55 C 144/2021-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 25. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7.038,15 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 9. 8. 2017 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč. Žalovaná uhradila žalobci pouze částku ve výši 1.961,85 Kč, zbývající dlužnou částku ve výši 7.038,15 Kč žalobci (ačkoliv písemně upomínána) dosud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 9. 8. 2017 uzavřel žalobce a žalovaná Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byly žalované téhož dne poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci zápůjčku ve výši 9.000 Kč a uhradit poplatek za její poskytnutí ve výši 8.075 Kč prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 260 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobce ze dne 30. 7. 2019. 5. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná uzavřeli Smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 násl. občanského zákoníku (dále jen jako„ Smlouva“). Žalobce se touto Smlouvou zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 9.000 Kč a tato byla žalované dne 9. 8. 2017 v hotovosti vyplacena. Žalovaná se touto Smlouvou zavázala vrátit žalobci zápůjčku ve výši 9.000 Kč a uhradit poplatek za její poskytnutí ve výši 8.075 Kč prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 260 Kč. Žalovaná však v takto sjednaných lhůtách žalobci zápůjčku v celém rozsahu nevrátila a porušila tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o složení a výši dlužné částky, tyto žalovaná nijak nerozporovala. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobci dlužnou částku zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 7.038,15 Kč (zbývající část zápůjčky). Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení. 9. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne 25. 11. 2020) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.