41 C 36/2021-110 — Městský soud v Brně

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhali vydání rozhodnutí, podle kterého by bylo určeno že veřejná dražba nedobrovolná konaná 2) žalovaným dne 28. 2. 2021, jejímž předmětem byla jednotka [číslo] způsob využití: byt, vymezené podle obč. zákoníku na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je budova [adresa], včetně podílu o velikosti [číslo] na společných částech nemovité věci, tj. na pozemku parcely [číslo] pozemky parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], vše zapsané na [list vlastnictví] Katastrální úřad pro hlavní město Praha, obec Praha (dále i jen„ bytová jednotka“), je neplatná. V odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že dne 16. 4. 2018 nabyli od společnosti [právnická osoba], [IČO] vlastnické právo k výše popsané bytové jednotce [číslo] to za celkovou kupní cenu 3.841.000 Kč. 2. S ohledem na skutečnost, že žalobci neměli dostatek finančních prostředků na zaplacení celé kupní ceny, uzavřeli se [právnická osoba], s.r.o., tedy s 1) žalovaným smlouvu o úvěru, čímž se 1) žalovaný fakticky vyhnul požadavkům uvedených v zákoně o spotřebitelském úvěru, neboť úvěr byl čerpán tak, že se a) žalobce stal jediným jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba], [IČO]. Podle smlouvy o úvěru jmenovaná společnost získala finanční prostředky ve výši 2.164.850 Kč s úrokem ve výši 1 % měsíčně. Zároveň byla dne 23. 3. 2018 uzavřená zástavní smlouva ve prospěch 1) žalovaného, když zástavou byla právě bytová jednotka žalobců. Poté kupní smlouvou nabyli žalobci vlastnické právo k bytové jednotce. S ohledem na skutečnost, že se společnost [právnická osoba] dostala do problémů, když nebyla schopná splácet čerpaný úvěr od 1) žalovaného, byl k podanému návrhu u Obvodního soudu pro Prahu 5 nařízený soudní prodej zástavy – bytové jednotky žalobců. Uvedené rozhodnutí potvrdil i krajský soud. Soudy se však v uvedeném řízení nezabývaly tím, zda byl či nebyl porušený zákon o spotřebitelském úvěru apod., neboť ve skutečnosti byl čerpáním spotřebitelského úvěru právnickou osobou obcházený zákon. Posléze 1) žalovaný navrhnul, aby byla provedená dražba. Tu prováděl jako dražebník 2) žalovaný coby dražbu nedobrovolnou (podle zákona č. 26/2000 Sb.). A) žalobce zdůraznil, že dne 27. 1. 2021, tedy den před provedením dražby, bylo zahájené vůči jeho osobě insolvenční řízení. K uvedenému datu nastaly i účinky insolvenčního řízení. Z logiky věci, tak podle ustanovení § 109, odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 46, odst. 1 písm. f) zákona o veřejných dražbách, mělo být od provedení dražby upuštěno. Ta již provedená být neměla. 1) a 2) žalovaní porušili své povinnosti, neboť tím, že dražebník dražbu provedl, postupoval v rozporu se zákonem a soud by měl určit, že je dražba neplatná. 3. Co se týká v řízení vznesených námitek ze strany žalované, tak platí, že žalobci jsou jednoznačně aktivně věcně legitimovanými osobami k podání žaloby k soudu a všichni žalovaní jsou těmi subjekty, proti kterým musí návrh směřovat. Těmi je navrhovatel dražby, dražitel a vydražitel, tedy 3) žalovaný, který bytovou jednotku v dražbě nebyl. Pokud strana žalovaná namítala, že žalobce postupoval v rozporu s dobrými mravy, takto pravda nebyla. A) žalobce navrhnul řešit jeho finanční problémy insolvenčním řízení proto, že pohledávku za ním měl nejenom 1) žalovaný, ale ještě další dvě fyzické osoby. Účelem insolvenčního řízení je poměrné uspokojení všech věřitelů. Tím, že dražba byla provedená proti liteře zákona, bylo znemožněno, aby mohlo dojít k poměrnému uspokojení obou dvou dalších věřitelů a) žalobce. A) žalobci šlo jen o poměrné uspokojení všech věřitelů. Pokud však dražba bytové jednotky proběhla, neměl důvod v insolvenčním řízením dále pokračovat, neboť bytová jednotka byla zcizená. Proto vzal svoji žalobu zpět. Rozhodně si nepočínal nějak účelově, anebo ke škodě kohokoliv dalšího a již vůbec nejednal nepoctivě. 4. 1) žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhnul, aby byla jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla podaná ryze účelově a jen z toho důvodu, že jsou žalobci nespokojení s tím, jak celá záležitost dopadla. 5. 2) žalovaný k věci uvedl, že nesouhlasí s tím, že by dražba měla být neplatná. Tento způsob zcizení nemovitosti/bytové jednotky je zcela běžný a v souladu se zákonem, neboť uvedenému řízení předcházelo soudní rozhodnutí o soudním prodeji zástavy. Žádné právo žalobců porušené nebylo. Pokud se chtěli v minulosti nároku bránit, mohli žalovat na nepřípustnost dražby a nemuselo vše dojít až do fáze, kdy je žalováno na neplatnost dražby. Podaná žaloba je tedy účelovou a sleduje nepoctivý záměr, a to i ve spojení s v minulosti iniciovaným insolvenčním řízením. To a) žalobce zahájil krátce před nařízenou dražbou. 