44 C 19/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 200.000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnil tím, že dne 29. 6. 2016 uzavřel s [jméno] [příjmení] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl [jméno] [příjmení] úvěr ve výši 150.000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 50.000 Kč s tím, že celková částka 200.000 Kč měla být žalobci vrácena do 31. 12. 2016. Pro případ prodlení byl dohodnut smluvní úrok z prodlení ve výši 2.000 Kč za každý měsíc prodlení od 1. 1. 2017 do zaplacení. Úrok z prodlení měl být hrazen vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, což činí 1 % měsíčně z částky 200.000 Kč. Dne 29. 6. 2016 dále žalobce uzavřel s [jméno] [příjmení] dohodu o přímé vykonatelnosti formou notářského zápisu. [jméno] [příjmení] na dluh ničeho neuhradila a dne 3. 10. 2019 bylo proti ní zahájeno exekuční řízení vedené [titul] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem. Dne 10. 9. 2018 žalovaná podepsala ručitelské prohlášení, ve kterém se zavázala, že jestliže [jméno] [příjmení] nesplní svůj dluh ze smlouvy o úvěru, pak žalovaná bezpodmínečně a v plné výši uspokojí pohledávky žalobce ze smlouvy o úvěru. Žalovaná jako ručitel byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2019, na dluh však neuhradila ničeho. 2. V podání ze dne 1. 3. 2021 žalobce uvedl, že dne 3. 10. 2019 podal vůči [jméno] [příjmení] exekuční návrh za účelem vymožení pohledávky dle dohody o přímé vykonatelnosti. Již podáním tohoto exekučního návrhu má žalobce za to, že splnil svoji zákonnou povinnost a [jméno] [příjmení] k úhradě dluhu řádně vyzval. Exekucí je pověřen [titul] [jméno] [příjmení], soudní exekutor, když exekuční řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Pověření vydal Městský soud v Brně dne 15. 10. 2019 pod č.j. [číslo jednací]. Jelikož žaloba vůči ručiteli byla podána až dne 30. 3. 2020, je nepochybné, že byla [jméno] [příjmení] poskytnuta přiměřená lhůta k úhradě dluhu. Do dnešního dne nebylo [jméno] [příjmení] nic uhrazeno a ani exekutorovi se nepodařilo nic vymoci. Dále žalobce uvedl, že nemá povinnost hlavního dlužníka vyzvat k úhradě dluhu, nemůže-li výzvu uskutečnit. [jméno] [příjmení] má od 10. 7. 2019 trvalé bydliště vedeno na ulici [adresa žalované], což je adresa úřadu. Žalobce má tedy za to, že nemohl s ohledem na trvalé bydliště [jméno] [příjmení] ani výzvu uskutečnit. V neposlední řadě je nepochybné, že by paní [jméno] [příjmení] ani dluh nesplnila, když jsou vůči ní vedena další exekuční řízení. Žalobce dále doplnil, že úvěr byl vyplacen v souladu se smlouvou o úvěru, tj. částka 8.484 Kč v hotovosti dne 29. 6. 2016 [jméno] [příjmení], částka 20.000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] dne 29. 6. 2016, a částka 121.516 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] dne 29. 6. 2016, to vše dle čl. II. smlouvy o úvěru. 3. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 4. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav. 5. Dne 29. 6. 2016 byla mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] uzavřena Smlouva o úvěru na základě níž se žalobce zavázal poskytnout [jméno] [příjmení] úvěr ve výši 150.000 Kč s tím, že částka 8.484 Kč měla být vyplacen [jméno] [příjmení] v hotovosti, částka 20.000 Kč měla být zaplacena na bankovní účet č. [bankovní účet] a částka 121.516 Kč měla být zaplacena na účet soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet]. [jméno] [příjmení] se zavázala úvěr společně s úrokem ve výši 50.000 Kč, tj. celkem 200.000 Kč, vrátit do 31. 12. 2016 na bankovní účet žalobce. V čl. III. odst. 2 byl ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 2.000 Kč měsíčně od 1. 1. 2017 do vrácení úvěru, úrok měl být splatný do 25. dne v měsíci. Dle čl. VII. odst. 2 Smlouvy o úvěru pro doručování dle této smlouvy platí adresa uvedená v záhlaví této smlouvy (u [jméno] [příjmení] uvedena adresa [adresa]). 6. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 29. 6. 