63 C 34/2020-15 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 17.856 Kč s úrokem ve výši 1.711,49 Kč a dále v sazbě 15% ročně z částky 4.602,17 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 949,92 Kč a dále v sazbě 8,05% ročně z částky 4.735,73 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 17.000 Kč, s tím, že poskytnutou částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6.800 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1.225 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 4.250 Kč, celkem tedy 30.912 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2.208 Kč, splatných nejpozději do [datum]. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaná příslušné splátky úvěru nesplácela a proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení dlužné částky, která po dni [datum] činila 4.602,17 Kč na jistině úvěru, 133,56 Kč na sjednaném úroku, 1.727,90 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru, 312,43 Kč na úhradě za administrativní činnost a 1.079,94 Kč na úhradě za umožnění platit splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka [právnická osoba] vůči žalované postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno, a žalobkyně požaduje zaplacení shora uvedených částek a smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba], která se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 17.000 Kč oproti závazku žalované vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 1.637 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 6.800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1.225 Kč a inkasním poplatkem ve výši 4.250 Kč, v 14 měsíčních splátkách po 2.208 Kč žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že dne [datum] převzala v hotovosti v místě svého bydliště celkovou výši spotřebitelského úvěru, tj. 17.000 Kč. Z listiny označené„ 1 [číslo]“ bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] uhradila žalovaná na splátkách celkem 23.056 Kč. 3. Uvedená pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba] na straně postupitele a žalobkyní na straně postupníka postoupena žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum], jak bylo zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 4. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), ve které se žalobkyně, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 17.000 Kč - a podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka poskytnuta - a poskytnutou částku se žalovaná zavázala splatit spolu se sjednaným úrokem, úhradou za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem, v 14 měsíčních splátkách po 2.208 Kč, tedy v celkové výši 30.912 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne [datum]. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 17.000 Kč uhradí žalovaná úplatu ve formě úroků ve výši 1.637 Kč, tedy 9,6% z poskytnuté částky a ve formě poplatků (označeno jako úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 6.800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1.225 Kč a inkasní poplatek ve výši 4.250 Kč) ve výši dalších 72 % z poskytnuté částky. 5. Soud má za to, že dohoda stran v části takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2392 o. z. sice lze ve smlouvě o zápůjčce ujednat úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, vycházeje však z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši přesahující 81 % z poskytnuté částky (vycházeje z toho, že byla poskytnuta částka 17.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem 30.912 Kč). Takové ujednání soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst.1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. Vzhledem k tomu, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17.000 Kč a na splátkách úvěru žalovaná uhradila celkem 23.056 Kč, byla poskytnutá částka již vrácena, a proto byla žaloba zamítnuta. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Protože žalované žádné náklady v souvislosti s podanou žalobou nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.