49 C 11/2020-89 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 29.001 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že účastníci řízení byli do 10. 5. 2019 podílovými spoluvlastníky (každý v rozsahu ideální ½) pozemku [parcelní číslo], jehož součástí byla budova [adresa] (rodinný dům) v [katastrální uzemí], obci [obec], že tato nemovitost se nacházela v uvedené době i ke dni podání žaloby„ ve velmi špatném, de facto v havarijním stavu a výrazně zanedbaném hygienickém stavu způsobilém zapříčinit ohrožení zdraví a životů osob v tomto objektu pobývajících“, že z tohoto důvodu žalobce opakovaně vyzýval žalovanému k tomu, aby nechali u odborného subjektu vypracovat povinné revizní zprávy k posouzení stavu budovy, a aby náklady na tyto revizní zprávy zaplatili v poměru svých spoluvlastnických podílů (tj. rovným dílem), dále žalobce vyzýval žalovaného k tomu, aby společně na svůj náklad provedli opatření k opravě poškozeného vodovodního potrubí a k odstranění švábovitého hmyzu, jímž byla budova podle žalobce zamořena. Žalovaný se žalobcem nespolupracoval, proto žalobce nechal zpracovat revizní zprávy, opravu potrubí a deratizace na své náklady, to vše u„ odborné společnosti [právnická osoba]“. Práce byly vyfakturovány dvěma fakturami v částkách 26.003 Kč a 32.000 Kč. Podle žalobce se jednalo o náklad na záchranu společné věci a své právo na úhrady jedné poloviny vůči žalovanému dovozoval z ustanovení § 1136 písm. b) o. z. Revizní zprávy byly podle žalobce„ nezbytným podkladem k záchraně nemovitosti před havarijním stavem“, deratizace a oprava poškozeného potrubí podle žalobce„ přímo vedly k odstranění havarijního a nevyhovujícího hygienického stavu“. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 29.001 Kč (výzvou ze dne 12. 8. 2019), marně. 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Namítal zejména, že jde o účelový návrh ze strany žalobce, jehož smyslem je zbavení žalovaného vlastnického práva a jeho vystěhování z domu. Žalobce podával žaloby vůči žalovanému opakovaně, odstranil jeho domovní schránku z domu na ulici [ulice] č. [číslo] v [obec] tak, aby žalovanému reálně nebyla doručována pošta, veškerá pošta se žalovanému„ dlouhodobě ztrácí“, takže se žalovaný nedozví o podaných žalobách a vydaných rozhodnutích, tato nabydou právní moci a následně žalobce vede vůči žalovanému exekuci„ na bytovou jednotku ve vlastnictví žalovaného v předmětném domě“ (exekuční řízení žalovaný rozvedl). Dále žalovaný uvedl, že dlouhodobě„ čelí útisku ze strany žalobce, respektive [jméno] [příjmení]“, který za žalobce jedná (k tomu žalovaný odkázal na trestní spis vedený vůči [jméno] [příjmení] u Městského soudu v Brně). Pokud jde o faktury předložené žalobcem, tyto jsou podle žalovaného„ zcela účelové“, neplyne z nich, jaké konkrétní práce, kdy a kde měly být provedeny, ani jejich skutečné provedení a zaplacení. Jde o faktury vystavené ve skutečnosti statutárním orgánem žalobce (resp. toutéž osobou). Faktury byly podle žalovaného vystaveny nikoli z důvodu provedení v nich uvedených prací, ale pouze proto, aby žalobce„ měl k dispozici faktury, na základě kterých může podat návrh proti žalovanému“, a neplyne z nich nutnost vynaložené nákladů podle ustanovení § 1136 o. z. Dům podle žalovaného nebyl ve velmi špatném technickém stavu, nevyžadoval vynaložení nákladů jedním spoluvlastníkem v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu podle ustanovení § 1136 písm. b) o. z. Pokud byly na domě prováděny stavební práce, jejich smyslem a účelem nebyla oprava společné věci, ale naopak realizace výlučně zájmů žalobce, kdy žalobce – po rozdělení domu na jednotky – rozšířil jednu svou jednotku (jednotku v prvním patře) a vybudoval zcela novou jednotku v podkroví, to vše aniž k tomu měl příslušná povolení stavebního úřadu. Žalobce původně žádal o vydání potřebných povolení, tato mu vydána nebyla, proto následně začal stavebnímu úřadu dokládat údajný špatný stav budovy (proto také zajišťoval revizní zprávy s nepříznivými závěry) tak, aby to budilo dojem, že je třeba na domě provádět opravy. Následně však neprováděl žádné nutné opravy, ale ve skutečnosti rozšiřoval třetí bytovou jednotku (v druhém nadzemním podlaží) a budoval novou, čtvrtou bytovou jednotku (v podkroví). Jakmile stavební úřad zjistil reálný rozsah prací, práce žalobci zakázal. O pracích vyfakturovaných žalobcem předloženými fakturami nebylo žalovanému ničeho známo, nicméně byly-li vůbec provedeny, pak mohlo jít výlučně o práce na bytových jednotkách ve vlastnictví žalobce nebo vyvolané stavební činností žalobce v důsledku výstavby nového bytu č. 4 (v podkroví). Pokud by byl dům v havarijním stavu, nemohl by v něm žalobce provádět výstavbu nové bytové jednotky. Konečně, žalobce poukazoval též na to, že [právnická osoba] nemá oprávnění k provádění revizí, jež jsou ve faktuře uvedeny. 