2016 plyne, že [jméno] [příjmení] převzala uvedeného dne v hotovosti od žalobce částku 8.484 Kč. Z doloženého výpisu z internetového bankovnictví pak plyne, že žalobce zaslal dne 29. 6. 2016 na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 20.000 Kč a dne 29. 6. 2016 na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 121.516 Kč. Úvěr tedy byl [jméno] [příjmení] vyplacen v souladu se Smlouvou o úvěru. 7. Dne 29. 6. 2016 byl sepsán notářský zápis č. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], v rámci nějž [jméno] [příjmení] uznala svůj dluh ze Smlouvy o úvěru ze dne 29. 6. 2016 a svolila k vykonatelnosti tohoto dluhu, tj. dluhu ve výši 150.000 Kč na jistině, 50.000 Kč na sjednaném úroku a 2.000 Kč měsíčně za každý i započatý měsíc prodlení na smluvních úrocích z prodlení, pokud dluh neuhradí do 31. 12. 2016. 8. Dne 10. 9. 2018 žalobce a žalovaná uzavřeli ručitelské prohlášení, ve kterém se žalovaná zavázala, že jestliže [jméno] [příjmení] nesplní jakýkoli dluh ze Smlouvy o úvěru ze dne 29. 6. 2016, pak žalovaná bezpodmínečně a v plné výši uspokojí žalobce, tedy uhradí každý peněžitý závazek vyplývající ze Smlouvy o úvěru. 9. Z Pověření soudního exekutora ze dne 15. 10. 2019, č.j. [číslo jednací], vydaného Městským soudem v Brně plyne, že ve věci oprávněného [celé jméno žalobce] a povinné [jméno] [příjmení], k návrhu na pověření soudního exekutora provedením exekuce ze dne 3. 10. 2019 k vymožení peněžité pohledávky ve výši 200.000 Kč s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem z prodlení ve výši 2.000 Kč měsíčně od 26. 1. 2017 do zaplacení, soud pověřil provedením exekuce k vymožení pohledávky podle vykonatelného exekučního titulu – notářského zápisu ze dne 29. 6. 2016, [číslo jednací], [spisová značka], soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. 10. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2019 žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Zásilka s předžalobní upomínkou se vrátila zpět jako nevyzvednutá. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2018 odst. 1 občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odstavce 2 téhož paragrafu ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. 13. Podle § 2021 odst. 1 občanského zákoníku věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. 14. Podle § 43a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ exekuční řád“), exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (dále jen„ pověření“). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do rejstříku zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až g). 15. Podle § 43a odst. 5 exekučního řádu pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení. 16. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] byla dne 29. 6. 2016 uzavřena Smlouva o úvěru. Úvěr dle této smlouvy ve výši 150.000 Kč byl [jméno] [příjmení] vyplacen a tato se zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve výši 50.000 Kč, tj. celkem 200.000 Kč, vrátit do 31. 12. 2016. Dne 10. 9. 2018 žalovaná podepsala ručitelské prohlášení, ve kterém se zavázala, že jestliže [jméno] [příjmení] nesplní jakýkoli dluh ze Smlouvy o úvěru ze dne 29. 6. 2016, uhradí žalobci sama veškeré peněžité závazky plynoucí z této smlouvy. 18. Jak plyne z dikce § 2021 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Nezbytnou podmínkou k tomu, aby mohl věřitel požadovat splnění dluhu po ručiteli, je tedy písemná výzva dlužníkovi. Jak dále plyne z dikce § 2021 odst. 1 občanského zákoníku, výzva není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. 19. V projednávané věci žalobce soudu nedoložil, že by dlužníka – [jméno] [příjmení] vyzval ke splnění dluhu. Žalobce v tomto směru soudu doložil pouze Pověření soudního exekutora ze dne 15. 10. 2019, č.j. [číslo jednací], s tím, že má za to, že podáním exekučního návrhu splnil svou zákonnou povinnost. Soud se s tímto názorem žalobce neztotožňuje. Z doloženého Pověření soudního exekutora č.j. [číslo jednací] plyne pouze to, že