41 C 106/2018-243 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se původně žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by soud zrušil rozhodnutí j. č. JMK 4503/2017, sp. zn. S-JMK 182330/2016 OKŘ, vystavené dne 24. 2. 2017 odborem kanceláře ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 2. 7. 2016, jako řidič dodávkového vozidla Volkswagen, [registrační značka], byl účastníkem řetězové dopravní nehody - srážky šesti vozidel na 221 km dálnice D1. Dopravní nehoda se stala v 14.40 hod., a to na úseku frézování a výměny povrchu vozovky. K poškození vozidel v důsledku jejich srážky došlo při relativně nízké rychlosti, o čemž svědčí záznamy o dopravní nehodě, dokumentace z vyšetřování dopravní nehody ze strany Policie ČR i listiny prořízené hasičským záchranným sborem, který na místě zasahoval. Příčinou nehody bylo nedodržení bezpečné vzdálenosti. V souvislosti s dopravní nehodou, byl provoz na dálnici omezen. V 15.44 hod. byl k nehodě povolán jeřáb, který počal vyprošťovat jednotlivá vozidla, aby mohl být dopravní provoz v uvedené části dálnice obnoven. Přestože mohlo být použito jiné vyprošťovací techniky a jiných vázacích prostředků určených k manipulaci s havarovanými vozidly, tak příslušní pracovníci (sjednaní hasičským záchranným sborem) použili k přemístění vozidel tzv. textilní popruhy. Ty zapříčinily, protože nejde o vhodný vázací prostředek, poškození střední části vozidla [registrační značka], které žalobce užíval a nyní je v jeho vlastnictví. Takto vzniklá škoda dosáhla částky 159.231 Kč, když odpovídá ceně servisních prací provedených [právnická osoba] s.r.o. ve [obec]. Uvedená společnost byla také žalobcem zplnomocněná k opravě i k vyřízení celé škodní události, a to i ve vztahu ke krajskému úřadu či k žalovanému, neboť to byli právě pracovníci zajištění hasičským záchranným sborem, kteří vozidlo poškodili. 2. Žalobce v řízení zdůraznil, že nešlo o řádnou mimořádnou událost, jak ji popisuje krajský úřad ve svém formálním rozhodnutí, kterým odmítl jakoukoliv svoji odpovědnost i možnost podílet se finančně na úhradě vzniklé škody, která nastala v majetkové sféře žalobce. Žalovaný proti logice celé věci, průběhu nehodového děje i proti obsahu protokolů o šetření celé události, přehodnotil a překvalifikoval dopravní nehodu na mimořádnou událost. S tím žalobce nesouhlasí, neboť tím byl fakticky vyloučený z možnosti uplatňovat nárok na náhradu škody po škůdci, tedy po žalovaném. Žalobce je toho názoru, že pokud bude zrušené rozhodnutí krajského úřadu, je možné domáhat se nároku na náhradu jemu vzniklé škody. 3. Po výzvě k doplnění skutkových tvrzení a po žalobcem provedeném upřesnění skutkových okolností celého případu, bylo žalobcem sděleno, že škoda vznikla jemu a nikoliv leasingové společnosti, neboť tím, že uhradil autoservisu cenu za provedenou opravu následků způsobených neodbornou manipulací ze strany pracovníků zajištěných hasičským záchranným sborem, je jeho finanční nárok nejen zjevný, ale podle kalkulace autoservisu také prokázaný. Není to ani leasingová společnost, komu jako původnímu vlastníku vozidla měla škoda vzniknout, ale je to právě a jen on, kdo byl fakticky poškozený, když veškeré opravné práce financoval ze svého. Odsoudil chování žalovaného, který odmítnul jakékoliv plnění a jen formálně odkazoval na skutečnost, že žalobce nemůže nárok uplatňovat. To svědčí o neřádné správě a unfair procesu, neboť žalovaná strana se vůbec nesnažila žalobci v tomto ohledu pomoct a vzniklou škodu odčinit. 4. Původní žalovaný: Krajský úřad Jihomoravského kraje, stejně tak jako současný žalovaný: ČR – Ministerstvo vnitra k věci uvedli, že s žalobou nesouhlasí a navrhli, aby byla jako nedůvodná zamítnutá. Žalovaný dále zdůraznil, že při meritorním projednání věci, je nezbytné vyjít z toho, co měl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, který při dopravní nehodě dne 2. 7. 