55 C 162/2021-52 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 12. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 7.772 Kč s příslušenstvím, a to jakožto dlužného pojistného za období od 25. 2. 2020 do 25. 6. 2020 vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 24. 1. 2020 mezi žalobcem jakožto pojistitelem a žalovanou jakožto pojistníkem. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 24. 1. 2020 uzavřel žalobce jakožto pojistitel a žalovaná jakožto pojistník pojistnou smlouvu [číslo] týkající se životního pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena s účinností od 25. 1. 2020 a žalovaná se zavázala hradit žalobci měsíční pojistné ve výši 1.943 Kč. Žalovaná pojistné splatné dne 25. 2. 2020 neuhradila a dnem 25. 6. 2020, tj. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, došlo k zániku pojištění. O zániku pojištění, jakož i o dlužné částce byla žalovaná vyrozuměna dopisem žalobce ze dne 7. 7. 2020. Mezi účastníky tedy od 25. 1. 2020 do 25. 6. 2020 trval pojistný vztah, ale žalovaná neuhradila za období od 25. 2. 2020 do 25. 6. 2020 řádně a včas pojistné. 5. Vzhledem k tomu, kdy právní poměr mezi účastníky vznikl, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Výše úroku z prodlení se poté řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 2783 odst. 1 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením pojistné smlouvy dle ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pojistitel a žalovaná jako pojistník. Žalovaná, ačkoli měla v období od 25. 1. 2020 do 25. 6. 2020 sjednáno životní pojištění, nezaplatila řádně a včas sjednané pojistné za období od 25. 2. 2020 do 25. 6. 2020 a tím porušila svou základní povinnost vyplývající z uvedeného závazkového vztahu. Pokud jde o výši a složení dlužné částky, tyto žalovaná nijak nerozporovala. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 7.772 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení, a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení. 10. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne 12. 3. 2021) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.