94 C 44/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 7 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 975 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 8. 2018. Současně požadoval částku 3 236 Kč jako smluvní pokutu. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 3. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 24. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě žalobce poskytl žalované bezhotovostním převodem částku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s poplatkem 975 Kč ve lhůtě do 23. 9. 2018 (smlouva o zápůjčce ze dne 24. 8. 2018 + potvrzení z banky o převodu částky 5 000 Kč na účet žalovaného). Žalobce v řízení tvrdil, že žalovaný o poskytnutí zápůjčky zažádal prostřednictvím internetového portálu úvěrové společnosti www.coolcredit.cz, a odsouhlasil znění smlouvy a obchodních podmínek (všeobecné obchodní podmínky). Soud v místě podpisu žalovaného na smlouvě a obchodních podmínkách zjistil údaj: [celé jméno žalovaného], 24.08.2018 11:17:03, PIN kód: [anonymizováno]. Ve smlouvě se žalovaný současně zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 975 Kč, dále se byla ve smlouvě sjednána povinnost dlužníka v okamžiku, kdy se dostane do prodlení se splácením zápůjčky a poplatku za její poskytnutí, povinnost uhradit náklady na písemné upomínky ve výši po 500 Kč za 1 upomínku s maximálním počtem 5 výzev, tj. celkem 2 500 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení. Žalovaný byl následně vyzván upomínkami ze dne 30. 9. 2018, 7. 10. 2018, 14. 10. 2018, 23. 10. 2018 a 7. 11. 2018 (upomínky a přehled odeslaných zásilek). Předžalobní upomínka byla zaslána 24. 1. 2020 (upomínka ze dne 24. 1. 2020 a podací lístek). 4. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2390 o.z. uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta peněžitá zápůjčka ve výši 5 000 Kč, a proto soud výrokem I. zavázal žalovaného k úhradě částky 5 000 Kč žalobci, neboť žalovaný je v prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného byl žalobci přiznán rovněž úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tedy od 24. 9. 2018 do zaplacení. 5. V části žaloby týkající se poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 975 Kč, nákladů písemného vymáhání dluhu ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty 3 500 Kč soud dospěl k závěru, že smluvní ujednání, na základě nichž nárok žalobci vznikl, jsou nepřiměřená vzhledem k § 1813 o.z., v důsledku čehož je nutno smlouvu ohledně jejich ujednání považovat za neplatnou dle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem. Předmětná ujednání ohledně poplatku za poskytnutí zápůjčky představujícího 19,5 % zapůjčené částky a nákladů za písemné upomínky ve výši 50 % poskytnuté zápůjčky jsou v rozporu s ochranou spotřebitele a s požadavkem přiměřenosti, proto k nim soud pro jejich neplatnost nepřihlédl a požadované částky žalobci nepřiznal. Soud odkazuje i na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012. Za podstatné považuje to, že obě tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen. Soud podotýká, že k totožným závěrům dospěly již dříve soudy vyšších stupňů ve skutkově obdobných věcech, srov. například odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. v Aspi 101 VSPH 14/2012, s jehož závěry soud v projednávané věci plně souhlasí a nenalézá důvod se od nich odchýlit. Závěr o nepřiměřenosti sjednaných plnění pouze dokresluje ta skutečnost, že náklady pěti písemných výzev zaslaných žalované v rozmezí 5 týdnů prostřednictvím České pošty svou četností zcela postrádající prvek účelnosti a svou cenou představují zcela přemrštěný požadavek vzhledem k cenám účtovaným doručovacím subjektem. Částka 500 Kč za upomínku fakticky představuje nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, kterou navíc žalobce vyměřoval žalovanému opakovaně za téže porušení smlouvy - prodlení s úhradou pohledávky. Ujednaný poplatek 975 Kč za zápůjčku se splatností podle smlouvy dne 23. 9. 2018, odpovídá úroku nejméně 234 % ročně, a je nepřiměřeně vysoký. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, zajišťuje pohledávku již navýšenou o nepřiměřené příslušenství, a je proto nepřiměřeně vysoká. Smlouva byla dle tvrzení žalobce fakticky sjednána adhézním způsobem, kdy si žalovaný sice mohl volit parametry zápůjčky, ale samotný text smlouvy byl nagenerován ve webovém rozhraní žalobce formulářovým způsobem, a žalovaný neměl možnost nagenerovaný text upravovat, a např. z něj odstranit vysoké smluvní pokuty. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud v příslušné části žalobu zamítl. Soud rovněž zamítl rovněž požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 975 Kč od 24. 9. 2018 do zaplacení. Soud tak výrokem II. a) zamítl veškeré částky nad rámec nezaplaceného zůstatku jistiny pohledávky ve výši 5 000 Kč a úroku z prodlení z této částky, tj. poplatek ve výši 975 Kč včetně příslušenství spočívajícího v nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 5000 Kč. Výrokem II. b) pak soud zamítl také smluvní pokutu. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy míra úspěchu žalovaného po odečtení úspěchu žalobce činila 9 %. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. 7. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.