63 C 167/2020-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.500,66 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, částku 100 Kč a částku 994,93 Kč, jako úhradu ceny elektřiny dodávané žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] v období od [datum] do [datum], jejíž cena byla žalované vyúčtována fakturou [variabilní symbol], vystavenou dne [datum] na částku 1.700,66 Kč, z níž nebylo žalovanou nic uhrazeno. Vzhledem k tomu, že uvedená faktura nebyla uhrazena včas, vyúčtovala žalobkyně žalované ve vyúčtování [variabilní symbol] ze dne [datum], smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 994,93 Kč, neboť dodávka elektřiny žalované byla ukončena dne [datum] z důvodů opakovaného porušení platebních povinností, žalobkyně proto vyúčtovala žalované smluvní pokutu zahrnující náhradu škody vzniklé neodebráním nasmlouvané elektřiny ve výši 3.600 Kč, z čehož bylo uhrazeno toliko 2.605,07 Kč. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní coby dodavatelem a žalovanou coby odběratelem uzavřena smlouva, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti na adrese [obec], [ulice a číslo] oproti závazku žalované elektřinu odebírat v souladu s obchodně technickými podmínkami, jež jsou součástí uzavřené smlouvy. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] [variabilní symbol] adresované žalované bylo této vyúčtováno za odběr elektrické energie v místě spotřeby [obec], [ulice a číslo] v období od [datum] do [datum] celkem 1.700,66 Kč, splatnost uvedené částky byla stanovena na den [datum], z čehož cena za elektřinu po odečtení přijatých plateb činila 1.400,66 Kč (3.600 – 2.200 = 1.400). Od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny žalobkyně odstoupila dopisem ze dne [datum] zaslaným žalobkyni dne [datum], jak bylo zjištěno z archu podací knihy České pošty. Z vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že je adresované žalované, které byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za pozdní úhradu platby účtované fakturou ze dne [datum] [variabilní symbol]. Z vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že je adresované žalované, které byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 3.600 Kč za předčasné ukončení smlouvy. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 225/2017 Sb., na základě které byla žalobkyně povinna dodávat žalované elektřinu do určeného odběrního místa a žalovaná byla povinna zaplatit za dodávku elektřiny sjednanou cenu. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a zcela uhradila částku vyúčtovanou za dodávku elektřiny. Žalovaná ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žalovaná je tedy povinna zaplatit cenu dodané a spotřebované energie, proto jí bylo uloženo uhradit žalovanou částku ve výši 1.400,66 Kč (viz vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] za období od [datum] do [datum]). Žalobkyni vzniklo dle smluvního ujednáním obsaženého v odstavci nadepsaném jako„ OSTATNÍ UJEDNÁNÍ“ - v němž je uvedeno, že„ zákazník je povinen zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní“ - také právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Na základě tohoto smluvního ujednání je pak po právu i požadavek žalobkyně na úhradu smluvní pokuty v celkové žalobou požadované výši 100 Kč. Proto byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 Kč. 5. Žalobkyně dále požadovala po žalované zaplacení úroků z prodlení za opožděnou úhradu ceny dodané elektřiny. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky 2.795,59 Kč adresovaná žalované byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne [datum] a dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) byla tato žalované doručena dne [datum] (§ 605 odst. 1 o.z.). Nesplnila-li tedy žalovaná svůj peněžitý závazek dne poté, to je [datum], ocitla se ode dne následujícího, tedy od [datum] v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 1.400,66 Kč od [datum], ve výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně částky 100 Kč s úrokem z prodlení a požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaná po uvedenou dobu nebyla v prodlení. 6. Žalobkyně také požadovala, aby byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 994,93 Kč. Jak je uvedeno výše, účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, která je smlouvu formulářovou, do níž jsou vpisovány údaje týkající se zákazníka, charakteru sjednávané služby, specifikace odběrného místa a termínu zahájení dodávky. Uvedené vpisované údaje jsou obsahem v pořadí druhé strany smlouvy, na této straně je i kolonka pro podpis smlouvy, přičemž text smlouvy obsahující ujednání o smluvní pokutě se nachází na první straně smlouvy, která není vyplňována v součinnosti se stranou odlišnou od žalobkyně. Soud má za to, že vizuální podoba smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] je nepřiměřená ve smyslu Směrnice Rady 93/13/ a to zejména proto, že vyvolává dojem, že údaje podstatné a důležité jsou uvedeny na té straně listiny, která je podepisována. Skutečnost, že se jedná o druhou stranu smlouvy, je velice lehce přehlédnutelná. Ujednání o smluvní pokutě je jednak zahrnuto v nepřehledné části textu a jednak samo o sobě je pro dlouhé souvětí a velký počet vložených vět značně nepřehledné a dle názoru soudu se zvolený způsob takového formátu jeví účelovým. Žalovaná v předmětném smluvním vztahu vystupovala jako spotřebitel, neboť uzavřela smlouvu jako zákazník pro svou domácnost, obecně tedy požívá coby spotřebitel vyšší právní ochrany, která se projevuje již v samotném kontraktačním procesu. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. V projednávaném sporu jsou ujednání o smluvní pokutě obsažena na straně smlouvy, která není spotřebitelem podepsána, text je členěn do nepřehledných úseků, je pro běžného spotřebitele obtížně srozumitelný. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo žalobkyní tvrzeno, že by byla s žalovanou sjednala smluvní pokutu jinak (rozuměj ústně) a shora popsané ujednání o smluvní pokutě zakládající nerovnováhu v neprospěch spotřebitele bylo shledáno neplatným pro rozpor s dobrými mravy, byla žaloba v části týkající se požadovaného zaplacení smluvní pokuty ve výši 994,93 Kč zamítnuta. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2.595,59 Kč. Byla úspěšná ve výši 1.500,66 Kč, což je 58 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšná v 42 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 16 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (58 – 42 = 16). Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 200 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby tehdejším zástupcem žalobkyně z řad advokátů), a v úhradě 2 paušálních částek po 10