94 C 66/2021-83 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou dne 30. 9. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 53 029,20 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 7. 8. 2019 uzavřel s [právnická osoba], smlouvu o úvěru ve výši 50 000 Kč, který čerpal, ale své povinnosti úvěr splácet nedostál. [právnická osoba], ke dni 19. 12. 2019 úvěr sesplatnila a postoupila žalobkyni, žalovaný následně uhradil toliko 1 200 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Podpisem smlouvy o úvěru ze dne 7. 8. 2019 se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit v měsíčních splátkách po 937 Kč včetně úroku ve výši 15,9 % ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně ověřena v příslušných registrech, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a potvrzením zaměstnavatele žalovaného. Z historického výpisu splátek vyplývá, že žalovaný dne 7. 8. 2019 úvěr čerpal a do sesplatnění nezaplatil ničeho. Navržený výpis z účtu žalovaného soud po [právnická osoba], nežádal, neboť měl poskytnutí úvěru za dostatečně prokázané z uvedeného výpisu. [právnická osoba], tak ke dni 19. 12. 2019 celý úvěr sesplatnila (přípis z 21. 12. 2019) a následně postoupila pohledávku za žalovaným ke dni 1. 3. 2020 žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z 27. 2. 2020, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení ceny 4. 3. 2020, oznámení žalovanému z 9. 3. 2020). Žalovaný své povinnosti nedostál zcela ani přes předžalobní upomínku ze dne 6. 8. 2020 (upomínka, informace ze sledování zásilky) a v srpnu a září 2020 zaplatil pouze celkem 1 200 Kč, které žalobkyně započetla na nejstarší úroky (přehled umořování). 5. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, z níž vyplývala [právnická osoba], povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky-úvěr, žalovanému pak povinnost ve sjednaných měsíčních splátkách úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splácet (§ 2395 občanského zákoníku) [právnická osoba], své povinnosti splnila, když žalovanému sjednaný úvěr poskytla. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, když měsíční úvěrové splátky řádně a včas nehradil, a od splatnosti první neuhrazené splátky je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). V souvislosti s porušováním smluvních povinností ze strany žalovaného tak [právnická osoba], přistoupila v souladu se smlouvou k sesplatnění celého úvěru a následně k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sesplatněnou jistinu, úroky a úroky z prodlení. Pokud jde o výši a složení celkové dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, tj. jistinu a úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 9 780 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 3 260 Kč, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 2 242,80 Kč a soudní poplatek ve výši 2 122 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 044,80 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).