2016 na 221 km zasahoval, k dispozici. Nelze mít za to, že by měl žalovaný žalobci cokoliv hradit, neboť je nutné vyjít z obsah zákona o integrovaném záchranném systému, který jasně uvádí, kdy může být plněno. Rozhodnutí krajského úřadu, na základě kterého byla uvedená škodní událost řešená, je v pořádku a za rozhodnutím žalovaný i nadále stojí. Žalobce nemůže nárok důvodně uplatňovat, neboť nebyl vlastníkem vozidla a v jeho majetkové sféře škoda nenastala. Pokud nárok u krajského úřadu, potažmo žalovaného v minulosti uplatnila [právnická osoba] – [právnická osoba], takto nebyl subjekt, který by se vůbec mohl takového nároku podle zákona o integrovaném záchranném systému domáhat. Jediným řádně legitimovaným subjektem, který by mohl takový nárok uplatnit, byl vlastník poškozeného vozidla [registrační značka]. Tím ale nebyl žalobce, ani [právnická osoba] – [právnická osoba] Žalovaný dále uvedl, že Nejvyšší soud ČR dovodil např. v právní věci sp. zn. 25 Cdo 78/2001 a sp. zn. 25 Cdo 267/2005, že škoda na předmětu leasingu vzniká v majetkové sféře vlastníka a nikoliv v majetkové sféře subjektu, který svůj nárok odvozuje od leasingového pronajímatele. V tomto ohledu je nepodstatné, zda žalobce skutečně opravu vozidla provedl na své náklady a zda cena opravy ve skutečnosti zatížila jeho, neboť nárok svědčí výlučně leasingovému pronajímateli. 5. Co se týká výtek žalobce ve vztahu k hodnocení dopravní nehody apod., tak pohledem žalovaného vedle sebe, jak pojem„ dopravní nehoda“, ve vztahu k události v dopravním provozu na 221 km D1 ze dne 2. 6. 2016, tak pojem„ mimořádná událost“, obstojí, neboť v souvislosti s nehodovým dějem byly pro odstranění jeho následků nasazené složky integrovaného záchranného systému. Lze odkázat i na ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, který vymezuje, co se vlastně rozumí mimořádnou událostí. Tou je i havárie, která ohrožuje život, zdraví, majetek, životní prostředí, a která vyžaduje provedení záchranných a likvidačních prací. Ty ve vztahu k uvedené řetězové dopravní nehodě byly beze sporu použité. Soud by měl žalobu zamítnout, neboť žalobce není subjektem aktivně věcně legitimovaným k jejímu podání. Pokud by jím i čistě teoreticky byl, tak je zjevné, že se na nehodě podílel jako viník i jako poškozený. Tudíž pohledem ustanovení § 30 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb. by neměl být jakkoliv odškodňován. I Policie ČR, která uvedenou nehodu šetřila, popsala nehodový děj jako děj skládající se ze tří skutků, resp. ze tří dopravních nehod, na kterých participovalo šest vozidel. Při dodržení ustanovení § 30 zákona č. 239/2000 Sb. by nemělo být žalobě vyhověno. Pokud by jí soud vyhověl, musela by být zohledněná i spoluúčast leasingového nájemce na takto vzniklé škodě. 6. Soud předesílá, že v řízení již jedenkrát meritorně rozhodl, a to dne 6. 2. 2019 (č. j. 41 C 106/2018-143), když nároky žalobce jako nedůvodné zamítnul. Soud ve svém rozhodnutí dovodil, že žalobce není ve věci aktivně věcně legitimovanou osobou, a že zrušení napadeného rozhodnutí krajského úřadu nemůže postavení žalobce jakkoliv změnit. 7. Pro včas podané odvolání ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně, který rozhodnutí soudu I. stupně zrušil s tím, že jako předběžnou otázku posuzoval, která z organizačních složek státu, by měla být v řízení pasivně věcně legitimovaná. V uvedeném ohledu a s odkazem na kompetenční zákon i obsah zákona o integrovaném záchranném systému (ustanovení § 30 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.) dovodil, že by jím mělo být ČR - Ministerstvo vnitra, se kterým by měl soud podle ustanovení § 21a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1649/2007 ve věci dále jednat. 8. Protože po zrušení rozsudku soudu I. stupně se argumentace žalobce v zásadě nezměnila a i procesní obrana nově do řízení„ vtaženého“ žalovaného zůstala fakticky stejná, zopakoval soud již dříve v řízení provedené dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci.: 9. Z prohlášení učiněným žalobcem ve vztahu k [právnická osoba] v souvislosti s nehodou ze dne 2. 7. 2016 vyplývá, že žalobce zmocnil pojišťovnu, aby plnila přímo opravně [právnická osoba], 10. Ze zprávy o zásahu Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje ze dne 2. 7. 2016 je zjevné, že popisuje dopravní nehodu ze dne 2. 7. 2016 z 14.40 hod., které se účastnily čtyři osobní vozidla a dvě dodávková vozidla, která se stala na 221 km D1, a u které zasahovala Policie ČR, Dopravní oddělení [obec], Dopravní oddělení [část obce], záchranná zdravotní služba [obec], a při které došlo k poškození vozidla užívaného žalobcem. Z důvodu urychlení - zprůjezdnění D1 byla jednotka požádána Policií ČR o jeřáb, kterým došlo k přemístění vozidel. Ze zprávy České republiky, Hasičského záchranného sboru pod č. j. HSBM-1481-4/2016 ze dne 13. prosince 2016 bylo zjištěno, že vozidla poškozená při nehodě dne 2. 7. 2016 byla nakládaná předepsaným postupem a za pomocí technických prostředků k tomu určených. Přesto však došlo k poškození dvou vozidel, a to i o vozidla VW Transportér, [registrační značka]. Poškoze