72 C 89/2020-61 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 28.767,99 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že mezi účastníky řízení byla dne 12. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru s označením [anonymizováno] [číslo] na základě které žalobce poskytnul žalovanému úvěr v celkové výši 15.000 Kč. V rámci uzavřené smlouvy byl mezi účastníky sjednán úrok z úvěru ve výši 19,66 % ročně z čerpané jistiny, přičemž žalovaný se na základě uzavřené smlouvy zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úroky a dále spolu s administrativním poplatkem souvisejícím s poskytnutím úvěru ve výši 150 Kč měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, přičemž první splátka byla splatná dne 28. 2. 2017 a výše sjednané minimální měsíční splátky činila částku ve výši 1.119 Kč. Žalovaný se však ocitl v prodlení, neboť nezaplatil řádně a včas splátku splatnou ke dni 30. 4. 2017 a v důsledku této skutečnosti byl celý úvěr ke dni 31. 7. 2017 ze strany žalobce zesplatněn. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila částku ve výši 15.491,65 Kč a sestávala z částky ve výši 13.553,50 Kč v podobě nesplacené jistiny úvěru, částky ve výši 919,97 Kč v podobě nesplaceného úroku ve výši 19,66 % ročně z aktuální vyčerpané jistiny úvěru, spolu s částkou 468,05 Kč (nesplacený administrativní poplatek, částkou ve výši 100,13 Kč (nesplacená smluvní pokuta za prodlení se splátkami do zesplatnění úvěru) a částkou ve výši 450,00 Kč v podobě nesplacených účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním (poplatek za upomínky). 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. 5. Dne 12. 1. 2017 byla mezi žalobcem a žalovaným na základě návrhu na poskytnutí úvěru uzavřena smlouva o úvěru s označením [anonymizováno] [číslo] přičemž součástí smlouvy byly mimo jiné všeobecné obchodní podmínky předložené žalobcem. Spolu s uzavřenou smlouvou předložil žalobce dále Standardní informace o spotřebitelském úvěru [anonymizováno], které byly rovněž opatřeny podpisem žalovaného ze dne 12. 1. 2017. Na základě mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, uzavřené smlouvy o úvěru byly žalovanému téhož dne poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku z úvěru ve výši 19,66 % ročně a administrativního poplatku ve výši 150 Kč měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1.119 Kč. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 12. 1. 2017 má soud za prokázané, že žalovanému byla téhož dne vyplacena ze strany žalobce částka ve výši 15.000 Kč, přičemž jako účel platby je označeno„ čerpání [anonymizováno] [číslo]“. Mezi smluvními stranami byla ujednána splatnost každé minimální měsíční splátky vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Z bodu 7 uzavřené smlouvy vyplývá, že mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta za porušení povinnosti hradit řádně a včas závazky, přičemž pro případ, že dlužník poruší povinnost hradit řádně a včas své závazky a dostane se do prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části, byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Dále se z příslušného bodu 7 smlouvy podává, že pokud bude dlužník v prodlení s kteroukoliv splátkou či její částí déle než 14 kalendářních dní, je žalobce oprávněn vystavit a odeslat žalovanému jako dlužníkovi písemnou upomínku, a dlužník je povinen uhradit věřiteli účelně vynaložené náklady spojené s upomínkou, jejichž výše se řídí sazebníkem. Nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínkou vzniká věřiteli dnem odeslání upomínky. Z bodu 8.1 písm. a) smlouvy je dále zřejmé, že za hrubé porušení smlouvy smluvní strany považují dle bodu 8.1 případ prodlení dlužníka s kteroukoliv splátkou či její částí, delší než 75 kalendářních dní. Dle bodu 8.2 smlouvy v případě hrubého porušení smlouvy, tedy mimo jiné v případě porušení povinnosti dlužníka dle bodu 8.1 písm. b) smlouvy, vzniká věřiteli nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 20 % z úvěrového rámce. Splatnou se tato smluvní pokuta stává dnem, kdy se věřitel o uvedené skutečnosti dozvěděl. Dle bodu 8.3 smlouvy v případě, že dojde k hrubému porušení smlouvy dle bodu 8.1 a dlužník ani poté nesplní své závazky, je věřitel oprávněn přistoupit k tzv. zesplatnění úvěru. 6. Z upomínek ze dne 15. 4. 2017, 15. 5. 2017, 15. 6. 2017 a 15. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s ohledem na nedoplatek, který vznikl žalovanému nesplacením splátky ve výši a termínu daných smlouvou o úvěru, přičemž žalovaný byl současně vyzván k neprodlené úhradě dlužné částky. Současně byl žalovaný v rámci upomínky ze dne 15. 6. 2017 dále upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a vznik dalších nákladů včetně všech sankcí a poplatků spolu s náklady spojenými s vymáháním pohledávky. Všechny upomínky zaslané ze strany žalobce žalovanému byly předloženy včetně příslušného dokladu o odeslání v podobě záznamu z podací knihy k příslušnému datu. Z oznámení o zesplatnění úvěru zaslaném žalovanému spolu s výzvou k zaplacení dluhu ze dne 31. 7. 2017 předloženého žalobcem včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovanému bylo téhož dne sděleno, že ke dni 31. 7. 2017 došlo ze strany žalobce k zesplatnění úvěru dle smlouvy o úvěru s označením [anonymizováno] [číslo] vzhledem k tomu, že se žalovaný se splátkou splatnou dne 30. 4. 2017 dostal do prodlení o více než 75 kalendářních dní a dopustil se tak hrubého porušení smlouvy. Součástí oznámení bylo rovněž vyčíslení celkové výše dluhu s tím, nechť je uvedená částka zaplacena ze strany žalovaného nejpozději do 4. 9. 2017. Následně byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění ze dne 3. 10. 2017 předložené včetně příslušného poštovního podacího archu. 7. Podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle ustanovení § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. Na základě listinných důkazů dospěl soud na podkladě skutkového stavu a po jeho právním posouzení k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 12. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru s označením [číslo] ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému dne 12. 1. 2017 poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1.197 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 19,66 % ročně. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky, přičemž se ocitl v prodlení delším než 75 dní, což lze považovat dle bodu 8.1 spolu s bodem 8.3 smlouvy za hrubé porušení smlouvy, kdy na základě uvedeného bodu 8.1 písm. a) smlouvy smluvní strany za hrubé porušení smlouvy dle příslušného ujednání považují mimo jiné případ prodlení dlužníka s kteroukoliv splátkou či její částí delší než 75 kalendářních dní. S ohledem na uvedené došlo ze strany žalobce ke dni 31. 7. 2017 k zesplatnění úvěru s tím, že celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 15.491,65 Kč a sestávala z částky ve výši 13.553,50 Kč v podobě nesplacené jistiny úvěru, částky ve výši 919,97 Kč v podobě nesplaceného úroku ve výši 19,66 % ročně z aktuální vyčerpané jistiny úvěru, spolu s částkou 468,05 Kč (nesplacený administrativní poplatek, částkou ve výši 100,13 Kč (nesplacená smlu