61 C 141/2021-46 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 27.4.2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 4 399,11 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou smlouvu revolvingovém úvěru ze dne 27.6.2018, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná však neplnila řádně a včas sjednané smluvní podmínky, a vůči právnímu předchůdci žalobce jí vznikl dluh, který je předmětem této žaloby. [právnická osoba], postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobce k 25.9.2019, přičemž tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému v žalobě nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez jednání, když ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů, přičemž právní zástupce žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná s tímto postupem soudu za použití výzvy dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasila. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 27.6.2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a to bezhotovostním převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala tuto částku s úroky 16,90 % ročně (čl. 1 smlouvy o revolvingovém úvěru) vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 250 Kč vždy v 15. den každého kalendářního měsíce (čl.. 3.1 smlouvy o revolvingovém úvěru), přičemž splátky úvěrů měly být prováděny inkasem z účtu žalované (čl. 3 smlouvy o revolvingovém úvěru). 6. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a v souladu s čl. 7 a 7.4 smlouvy o revolvingovém úvěru dne rozhodl o zesplatnění celého úvěru z důvodu, že žalovaná neplnila řádně a včas sjednané smluvní podmínky, dostala se do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, čímž došlo z její strany k porušení čl. 7 smlouvy o revolvingovém úvěru. Banka dne 3.1.2019 úvěr v souladu s platnými všeobecnými podmínkami zesplatnila. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.9.2019 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou od společnosti [právnická osoba], což bylo žalované písemně dne 9.10.2019 oznámeno. Pohledávka žalobce pak sestává z dlužné jistiny ve výši 4 399,11 Kč a řádných úroků a úroků z prodlení do dne postoupení pohledávky, které nejsou předmětem žaloby. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 24.1.2020 soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobce vyzvána k zaplacení pohledávky. 9. Žalovaná žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, resp. nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnila. Netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný. 10. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci a nic tedy nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. 11. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.”). 12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Protože právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytl žalované částku ve výši 5 000 Kč, má žalobce s ohledem na postoupení pohledávky právo na vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši 4 399,11 Kč s dohodnutými úroky ve výši 16,90 % ročně. Soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl. Protože žalovaná svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky jsou žalobcem požadovány ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. 16. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 189 Kč.