44 C 131/2021-34 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 1.000 Kč s přísl. z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a spol. [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 21. 3. 2014 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 1.000 Kč, která měla být vrácena společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 8. 5. 2014. Žalovaná částka se skládá z jistiny zápůjčky ve výši 1.000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z [právnická osoba] na žalobce. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. Na základě dokazování provedeného při jednání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný skutečně dne 21. 3. 2014 uzavřel s [právnická osoba] či s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce. Soud na úvod zdůrazňuje, že z doložené Smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 3. 2014 plyne, že tato měla být uzavírána mezi žalovaným a [právnická osoba], [IČO] (nikoliv tedy [právnická osoba], jak je uváděno v žalobě). Doložená Smlouva o zápůjčce ze dne 21. 3. 2014 však není podepsána. Na listině označené jako [jméno] application info (informace o žádosti o půjčku) jsou sice uvedeny identifikační a kontaktní údaje žalovaného v kolonce Applicants information (informace o žadateli), to však ale ještě neznamená, že to byl právě žalovaný, kdo tyto údaje v žádosti o zápůjčku na internetových stránkách vyplnil (ať už se jednalo o internetové stránky [právnická osoba] či [právnická osoba]). Totožnost osoby podávající žádost o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek nebyla nijak ověřena (elektronickým podpisem ani žádným jiným způsobem). Z ničeho tedy nelze dovodit, že by právě žalovaný dne 21. 3. 2014 uzavřel s [právnická osoba] či s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, resp. že by požádal o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek. 4. Z provedených důkazů nicméně vyplynulo, že [právnická osoba] zaslala žalovanému prostřednictvím poštovní poukázky dne 24. 3. 2014 částku 1.000 Kč, přičemž tato částka byla žalovanému vyplacena dne 26. 3. 2014 (viz doložená Dodejka). 5. Dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 18. 1. 2018. 6. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 8. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Jelikož se žalobce nařízeného jednání soudu dne 25. 11. 2021 nezúčastnil, soud ho nemohl vyzvat a poučit ve smyslu § 118a o. s. ř. a v řízení tak nebylo prokázáno, že by mezi [právnická osoba] či [právnická osoba] a žalovaným vznikl dne 21. 3. 2014 závazkový vztah uzavřením smlouvy o zápůjčce. Z ničeho totiž neplyne, že by právě žalovaný dne 21. 3. 2014 požádal o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek či jiným způsobem uvedenou smlouvu uzavřel. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že [právnická osoba] vyplatila žalovanému prostřednictvím poštovní poukázky částku 1.000 Kč, soud na daný skutkový stav nahlížel jako na bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor [právnická osoba] Předloženou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 nicméně pohledávku za žalovaným postupovala na žalobce [právnická osoba] a nikoliv [právnická osoba] [právnická osoba] však žádnou pohledávku za žalovaným neměla, nebylo tedy co postoupit (pohledávku za žalovaným měla pouze [právnická osoba]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 tedy k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce nedošlo a věřitelem z pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1.000 Kč je nadále [právnická osoba] Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce není aktivně legitimován požadovat po žalovaném shora uvedené bezdůvodné obohacení ve výši 1.000 Kč. Proto byla podaná žaloba výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítnuta. 10. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšný žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.