3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 4. Z přípisu žalobce ze dne 19. 1. 2018 soud zjistil, že jím žalobce prostřednictvím svého zástupce ([jméno] [příjmení]) informoval žalovaného o tom, že na domě„ je nutné provést kompletní revize plynu, kotle, elektřiny a komínů“ a že„ o jednotlivých zprávách budou (žalovaného) neprodleně informovat“. Připojen byl kontakt na zástupce žalobce. Podle podacího lístku byla zásilka předána k přepravě dne 19. 1. 2018, na dodejce není zřejmé, že by žalovaný zásilku reálně převzal. 5. Z přípisu žalobce ze dne 7. 2. 2018 soud zjistil, že jím žalobce (opět prostřednictvím zástupce, [jméno] [příjmení]) vyzval žalovaného k součinnosti a požádal jej„ o vyjádření k následujícím“. Na připojeném seznamu je uvedeno pojištění nemovitosti, revize spalinových cest, kotlů, elektřiny, vyklizení„ společných prostor“ v domě, zejména sklepních kójí a garáže, dále sdělení, zda žalovaný bude nadále využívat bytovou jednotku v 1. PP, sklepní kóje a garáž v 1. PP, sdělení, zda žalovaný„ chce vidět“ dohodu o užívání, kterou žalobce„ postoupil třetí osobě“, sdělení, zda se žalovaný bude podílet na opravě„ společných prostor“, a to zejména střechy, zatékání do bytové jednotky v 2. NP, výměna kotle, vyvložkování komínů, které„ jsou nezbytně nutné pro chod 2. NP“, oprava a rekonstrukce bleskosvodu (s poznámkou„ nutná“), vstup do bytové jednotky v 1. PP a 1. NP z důvodu provedení revizí kotlů a spalinových cest, předání klíčů k nemovitosti, klíče od„ společných prostor“ apod., montáž podružných měřičů vody, elektřiny a plynu do 1. PP, 1. NP, 2. NP a zahrada, vyúčtování spotřeby vody, elektrické energie ve„ společných částech domu“. Žalobce v přípise žalovanému sděluje, že nemovitost pojistí nejpozději do 15. 2. 2019 a že pokud od žalovaného neobdrží žádnou zprávu, zahájí nejpozději první týden v březnu instalaci podružných měřičů, odstranění závad elektra a odstranění závad topení a vody. Pokud v přípise žalobce hovořil o„ společných částech“ či„ společných prostorech“ domu, není zřejmé, co tím měl na mysli, když v době, kdy byl přípis datován (ke dni 7. 2. 2018) nebyly v domě vymezeny společné části. Dohoda spoluvlastníků byla uzavřena až později (srov. níže). Podle připojeného podacího lístku byl přípis žalovanému odeslán dne 8. 2. 2018. 6. Z dohody (ujednání) spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví a vypořádání spoluvlastnictví formou rozdělení nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám soud zjistil, že dohoda je datována dne 14. 2. 2018, žalovaný ji podepsal dne 19. 2. 2018 (srov. ověřovací doložka České pošty, s. p.), za žalobce [jméno] [příjmení] – zřejmě – dohodu podepsal dne 14. 2. 2018 (jde o datum uvedené u podpisu zástupce žalobce) a podpis uznal za vlastní dne 10. 5. 2019 (srov. ověřovací doložku notáře [titul] [příjmení]). Téhož dne (10. 5. 2019) došlo současně k zápisu bytových jednotek do katastru nemovitostí (srov. nesporná tvrzení účastníků při jednání dne 11. 5. 2021). Z jakého důvodu došlo k tak výrazné časové prodlevě mezi podpisem dohody a uznáním podpisu ze strany žalobce (a vkladu do katastru nemovitostí), není z listiny ani ze spisu zřejmé, k dotazu soudu při jednání dne 30. 9. 2021 opět zástupce žalobce žádné vysvětlení neuvedl. Pokud jde o obsah dohody, účastníci se dohodli mj., že dům rozdělí na čtyři bytové jednotky, z nichž dvě budou patřit žalovanému (byt v 1. PP a 1. NP) a dvě budou patřit žalobci (byt v 2. NP a v 3. NP), přitom z dalších listin provedených k důkazu (srov. sdělení stavebního úřadu a protokoly z kontrolních prohlídek shora) je nade vší pohybnost prokázáno, že ke dni 14. 2. 2018 ani ke dni 10. 5. 2019 fyzicky žádná bytová jednotka v 3. NP neexistovala. Šlo o půdní prostory, které žalobce bez potřebného rozhodnutí stavebního úřadu začal upravovat tak, aby byly obyvatelné (využitelné jako byt). Z přílohy dohody je dále zřejmé, že ve všech podlažích byla maximální možná plocha vymezena jako byt, pouze nezbytné minimum (společná chodba) byla označena za společnou část. Pokud jde konkrétně o 1. PP, z přílohy je zřejmé, že sp