72 C 185/2021 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.884 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené pojistné z titulu pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobce požadoval zaplacení poměrné části pojistného za pojistné období od 28. 1. 2020 do 9. 6. 2020 ve výši 1.684 Kč a dále zaplacení poplatku za upomínku ve výši 200 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud tudíž uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. 6. Mezi účastníky byla dne 28. 1. 2016 uzavřena pojistná smlouva označená pod [číslo] kde žalobce vystupoval v postavení pojistitele a žalovaná jako pojistník, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda, Octavia COM II, označeného ve smlouvě pod VIN: [anonymizováno]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 28. 1. 2016. Žalovaná se v rámci pojistné smlouvy zavázala platit žalobci běžné pojistné ve výši 4.682 Kč splatné ročně vždy k 28. dni prvního měsíce roku. Žalobce dále dle článku 9 odst. 15 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPP HAV 2014, jež jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy, upravil výši sjednaného pojistného, a to takovým způsobem, že nová výše ročního pojistného byla ode dne 28. 1. 2020 stanovena částkou ve výši 4.627 Kč. Součástí uzavřené pojistné smlouvy je dále prohlášení pojistníka, že před uzavřením smlouvy převzal mimo jiné pojistné podmínky a sazebník poplatků, s nimiž se seznámil. Žalovaná však pojistné splatné dne 28. 1. 2020 řádně a včas nezaplatila, jak vyplývá mimo jiné z vyúčtování předpisu pojistného ze dne 16. 12. 2019 a dále mimo jiné z výzvy k zaplacení dlužného pojistného ze dne 14. 4. 2020, v rámci které byla současně žalovaná s ohledem na nedoplatek pojistného upozorněna, že pokud by dlužné pojistné nebylo připsáno na účet žalobce v termínu do 8. 6. 2020, pojištění zanikne uplynutím dne 9. 6. 2020. Žalovaná byla současně v rámci uvedené upomínky vyzvána k úhradě nedoplatku pojistného ve výši 4.627 Kč spolu s náklady na upomínání. Prostřednictvím informace o výši pojistného ze dne 21. 10. 2019 byla žalovaná informována o výši ročního pojistného pro následující pojistné období, a to s tím, že výše pojistného činí částku 4.627 Kč. Žalovaná dlužné pojistné však ani na výzvu neuhradila, dne 9. 6. 2020 proto došlo k zániku pojištění, o čemž byla žalovaná uvědoměna dne 26. 6. 2020 s tím, že dlužná částka nezaplaceného pojistného činí ke dni zániku pojistné smlouvy částku v celkové výši 1.684 Kč. Následně byla žalovaná opětovně vyzvána k zaplacení dosud neuhrazené částky prostřednictvím upomínky před podáním žaloby ze dne 27. 7. 2020 předložené žalobcem včetně potvrzení o odeslání písemnosti. Žalovaná nijak nezpochybnila správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu pojistné smlouvy na neuhrazeném běžném pojistném, ani nerozporovala skutečnost, že dlužná částka žalobci nebyla uhrazena. 7. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazek uzavřením smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na základě § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Dle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze sjednaného závazku, když nezaplatila roční pojistné, jehož splátka byla splatná 28. 1. 2020. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky neuhrazeného pojistného ve výši 1.684 Kč za období od 28. 1. 2020 do 9. 6. 2020, neboť žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojištění do jeho zániku, přičemž dlužná částka byla vyčíslena jako poměrná část pojistného odpovídající datu zániku pojištění ke dni 9. 6. 2020. Žalobci byly rovněž přiznány náklady na upomínání, kdy žalobce požadoval za zaslání upomínky částku ve výši 200 Kč, přičemž výše poplatku za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění vychází ze Sazebníku administrativních poplatků [právnická osoba], s platností od 1. 1. 2020. 9. Jelikož ze strany žalované nebyla včas zaplacena splátka pojistného, žalovaná se dostala do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. 10. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč.