44 C 137/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 25. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.106 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 1. 5. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na základě předložení návrhu pojistné smlouvy žalovanému, který jej přijal zaplacením první splátky pojistného. První pojistné bylo žalovaným uhrazeno dne 3. 10. 2018, kdy platba ve výši 2.666 Kč byla hrazena pod variabilním symbolem [číslo], neboť se jednalo o návrh pojistné smlouvy [číslo] který nevznikl z důvodu pozdní platby. Následně žalobkyně se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] ke které přiřadila platbu ve výši 2.237 Kč a přeplatek 429 Kč byl žalovanému vrácen. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 1. 5. 2019 a ročním pojistným ve výši 4.474 Kč, splatným pololetně ve výši 2.237 Kč. Ke dni 31. 1. 2020 došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Za období od 1. 11. 2019 do 31. 1. 2020 dluží žalovaný na pojistném částku 1.106 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Na základě dokazování provedeného při jednání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný s žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu [číslo]. V Návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] podepsaném žalobkyní (na č.l. 4 spisu) je uvedeno následující:„ Pojišťovna Vám předkládá tento návrh pojistné smlouvy, jež můžete přijmout zaplacením pojistného ve výši uvedené v tomto návrhu do 8. 5. 2019 Smlouva bude uzavřena dnem zaplacení pojistného.“ Rovněž je v návrhu smlouvy uvedeno, že pojistné ve výši 4.395 Kč má být zaplaceno na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Z emailu ze dne 10. 5. 2019 plyne, že žalobkyně u smlouvy [číslo] změnila frekvenci placení z roční na pololetní a nové roční pojistné tak činí 4.474 Kč. Pojistné za období od 1. 5. 2019 do 31. 10. 2019 ve výši 2.237 Kč má žalovaný zaslat na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] nejpozději do 15. 5. 2019. Z předloženého výpisu z účtu (na č.l. 16 spisu) vyplývá, že na bankovní účet spol. [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [číslo] byla dne 3. 10. 2018 zaplacena částka 2.666 Kč pod variabilním symbolem [číslo], jako plátce je uveden [jméno] [příjmení]. Z předložených listin soud nemá za prokázané, že by žalovaný zaplatil první pojistné a tím došlo k uzavření pojistné smlouvy [číslo]. Co se týče platby ve výši 2.666 Kč učiněné dne 3. 10. 2018, tuto platbu jednak nezaslal žalovaný ale [jméno] [příjmení], a dále tato platba byla učiněna o několik měsíců dříve, než byl vyhotoven Návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo]. Navíc uvedená částka 2.666 Kč nebyla zaplacena na bankovní účet žalobkyně uvedený v návrhu ale na jiný bankovní účet patřící jiné osobě. Touto platbou tedy z logiky věci nemohl žalovaný přijmout návrh pojistné smlouvy [číslo]. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel předmětnou pojistnou smlouvu zaplacením prvního pojistného. 4. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 5. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 6. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odstavce 2 téhož paragrafu není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 7. Podle § 2759 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Jak plyne z výše citované právní úpravy (zejména z § 2758 odst. 2 občanského zákoníku), pojistná smlouva uzavřená na dobu jednoho roku a delší vyžaduje písemnou formu, přičemž písemná forma je zachována, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného. V případě nabídky a jejího přijetí zaplacením pojistného je tedy nezbytné, aby toto pojistné zaplatil pojistník. V projednávané věci nebylo prokázáno, že by žalovaný zaplatil první pojistné dle Návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo]. Vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně na jednání dne 25. 11. 2021 pak soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat k označení důkazů a poučit dle § 118a o. s. ř. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně tak nemá právo požadovat po žalovaném pojistné. Proto byla podaná žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 9. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšný žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.