žalovaný uzavřel se žalobcem na základě žádosti o poskytnutí úvěru z 26. 3. 2018 smlouvu o úvěru k [anonymizováno] kreditní kartě ze dne 26. 3. 2018. Žalovaný tedy v rámci smlouvy o úvěru získal kreditní neboli debetní kartu, jejímž prostřednictvím mohl čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč, který mohl být na základě plnění podmínek měněn až do výše 500 000 Kč. Účastníci se dohodli, že takto čerpaný úvěr prostřednictvím kreditní karty (revolvingový úvěr) bude úročen dohodnutou sazbou 7,90 % ročně. V rámci smlouvy se účastníci dohodli rovněž na tom, jaké a v jaké výši bude žalovaný hradit poplatky, když se jednalo o poplatky za výběr z bankomatu [anonymizováno], jiné banky, v zahraničí, výběr hotovosti, elektronické převody z úvěru kreditní karty na platební účet klienta atd. Žalovaný měl úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty splácet z účtu [číslo] minimálně 5 % z vyčerpané částky úvěru, kdy výše minimální splátky činila 500 Kč za měsíc (žádost žalovaného o poskytnutí úvěru u žalobce ze dne 26. 3. 2018, smlouva o úvěru k [anonymizováno] kreditní kartě ze dne 26. 3. 2018, předsmluvní informace o kreditní kartě, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 3. 12. 2015, obchodní podmínky pro [anonymizováno] kreditní kartu). 9. Žalovaný tedy získal úvěr, který mohl čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty, když žalovaný svému oprávnění čerpat úvěr dostál, když ve smyslu článku 4. odst. 4.1 obchodních podmínek ke kreditní kartě měl řádně a včas čerpaný úvěr splácet, když k datu 13. 5. 2021 žalovaný čerpal na jistině úvěru 53 296,82 Kč. Žalovaný takto čerpaný úvěr prostřednictvím kreditní karty nesplácel, a tento byl proto navýšen o kapitalizované úroky 4 044,74 Kč k datu zesplatnění, když takto kapitalizovaná výše úroků odpovídá dohodnuté sazbě 7,9 % ročně. Protože žalovaný nedostál svým povinnostem řádně a včas čerpat úvěr, žalobce úvěr poskytnutý žalovanému prostřednictvím kreditní karty zesplatnil a žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci 53 296,82 Kč s kapitalizovaným příslušenstvím a dále pak, protože prodlení žalovaného nadále trvá, s procentuální výměrou dohodnutých úroků 7,9 % ročně z jistiny pohledávky, tedy z jistiny čerpaného úvěru a dále pak se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně. K datu zesplatnění, tedy k 25. 7. 2020 činí zákonné úroky v kapitalizované výši 3 868,75 Kč (historický výpis z úvěrového účtu žalovaného, oznámení o zesplatnění). 10. Žalovaný byl před podáním žaloby dle § 142a odst. 1 o.s.ř. písemně vyzván kvalifikovanou výzvou k úhradě dluhu, když na výzvu k úhradě dluhu, ostatně ani na zesplatnění pohledávky, žalovaný nijak nereagoval. 11. Co se týče právní kvalifikace této věci, mezi žalobcem a žalovaným došlo v souladu s ust. § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 3028 OZ, k uzavření závazkového vztahu, který má charakter smlouvy o úvěru (revolvingový úvěr), kdy žalovaný mohl takto poskytnutý úvěr čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty [anonymizováno]. Žalovaný poskytnutý úvěrový rámec čerpal, nesplnil však povinnost řádně a včas hradit dohodnuté splátky. Proto došlo k zesplatnění úvěru, když k uzavření smlouvy o úvěru došlo v souladu s ustanovením § 2395 OZ. Žalobce se dle smlouvy o úvěru jako úvěrující zavázal, že žalovanému, coby úvěrovanému, poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do částky 50 000 Kč, když žalovaný takto povolený úvěrový limit mohl čerpat a zároveň mu vznikla povinnost každý měsíc hradit procentuální výměru splátky z čerpané jistiny úvěru, minimálně však 500 Kč v měně dle § 2396 OZ. Žalovaný úvěr čerpal v souladu s § 2397 OZ, s přihlédnutím k ujednáním v obchodních či úvěrových podmínkách žalobce, když žalovaný své povinnosti poskytnutý úvěru řádně a včas splácet neplnil, porušil tak ustanovení § 2399 odst. 1 OZ, přičemž žalobce na základě svého oprávnění úvěr zesplatnil a žalovanému vznikla povinnost vrátit peněžní prostředky ve lhůtě stanovené žalobcem jako věřitelem. Žalovaný v této věci zůstal nečinný, písemně ani ústně se nevyjádřil, neuvedl tedy ve věci ničeho právně ani skutkově významného. S ohledem na svou nečinnost žalovaný ani neprokázal, že by z jeho strany bylo, byť částečně, hrazeno. 12. Po aplikaci právní kvalifikace této věci nezbývá soudu s přihlédnutím k prokázanému skutkovému ději konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno. Pokud žalobce požaduje kapitalizovanou výši dohodnutých úroků a úroků z prodlení k datu zesplatnění a následně procentuální výměru, soud po kontrolním přepočtu kapitalizované výše úroků v dohodnuté výši a úroků z prodlení konstatuje, že procentuální výše, resp. kapitalizovaná výše odpovídá procentuální výměře, když prodlení žalovaného dle § 1968 a násl. OZ nadále trvá. Co se týče souběhu dohodnutého úroku a úroku z prodlení v zákonné výši, zde soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kde byla tato problematika řešena. Výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 13. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, které se sestávají ze soudního poplatku 2 132 Kč, odměny za 2,5 úkonu právní služby (příprava, převzetí zastoupení, podání žaloby a jednoduchá výzva k plnění) při sazbě 3 260 Kč za úkon (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému provedenému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 9 050 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. V součtu tak musí neúspěšný žalovaný zaplatit žalobci na náhradě nákladů částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku. 14. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.