46 C 156/2018-225 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 937.306 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedla. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dne 18. 11. 2011 na ulici [ulice] v [obec] upadla na zamrzlém chodníku, následkem byla mj. tříštivá zlomenina levé čéšky. Vlastníkem komunikace je žalovaný a ten také odpovídá za stav komunikace. Úraz žalobkyně byl způsoben závadou ve schůdnosti chodníku, k níž došlo v důsledku zhoršených povětrnostních podmínek (chodník byl namrzlý, nebyl nijak ošetřený). V souvislosti s úrazem„ došlo k uznání odpovědnosti žalovaného jako vlastníka chodníku“, žalobkyni byly postupně vypláceny dílní náhrady způsobené újmy. K výzvě soudu žalobkyně podrobně rozvedla, v čem spatřuje ztížení společenského uplatnění, za něž požaduje náhradu v projednávané věci (nemožnost vykonávat nadále dřívější aktivity typu návštěv společenských a kulturních akcí, aktivity s nezletilým synem, bolesti levého i pravého kolene a obou ramen, obtíže s bederní páteří, špatná kvalita spánku, psychické potíže zejména v zimním období, kdy se žalobkyně bojí chodit sama z domu ven, nemožnost dřepu či kleku, nemožnost nosit vysoké podpatky, omezení ve výběru oblečení, omezená mobilita žalobkyně, nutnost lázeňské léčby každoročně aj.). K prokázání tvrzení o ztížení společenského uplatnění žalobkyně navrhla provedení důkazu znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], ze dne 9. 11. 2017. Žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši 928.106 Kč z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění a částky ve výši 9.200 Kč jako náhradu nákladů znaleckého posudku. 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl přitom, že žalovaný sám nikdy neuznal svou odpovědnost, a bylo-li plněno ze strany pojišťovny, nelze to považovat za uznání dluhu ze strany žalovaného. Žalovaný svou odpovědnost vůči žalobkyni nikdy neuznal, sám žalobkyni ničeho neplnil. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť k podání žaloby došlo po uplynutí promlčecí doby, kterou je nutno odvíjet od okamžiku, kdy se zdravotní stav žalobkyně ustálil. V tomto směru žalovaný navrhl provést důkaz znaleckým posudkem. 3. Vedlejší účastník shodně se žalovaným navrhl zamítnutí žaloby, neboť podle jeho názoru je žalované právo promlčeno. 4. S ohledem na vznesenou námitku promlčení se soud zabýval nejprve touto otázkou. Otázka, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně, byla mezi účastníky sporná. 5. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 6. Ze znaleckého posudku MUDr. Bc. [jméno] [příjmení] ze dne 9. 11. 2017 soud neučinil žádné pro posouzení věci určující skutkové zjištění. Znalec se zabýval otázkou ztížení společenského uplatnění, nikoli však otázkou, k jakému dni byl zdravotní stav žalobkyně po utrpěném úrazu ustálen. Pokud je na tomto znaleckém posudku jako datum ustálení zdravotního stavu uvedeno 19. 9. 2017, jde o datum převzaté z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 19. 9. 2017 (srov. výpověď znalce níže). Z obsahu znaleckého posudku je zřejmé, že vlastní otázkou data ustálení zdravotního stavu se znalec nezabýval. 7. Pokud byl proveden výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], při něm znalec uvedl, že pokud v posudku ze dne 9. 11. 2017 uvedl jako datum ustálení zdravotního stavu dne 19. 9. 2017, převzal toto datum z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení]. Ve zbytku se znalec vyjadřoval k metodice, podle níž má být provedeno ohodnocení ztížení společenského uplatnění, což z hlediska posouzení věci není rozhodné. 8. Ze záznamu o výjezdu ZZS JMK ze dne 18. 11. 2011 a z lékařských zpráv ze dne 18. 11. 2011 a 23. 11. 2011 soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Okolnost, že dne 18. 11. 2011 došlo k úrazu žalobkyně, že tato byla následně ošetřena přivolanou záchrannou službou a byla léčena, byla mezi účastníky zjevně nesporná (resp. za nespornou ji označil vedlejší účastník na straně žalovaného při jednání dne 22. 4. 2021, z žádného podání či vyjádření žalovaného neplyne, že by toto skutkové tvrzení žalobkyně jakkoli zpochybňoval). 9. Z přípisu žalobkyně ze dne 12. 12. 2011 a ze dne 27. 1. 2012 soud zjistil, že jimi žalobkyně požádala [anonymizována dvě slova] [obec] – [obec] o„ odškodnění k úrazu na namrzlém chodníku“, a to náhradu mj. za ztížení společenského uplatnění. 10. Z přípisu [anonymizováno] [obec] – [obec] ze dne 11. 1. 2012 a ze dne 16. 1. 2012 soud zjistil, že [anonymizováno] [obec] – [obec] obdržel žádost žalobkyně o odškodnění za úraz ze dne 18. 11. 2011 a tuto dále vyřizoval. 11. Ze znaleckého posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., ze dne 19. 5. 2019 soud neučinil žádné skutkové zjištění určující pro rozhodnutí v projednávané věci. Jak již shora uvedeno, pro rozhodnutí soudu bylo podstatné zjištění, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Znalec na straně 20 posudku k tomuto uvedl pouze to, že nesouhlasí s tím, že by k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo ke dni 19. 9. 2017, a že„ nenachází žádný důvod, pro který by bodové ohodnocení (…) nemohlo být poprvé stanoveno již dne 9. 9. 2014, kdy uplynul jeden rok od poslední významné operace“. To soud nepovažuje za jednoznačný závěr znalce o tom, kdy k ustálení zdravotního stavu došlo (nehledě k námitkám, které žalobkyně ve vztahu k tomuto znaleckému posudku vznesla). 12. Z oznámení vedlejšího účastníka ze dne 27. 3. 2012, ze dne 24. 10. 2013, ze dne 17. 10. 2012, ze dne 6. 3. 2017, ze dne 12. 5. 2014, ze dne 14. 12. 2015, ze dne 13. 6. 2012, ze dne 14. 3. 2012a ze dne 1. 12. 2014 soud zjistil, že vedlejší účastník žalobkyni v souvislosti s úrazem ze dne 18. 11. 2011 vyplatil řadu částek (celkem ve výši cca 144.000 Kč), přitom část byla označena jako náhrada za ztížení společenského uplatnění (srov. přípis ze dne 1. 12. 2014). 13. Z lékařské zprávy, resp. posudku o ztížení společenského uplatnění ze dne 16. 5. 2014 soud zjistil, že k tomuto dni [anonymizováno] [příjmení] ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně celkem 1.200 body, datum, k němuž podle lékaře došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně, uvedeno není. 14. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., ze dne 10. 11. 2015 soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutkové zjištění. Uvedený lékař konstatoval trvalost následků deformace čéšky žalobkyně po opakovaných operacích, otázkou ustálení jejího zdravotního stavu se nezabýval. 15. ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 11. 9. 2020 soud zjistil, že podle uvedeného znalce došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně ke dni 25. 3. 2014. Při výslechu znalce dne 22. 4. 2021 soud dále zjistil, že znalec se seznámil též s následným vyjádřením žalobkyně (námitkami proti znaleckému posudku) a dalším jejím podáním ze dne 23. 3. 2021, tj. byly mu známy další žalobkyní tvrzené následky (srov. bod III. podání ze dne 28. 12. 2020), přesto na svém závěru o ustálení zdravotního stavu žalobkyně ke dni 25. 3. 2014 ničeho neměnil. Znalec podrobně popsal zranění žalobkyně i jeho následnou léčbu, logicky vysvětlil, že žalobkyní uváděné následky jsou následky, které se mohou vyskytnout a lze je očekávat po úrazu, k němuž u žalobkyně došlo (znalec podrobně rozvedl, že se jednalo o komplikovanou zlomeninu, která si vyžádala operativní řešení, které bohužel v případě žalobkyně opakovaně nebylo úspěšné a bylo třeba opakovaných operací). Znalci přitom bylo známo, že žalobkyně se s následky léčila i nadále (po 25. 3. 2014) a že uváděla bolesti, na svém závěru o ustálení zdravotního stavu ke dni 25. 3. 2014 trval. Vzhledem k tomu, že obsah znaleckého posudku se jeví jako zcela logický, ze samotného posudku ani z výslechu znalce soud nenabyl žádných pochybností o nesprávnosti postupu znalce či jeho závěrů, soud vzal tímto posudkem ve spojení s výslechem znalce za prokázané, že zdravotní stav žalobkyně po úrazu ze dne 18. 11. 2011 byl ustálený ke dni 25. 3. 2014. 16. Pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení pak soud již neprováděl další dokazování (včetně dokazování lékařskými zprávami, jimiž žalobkyně chtěla prokazovat tvrzení o následcích a bolestech uvedených v bodě III. podání ze dne 28. 12. 2020, neboť všechny tyto okolnosti byly znalcem [celé jméno znalce] zohledněny a soudu nepřísluší, aby si sám učinil jiný závěr o odborné otázce, což otázka ustálení zdravotního stavu nepochybně je). 17. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: 18. Dne 18. 11. 2011 žalobkyně utrpěla úraz při pádu na chodníku na ulici [ulice] v [obec], a to tříštivou zlomeninu čéšky levého kolene. Jednalo se o komplikovanou zlomeninu, která si vyžádala operativní řešení, a vzhledem k následnému průběhu musely být operace opakovány. Poslední operace kolene byla provedena dne 8. 9. 2013, kdy byl žalobkyni odstraněn kovový materiál. Následně žalobkyně absolvovala lázeňskou léčbu,