55 C 256/2021-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.042 Kč s příslušenstvím, a to jakožto dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaná cestovala v níže uvedený den dopravním prostředkem právního předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z oznámení o závadách ze dne 9. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná při kontrole jízdenek ve vlaku [číslo] nepředložila na výzvu zaměstnance právního předchůdce žalobce (společnosti [právnická osoba]) platný jízdní doklad. Zaměstnanec právního předchůdce žalobce sepsal Potvrzení o nedodržení SPPO, stanovil pohledávku ve výši 42 Kč za jízdné a ve výši 1.000 Kč za přirážku a poučil žalovanou o možnostech úhrady této pohledávky. Žalovaná [příjmení] o nedodržení SPPO převzala, převzetí svým podpisem stvrdila. Na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 12. 2015 mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jakožto postupníkem byla na postupníka postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 4. 6. 2020 mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o přepravě osob podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) jehož obsahem je závazek dopravce (právního předchůdce žalobce) přepravit cestující do místa určení a závazek cestující (žalované) zaplatit jízdné. Právní předchůdce žalobce své povinnosti dle uzavřené přepravní smlouvy splnil, žalovaná však své povinnosti porušila. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila právnímu předchůdci žalobce jízdné, vznikla žalované povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Nárok právního předchůdce žalobce na zaplacení jízdného vychází z ustanovení § 2550 obč. zák. Nárok právního předchůdce žalobce na zaplacení přirážky poté vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 1.042 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 obč. zák. povinna zaplatit i úrok z prodlení. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 2. 7. 2021) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.