39 C 72/2021-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 3. 12. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) poskytla žalované na základě smlouvy z 2. 1. 2018 úvěr ve výši 206 307 Kč. Účastníci se ve smlouvě o úvěru dohodli na úroku 16,90 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení s placením jednotlivých splátek úvěru, proto právní předchůdce žalobce úvěr k datu 4. 3. 2020 zesplatnil. Žalovaná tak dluží z titulu nesplaceného úvěru 204 414,43 Kč. 2. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobce postoupena na žalobce současného, a to smlouvou z 10. 7. 2020. 3. Platební rozkaz vydaný v této právní věci se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 4. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). 5. Pokud byla žalované opětovně doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, tyto písemnosti soudu byly žalované doručeny fikcí, když po marném uplynutí úložní lhůty byla obsílka s těmito listinami vložena žalované do domovní schránky 4. 5. 2021. Žalovaná zůstala ve věci nečinná, nevyjádřila se ani k žalobě ani k rozhodnutí bez jednání. Soud měl tedy za to, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání. 6. Soud v této právní věci provedl dokazování listinnými důkazy doloženými do spisu, a to zejména pak smlouvou o úvěru ze dne 2. 1. 2018, historií úvěru za období od 2. 1. 2018 do 29. 2. 2020, resp. 4. 3. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek z 26. 6. 2020, potvrzením o zaplacení kupní ceny z 2. 7. 2020, oznámením žalované o postoupení pohledávky z 10. 7. 2020, oznámením o zpracování osobních údajů z 10. 7. 2020, seznamem postoupených pohledávek, předžalobní upomínkou z 11. 11. 2020, výpisem pošty online ohledně sledování zásilek na č. l. 43 spisu, rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového úvěru z 4. 3. 2020, uznáním závazku z 22. 8. 2020. 7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 8. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence [právnická osoba], když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s oprávněním podnikat v oblasti bankovnictví, mj. i poskytování úvěrů a půjček. 9. [právnická osoba] uzavřela dne 2. 1. 2018 se žalovanou jako úvěrovaným klientem smlouvu o poskytnutí úvěru, když úvěr byl žalované poskytnut ve výši 206 307 Kč s dohodnutou úrokovou sazbou 16,90 % ročně. Žalovaná měla takto poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách 3 797 Kč, nejpozději se splacením do 20. 1. 2027. Jednalo se o spotřebitelský úvěr účelový, nezajištěný, který měl být, jak vyplývá z výše uvedeného, splácen v pravidelných měsíčních splátkách. Poskytnutý úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] (smlouva o poskytnutí úvěru žalované ze dne 2. 1. 2018). 10. Ze zpracované historie úvěru ze dne 1. 7. 2020 za období od 2. 1. 2018 do 4. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala 2. 1. 2018, když následně měla úvěr splácet. Žalovaná úvěr zpočátku splácela, nicméně od prvopočátku splátky na jistině úvěru i úroky hradila po splatnosti a následně se dostala do prodlení, když k datu 4. 3. 2020 dlužila celkem na jistině úvěru 204 414,43 Kč, tedy žalovanou částku. Protože žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru, právní předchůdce žalobce dne 4. 3. 2020 rozhodl o zesplatnění úvěru k datu 4. 3. 2020, když žalovaná z titulu nesplacení úvěru k datu zesplatnění dlužila celkem 207 883 Kč. Žalovaná byla zároveň upozorněna na to, že úvěrová pohledávka od 5. 3. 2020 je souběžně úročena sazbou řádného úroku i sazbou zákonného úroku z prodlení, kdy tato částka v případě nesplácení může být navyšována. Žalovaná 22. 8. 2020 po postoupení pohledávky, zřejmě v rámci mimosoudních jednání se žalobcem, uznala svůj dluh postoupený na žalobce [právnická osoba] co do důvodu a výše, kdy z uznání závazku vyplynulo, že v srpnu 2020 činil její dluh z titulu nesplácení úvěru 233 349,63 Kč (uznání závazku z 22. 8. 2020, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze 4. 3. 2020, úvěrová historie splácení úvěru za období od 2. 1. 2018 do 4. 3. 2020). 11. Jak již vyplynulo z výše uvedeného, takto vzniklá pohledávka z titulu nesplácení úvěru za žalovanou byla dne 26. 6. 