62 C 209/2021-44 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne 17. 6. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů na (zpětný) odtah vozidla žalovaného, k němuž došlo dne 24. 3. 2021 z ulice [ulice] v [obec]. Žalovaný dluh žalobci neuhradil, ačkoli byl k jeho úhradě písemně vyzván. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřil výslovný souhlas, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud, vycházeje z předložených listin, zjistil, že dne 24. 3. 2021 v 9:45 hod. byl v ulici [ulice] v [obec] proveden odtah vozidla tov. zn. Peugeot, r.z. [anonymizováno] (viz protokol o provedení zpětného odtahu). Podle výpisu z registru vozidel byl ke dni odtahu provozovatelem a vlastníkem uvedeného vozidla žalovaný. Přípisem ze dne 27. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení úhrady za zpětný odtah vozidla ve výši 1.500 Kč ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy; výzva byla žalovanému doručena dne 28. 4. 2021. Podle výpisu usnesení Rady města č. /číslo/ ze dne 27. 2. 2019 byl poplatek za zpětný odtah vozidla stanoven na 1.500 Kč. Ustanovení § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, umožňuje vlastníkovi komunikace (žalobci) opatřením obecné povahy dočasně omezit stání nebo zastavení vozidel na místní komunikaci (§ 6 cit. zákona) mj. z důvodu údržby a učinit opatření proti tomu, kdo dočasný zákaz stání silničních vozidel nerespektuje a tím zabraňuje naplnění„ veřejného zájmu“; tímto nástrojem je – jak vyplývá z ustanovení § 19b cit. zákona - právě možnost odstranit motorové vozidlo na náklady jeho provozovatele (zde žalovaného). Ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, umožňuje vlastníkovi komunikace (žalobci) opatřením obecné povahy dočasně omezit stání nebo zastavení vozidel na místní komunikaci (§ 6 cit. zákona) mj. z důvodu údržby a v zájmu realizace„ veřejného zájmu“ učinit opatření proti tomu, kdo dočasný zákaz stání silničních vozidel nerespektuje a tím zabraňuje naplnění„ veřejného zájmu“; tímto nástrojem je – jak vyplývá z ustanovení § 19 odst. 6 cit. zákona - právě možnost odstranit motorové vozidlo na náklady jeho provozovatele (zde žalovaného). Důvod odtahu spočívající v blokovém čištění v dané věci plyne z protokolu o odtažení motorového vozidla a přiložené fotodokumentace. Provozovatelem vozidla byl ke dni odtahu žalovaný. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a uložil žalovanému zaplatit požadovanou částku. Právo žalobce na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalovaný neuhradil svůj dluh vůči žalobci ve stanovené lhůtě splatnosti; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na poměrně ustálenou judikaturu zejména Ústavního soudu k otázce zastupování statutárních měst advokáty (srovnej např. III. ÚS 2984/2009, II. ÚS 376/12, II. ÚS 2396/2009:„ ...U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým...), neshledal soud náklady na zastoupení advokátem účelně vynaloženými, a proto přiznal žalobci toliko paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tedy činí 600 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady nákladů nezastoupeného žalobce ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 200 Kč stanovené podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby) podle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.