94 C 34/2021-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 1. 2019. Současně požadoval částku 3 236 Kč jako smluvní pokutu. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 3. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 21. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě žalobce poskytl žalované bezhotovostním převodem částku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit s poplatkem 2 080 Kč ve lhůtě do 20. 2. 2019 (smlouva o zápůjčce ze dne 21. 1. 2019). Žalobce v řízení tvrdil, že žalovaná o poskytnutí zápůjčky zažádala prostřednictvím internetového portálu úvěrové společnosti www.coolcredit.cz, a odsouhlasila znění smlouvy a obchodních podmínek (všeobecné obchodní podmínky). Soud v místě podpisu žalované na smlouvě a obchodních podmínkách zjistil údaj: [celé jméno žalované], 21.01.2019 14:21:49, PIN kód: [číslo]. Ve smlouvě se žalovaná současně zavázala k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 080 Kč, dále se byla ve smlouvě sjednána povinnost dlužníka v okamžiku, kdy se dostane do prodlení se splácením zápůjčky a poplatku za její poskytnutí, povinnost uhradit náklady na písemné upomínky ve výši po 500 Kč za 1 upomínku s maximálním počtem 5 výzev, tzn. celkem 2 500 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení. Žalovaná zaplatila žalobci částku 3 000 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení upomínkami ze dne 25. 4. 2019, 2. 5. 2019, 9. 5. 2019, 18. 5. 2019 a 2. 6. 2019 (upomínky a přehled odeslaných zásilek). Předžalobní upomínka byla zaslána 20. 4. 2020 (upomínka ze dne 20. 4. 2020 a podací lístek). 4. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2390 o.z. uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta peněžitá zápůjčka ve výši 8 000 Kč. Žalovaná však žalobci vrátila pouze 3 000 Kč, a proto jí soud výrokem I. zavázal k úhradě částky 5 000 Kč žalobci. S ohledem na prodlení žalované byl žalobci přiznán rovněž úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tedy od 19. 4. 2019 do zaplacení. 5. V části žaloby týkající se poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 080 Kč, nákladů opakovaného písemného vymáhání dluhu ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty 3 236 Kč soud dospěl k závěru, že smluvní ujednání, na základě nichž nárok žalobci vznikl, jsou nepřiměřená vzhledem k § 1813 o.z., v důsledku čehož je nutno smlouvu ohledně jejich ujednání považovat za neplatnou dle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem. Předmětná ujednání ohledně poplatku za poskytnutí zápůjčky představujícího 26% zapůjčené částky a nákladů za písemné upomínky ve výši 31,25 % poskytnuté zápůjčky jsou v rozporu s ochranou spotřebitele a s požadavkem přiměřenosti, proto k nim soud pro jejich neplatnost nepřihlédl a požadované částky žalobci nepřiznal. Soud odkazuje i na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012. Za podstatné považuje to, že obě tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen. Soud podotýká, že k totožným závěrům dospěly již dříve soudy vyšších stupňů ve skutkově obdobných věcech, srov. například odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. v Aspi 101 VSPH 14/2012, s jehož závěry soud v projednávané věci plně souhlasí a nenalézá důvod se od nich odchýlit. Závěr o nepřiměřenosti sjednaných plnění pouze dokresluje ta skutečnost, že náklady pěti písemných výzev zaslaných žalované v rozmezí 5 týdnů prostřednictvím České pošty svou četností zcela postrádající prvek účelnosti a svou cenou představují zcela přemrštěný požadavek vzhledem k cenám účtovaným doručovacím subjektem. Částka 500 Kč za upomínku fakticky představuje nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, kterou navíc žalobce vyměřoval žalované opakovaně za téže porušení smlouvy - prodlení s úhradou pohledávky. Ujednaný poplatek 2 080 Kč za zápůjčku se splatností podle smlouvy dne 20. 2. 2019 (namísto dne splatnosti 18. 4. 2019, který tvrdil žalobce), odpovídá úroku nejméně 312 % ročně, a je nepřiměřeně vysoký. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, zajišťuje pohledávku již navýšenou o nepřiměřené příslušenství, a je proto nepřiměřeně vysoká. Smlouva byla dle tvrzení žalobce fakticky sjednána adhézním způsobem, kdy si žalovaná sice mohla volit parametry zápůjčky, ale samotný text smlouvy byl nagenerován ve webovém rozhraní žalobce formulářovým způsobem, a žalovaná neměla možnost nagenerovaný text upravovat, a např. z něj odstranit vysoké smluvní pokuty. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud v příslušné části žalobu zamítl a přihlédl k tomu, že žalobce započítal platby žalované ve výši 3 000 Kč na poplatek a upomínky, na které nemá dle závěrů soudu nárok. Platby žalované započítal soud na jistinu dluhu a z tohoto důvodu zamítl rovněž požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč od 19. 4. 2019 do zaplacení. Soud tak výrokem II. a) zamítl veškeré částky nad rámec nezaplaceného zůstatku jistiny pohledávky ve výši 5 000 Kč a úroku z prodlení z této částky, tzn. částku 2 080 Kč za poplatek při uzavření smlouvy, částku 2 500 Kč na nákladech na vymáhání, tj. celkem částku 4 580 Kč, i zbývající část z žalované částky 10 080 Kč, tj. částku 500 Kč, ohledně níž žalobci ani nespecifikoval, za co ji požaduje. Výrokem II. a) pak soud zamítl žalobu co do smluvní pokuty. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy míra úspěchu žalované po odečtení úspěchu žalobce činila 25 %. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.