55 C 111/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 31. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.525 Kč s příslušenstvím, a to jakožto dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaná cestovala v níže uvedený den dopravním prostředkem žalobce bez jízdního dokladu. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] soud zjistil, že žalovaná se dne 30. 1. 2020, v 12:40 hod. neprokázala na výzvu kontrolora žalobce platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky [číslo]. Žalovaná byla vyzvána, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatila dopravci. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve smluvních přepravních podmínkách a činila částku 1.500 Kč. Výše jízdného dle ceníku činila částku 25 Kč. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o přepravě osob podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) jehož obsahem je závazek dopravce (žalobce) přepravit cestující do místa určení a závazek cestující (žalované) zaplatit jízdné. Dle ustanovení § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Přepravní smlouva je též uzavřena, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. Žalobce své povinnosti dle uzavřené přepravní smlouvy splnil, žalovaná však své povinnosti porušila, když nastoupila do vozidla bez jízdního dokladu a ani jízdné bezodkladně po nástupu do vozidla nezaplatila. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobci jízdné, vznikla žalované povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Nárok žalobce na zaplacení jízdného vychází z ustanovení § 2550 obč. zák. Nárok žalobce na zaplacení přirážky vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. (v případě tramvaje a trolejbusu), z ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (v případě autobusu), z ustanovení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a ze Smluvních přepravních podmínek žalobce. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 1.525 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 obč. zák. povinna zaplatit i úrok z prodlení. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne 31. 10. 2020) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, z částky 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.