2020 postoupena [právnická osoba] jako poskytovatelem úvěru a postupitelem na žalobce jako postupníka, když o postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna, přičemž žalobci písemně podepsala uznávací prohlášení (smlouva o postoupení pohledávek z 26. 6. 2020, potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky z 2. 7. 2020, oznámení žalované o postoupení pohledávky z 10. 7. 2020, informace o zpracovaných osobních údajích z 10. 7. 2020, seznam postoupených pohledávek). 12. Před podáním žaloby dle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 11. 11. 2020 zaslal žalované předžalobní upomínku, kde žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, který byl v předžalobní upomínce vyčíslen částkou 242 130,60 Kč. Obsílka s předžalobní upomínkou byla žalované doručována na adresu jejího bydliště, když obsílka s předžalobní výzvou byla uložena na poštovním úřadu z důvodu nezastihnutí adresáta (předžalobní upomínka z 11. 11. 2020, výpis z pošty online). 13. Jak již soud uvedl výše, žalovaná zůstala v této věci naprosto nečinná, písemně ani jinou relevantní formou se k žalobě nevyjádřila, neuvedla tedy ani, že by její dluh zanikl, byť částečným plněním. Žalovaná dluží na jistině nesplaceného úvěru žalobcem požadovanou částku ve výši žalobní jistiny, když žalovaná je od data následujícího po datu zesplatnění úvěru nadále v prodlení, přičemž žalobce požaduje dohodnutý úrok 16,9 % ročně z dlužné částky na jistině úvěru a zákonný úrok z prodlení. 14. Co se týče právní kvalifikace této věci, mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo ve smyslu § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který lze právně kvalifikovat jako poskytnutí úvěru žalované na základě písemné smlouvy, když ve smyslu ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Žalovaná využila svého oprávnění a na základě úvěrové smlouvy požádala o čerpání úvěrované částky dle § 2397 OZ, když došlo tedy k naplnění dikce ustanovení § 2398 odst. 1 OZ. Žalované vznikla povinnost řádně a včas poskytnutý úvěr hradit v dohodnutých splátkách, když žalovaná tuto svou povinnost porušila. Proto došlo k zesplatnění úvěru, přičemž žalovaná porušila § 2399 odst. 1 OZ, tedy svoji povinnost vrátit úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak ve lhůtě 1 měsíce, kdy byla o vrácení peněžních prostředků požádána. 15. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí bylo také v celém rozsahu vyhověno. 16. Žalovaná je dle § 1968 a násl. OZ v prodlení s úhradou svého závazku vůči žalobci, který se na základě postoupení stal vlastníkem pohledávky, kdy žalobce požaduje po žalované nejen dohodnutý úrok 16,9 % ročně, ale i zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z dlužné částky, přičemž výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Co se týče souběhu zákonného a dohodnutého úroku, zde soud pouze pro stručnost odkazuje na konstantní judikaturu vyšších soudů, zejména pak Nejvyššího soudu, kdy žalobce má nárok na hrazení nejen dohodnutého úroku z titulu smlouvy o úvěru, ale i na zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení a její prodlení s úhradou závazku nadále trvá. 17. Co se týče aktivní legitimace žalobce, zde soud konstatuje, že v souladu s § 1879 a násl. OZ došlo k postoupení pohledávky z [právnická osoba] na žalobce, když žalovaná podepsala žalobci i uznávací prohlášení ohledně svého dluhu, který trval v době uznání závazku z výše uvedeného důvodu i v požadované výši. Žalobce však požadoval v této věci pouze a toliko úhradu jistiny úvěru, do které nebyly zahrnuty případně kapitalizované úroky. Žaloba je tedy důvodná, a soud jí vyhověl a žalovaná byla ve výroku I. tohoto rozsudku odsouzena k povinnosti zaplatit z titulu nesplaceného úvěru žalobcem požadovanou částku včetně úroků a úroků z prodlení. 18. Žalobci jako úspěšnému v této věci soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náklady řízení, a to soudní poplatek 8 177 Kč, odměnu za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) při sazbě 9 140 Kč za úkon (§ 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu právní služby soud připočetl 300 Kč na hotových výdajích (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovo