47 C 167/2021-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 400 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů za odtah vozidla žalované ze dne 20. 11. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť se žalovaná nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s navrhovaným postupem. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez jednání. 3. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne 20. 11. 2020 byl odtažen [značka automobilu] s [registrační značka] z ulice [ulice] v [obec], za účelem blokového čištění, neboť vozidlo stálo v místě, kde bylo dočasně zakázáno stání z důvodu blokového čištění, přičemž místo bylo označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání na den 20. 11. 2020. Odtah byl proveden obchodní společností [právnická osoba], na základě příkazní smlouvy [číslo] z 8. 6. 2016. Z výpisu z Centrální evidence vozidel vyplynulo, že provozovatelem i vlastníkem vozidla byla v době odtahu žalovaná (viz karta vozidla [anonymizováno]). Náklady za odtah činí 400 Kč (viz usnesení schůze Rady města Brna č. R6/085 z 14. 11. 2012). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalobní částky ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy z 16. 12. 2020, která byla žalované doručena 17. 12. 2020. 4. Při právním hodnocení soud vycházel z § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), kdy žalobce je vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dále byl užit § 19a citovaného zákona:„ (1) Silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. (2) Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1. (3) Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 10 dnů. Dotčenou osobou, která může k tomuto návrhu podávat námitky, je pouze vlastník a správce pozemní komunikace, jíž se má opatření týkat, a jde-li o opatření vydávané na návrh podle odstavce 2, také navrhovatel. Lhůta pro podávání námitek činí 10 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá silniční správní úřad opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení. (4) Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a). (5) Bylo-li opatření obecné povahy vydáno na návrh podle odstavce 2, zajišťuje umístění dopravního značení na pozemní komunikaci navrhovatel.“. Rovněž soud aplikoval § 19b citovaného zákona:„ (1) Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. (2) Bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel…“ 5. V posuzovaném případě tak obchodní společnost pověřená žalobcem provedla odtah vozidla a navrácení vozidla, které stálo v místě, kde z důvodu blokového čištění byl dočasný zákaz stání ve smyslu § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. V souladu s výše uvedenými ustanoveními vznikla povinnost hradit náklady odtahu provozovateli, tedy žalované. Výše nákladů na odtah vozidla činí částku 400 Kč. Příslušenství pohledávky vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobce stanovil čtrnáctidenní lhůtu k plnění žalovanému ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Na základě výše uvedených skutečností a po právním posouzení věci je žaloba považována za zcela důvodnou, neboť žalovaná je provozovatelem vozidla, které tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích, toto vozidlo bylo odtaženo osobou pověřenou žalobcem, byly splněny podmínky podle § 19a a § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích a náklady na odtah činily částku 400 Kč. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení. Ústavní soud při svém rozhodování několikrát dovodil, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musely využívat právní pomoci advokátů (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, nález ze dne 13. 3. 2014 sp. zn. I. ÚS 2310/13 atd.). Žalobci tak nebyla přiznána náhrada nákladů řízení ve formě odměny advokáta, ale náklady řízení úspěšného žalobce (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále bylo přiznáno 200 Kč jako 2 paušální náhrady účastníka v souladu s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy za předžalobní upomínku a žalobu náleží žalobci paušální odměna za každý úkon 100 Kč. 8. Rozsudek byl vyhotoven v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.