54 C 110/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce je mimo jiné vlastníkem domu v [obec], ul. [ulice], č. o. [anonymizováno], kde se nachází v 6. podlaží byt [číslo]. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovanou a s jejím tehdejším manželem, panem [jméno] [příjmení], nájemní smlouvu, na jejímž základě se žalovaná stala nájemkyní výše označeného bytu o velikosti 3 + 1, I. kategorie v 6. podlaží, s veškerým příslušenstvím. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. V současné době žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu, neboť žalobce dal žalované výpověď z nájmu bytu dne [datum], kdy důvodem výpovědi bylo porušení povinností zvlášť hrubým způsobem dle ust. § 2291 odst. 21 o. z., spočívající ve skutečnosti, že žalovaná nezaplatila nájemné a předepsané zálohy za plnění poskytovaná v souvislosti s nájmem bytu za období od března do října 2020 ve výši, která přesahovala trojnásobek měsíčního nájemného a úhrad za plnění poskytované s užíváním bytu. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení a předání předmětného bytu, a to výzvou ze dne [datum]. Žalovaná přes výše uvedené předmětný byt nevyklidila a nepředala žalobci. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, ačkoliv jí byl doručen do vlastních rukou a k jednání nařízenému na den [datum] se nedostavila. 3. Soud provedl v řízení důkaz těmito listinami: smlouvou o nájmu ze dne [datum], výpovědí z nájmu bytu ze dne [datum] vč. dodejky ze dne [datum], předžalobní výzvou k vyklizení bytu ze dne [datum] vč. podacího lístku. 4. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky sporu byla uzavřena nájemní smlouva, kdy předmětem nájmu byl byt [číslo] v ulici [ulice], č. or. [anonymizováno] v [obec] – [část obce]. V souladu s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce], čj. [číslo] [spisová značka] pronajímatel přenechal nájemcům k bydlení výše označený byt. Jednalo se o byt velikosti 3 + 1, I. kategorie, v 6. podlaží, s veškerým příslušenstvím. Žalovaná převzala byt společně s panem [jméno] [příjmení] do nájmu ve stavu, tak jak tento stál a ležel. Z úřední činnosti bylo pak soudu známo, že [jméno] [příjmení] se z předmětného bytu odstěhoval v souvislosti s rozvodovým řízením manželů, a nyní bydlí na jiné adrese. Žalobce tuto skutečnost potvrdil, a uvedl, že z toho důvodu se vyklizení bytu domáhá toliko po žalované. 5. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] vč. dodejky ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce dal žalované výpověď z nájmu bytu dne [datum], kdy důvodem výpovědi bylo porušení povinností zvlášť hrubým způsobem dle ust. § 2291 odst. 21 o. z., spočívající ve skutečnosti, že žalovaná nezaplatila nájemné a předepsané zálohy za plnění poskytovaná v souvislosti s nájmem bytu za období od března do října 2020 ve výši, která přesahovala trojnásobek měsíčního nájemného a úhrad za plnění poskytované s užíváním bytu. Výpověď byla doručena žalované do vlastních rukou a tuto převzala dne [datum]. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že proti výpovědi žalovaná neuplatnila ve smyslu ust. § 2286 odst. 2 o. z., námitky k rukám pronajímatele, ani nenavrhla přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem ve lhůtě do dvou měsíců od doručení výpovědi. 6. Z předžalobní výzvy k vyklizení bytu ze dne [datum] vč. podacího lístku, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k vyklizení předmětného bytu ve lhůtě do 15ti dnů od doručení předžalobní výzvy, avšak vyklizený byt nepředala žalobci, (t. č. zastoupeného [právnická osoba], spol. s r. o.). 7. Nájemní vztah byl uzavřen na základně nájemní smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájem bytu skončil výpovědí z nájmu bytu, a to bez výpovědní doby, a to ke dni doručení výpovědi, tedy ke dni [datum]. V současné době žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu, a to i přes skutečnost, že byla vyzvána, aby předmětný byt vyklidila. 8. Podle § 1040 zák. 89/2012 Sb. odst. 1, 2, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci. 9. Podle § 1041 zák. 89/2012 Sb. odst. 1, 2, kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci. 10. Podle § 1042 zák. 89/2012 Sb., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 11. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že skutkové okolnosti popsané žalobou zcela korespondují s obsahem listin, které prokazují významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé. Žalovaná dluží žalobci částku v nezanedbatelné výši z titulu neuhrazeného nájemného a cen služeb spojených s nájmem bytu. Závažným způsobem pak porušila povinnosti vůči žalobci. Důsledkem tohoto jednání byla výpověď z nájmu bytu pro zvlášť hrubé porušení povinností nájemce. Žalované byla zaslána ze strany žalobce výzva k opuštění bytu, a to dne [datum]. 12. Soud, respektujíce právní úkony žalobce vůči žalované, které byly zcela v souladu se zákonnou úpravou dle výše uvedených zákonných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., rozhodl tak, jak ve výroku uvedeno a zavázal žalovanou povinností vyklidit byt [číslo] nacházející se v 6. podlaží domu, na ulici [ulice a číslo] v [obec], o velikosti 3 + 1 a příslušenství a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku, neboť bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobce je žalovanou omezován ve výkonu svého vlastnického práva a žalovaná je tedy povinna v souladu s výše uvedenými ustanoveními § 1040 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., vyklidit byt, neboť žalobci brání v realizaci jeho vlastnického práva tím, že předmětný byt užívá. 13. Soud tedy dospěl k jednoznačnému závěru, podle skutkových tvrzení žalobce, že žalovaná obývá předmětný byt domu v [obec], ul. [ulice a číslo], kde se nachází v 6. podlaží byt [číslo] bez právního důvodu. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud plně úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5.900 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a náhrady nákladů, která náleží účastníku, který nebyl ve věci zastoupen dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 300 Kč za každý úkon (předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání) dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 900 Kč Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musel využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne [datum]). Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.) Tyto náklady řízení v celkové výši 5.900 Kč je povinna žalovaná uhradit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.