2) žalovaný, byť si ověřuje informace ohledně předmětu dražby a možného zahájení insolvenčního řízení, tak s ohledem na skutečnost, kdy byla zveřejněná insolvenční vyhláška, tak a) žalobcem iniciované insolvenční řízení nezaznamenal. Nemá však za to, že by provedením elektronické dražby postupoval hrubě proti obsahu zákonné úpravy, neboť a) žalobce vzal žalobu po pár dnech zpět. Je zjevné, že mu šlo čistě o to, aby byl formálně naplněný znak zákona a aby tak mohl dražbu zmařit. Žalobci samotní nemusí být osobami aktivně věcně legitimovanými k podání žaloby podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, což je jen další důvod pro to, aby žaloba mohla být zamítnutá. 6. 3) žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí, když ta je nedůvodná. Žalobci zneužívají svá práva a porušují své povinnosti. V řízení předně nejsou osobami, které by mohly být aktivně věcně legitimovanými k jejímu podání. Nemají ani naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě. Pokud by jej měly, tak jej neprokázaly. Pokud by bylo v řízení žalobě vyhověno, tak by byl jeho klient velmi významně poškozený, neboť nemovitost nabyl v řádné dražbě. Dražba byla provedená v souladu se zákonem. Naopak postup a) žalobce byl v rozporu se zákonem. Iniciování insolvenčního řízení bylo šikanózní. Tímto postupem se a) žalobce snažil dražbu bytové jednotky zmařit. Z jejich pohledu ovšem nic porušené nebylo a 3) žalovaný nemovitost řádně a platně vydražil a do svého vlastnictví nabyl. Námitky žalobců jsou jen zástupné, když odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5992/2016 a sp. zn. 26 Cdo 3544/2014, podle kterých je jasné, že pokud exekutor přistoupil k dražbě nemovitých věcí povinného, a krátce před konáním dražebního jednání bylo zahájené insolvenční řízení, které bylo následně zastavené či odmítnuté, nebránilo to exekučnímu/dražebnímu prodeji nemovitosti. 3) žalovaný akcentoval, že v insolvenčním řízení dochází nikoliv k rovnoměrnému/poměrnému uspokojení věřitelů, ale předně k uspokojení zajištěných věřitelů. Protože měl 1) žalovaný ke v dražbě vydražené bytové jednotce zřízené zástavní právo, tak by i v insolvenčním řízení veškeré finanční prostředky z dražby získal stejně 1) žalovaný, neboť jeho pohledávka za a) žalobcem byla vysoká. Tudíž by se na ostatní a) žalobcem uvedené věřitele ani nedostalo. Dále platí, že pokud by a) žalobce insolvenční řízení mínil skutečně vážně, tak by jím prošel. I případný jmenovaný insolvenční správce by se k v dražbě získaným finančním prostředkům dostal. Ty by, jak uváděl, připadly 1) žalovanému jako zajištěnému věřiteli. Protože byla bytová jednotka realizovaná v elektronické dražbě, tak je zjevné, že prostřednictvím ní dosažená cena, nebyla nijak manipulovaná, a že odpovídá ceně tržní. Žádný důvod pro vyhovění žalobě tak dán není. 7. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci.: Z kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem vyplývá, že žalobci dne 16. 4. 2008 jako kupující nabyli od prodávající společnosti [právnická osoba] vlastnické právo k bytové jednotce, určené jako [číslo] která je dotčená touto právní věcí, a která je řádně v kupní smlouvě popsaná (srov. bod 1. odůvodnění rozsudku) za cenu 3.841.000 Kč. Stalo se tak dne 16. 4. 2008. 8. Z notářského zápisu Mgr. [jméno] [příjmení] č. j. NZ 150/2021 vyplývá, že uvedeným zápisem osvědčil průběh elektronické dražby, která proběhla dne 28. 1. 2021 v 10.20 hod. s tím, že [právnická osoba], a.s., byla žadatelem/dražebníkem nedobrovolné dražby bytové jednotky popsané v bodě 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Zjevné je, že k uvedené bytové jednotce měl zřízené zástavní právo navrhovatel dražby – [právnická osoba], s.r.o. Po osvědčení průběhu dražby z notářského zápisu vyplývá, že vlastnické právo k jednotce získal za výslednou cenu 6.021.000 Kč právě 3) žalovaný. 9. Ze smlouvy o úvěru se podává, že byla uzavřená mezi [právnická osoba], s.r.o. jako úvěrující společností a společností [právnická osoba] jako úvěrovaným, když k bytové jednotce [číslo] v k. ú. [část obce] by mělo být ve prospěch [právnická osoba], s.r.o. zřízené zástavní právo. Úvěr byl společnosti [právnická osoba] poskytnutý ve výši 2.164.850 Kč. Za společnost [právnická osoba] jednal a) žalobce (její jednatel a sp