115 C 216/2021-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 2 070 Kč s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako nástupnickou společností po zanikající společnosti [právnická osoba] a žalovanou byla dne 1. 12. 2016 uzavřena smlouva [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které žalovaná v souvislosti s příjmem předmětných služeb převzala k dočasnému užívání zařízení označené jako MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (905C44193BF1). Žalovaná neplnila své (platební) povinnosti ze smlouvy, když nehradila cenu za poskytované služby, žalobkyně proto od smlouvy přípisem ze dne 9. 9. 2019 odstoupila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení ceny za pronájem přijímacího zařízení ve výši 70 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč podle ceníku právního předchůdce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasil). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Smlouvou [číslo] dne 1. 12. 2016 se žalobkyně zavázala poskytovat žalované za úplatu veřejně dostupné služby elektronických komunikací a současně jí přenechala do užívání zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (905C44193BF1) za úplatu ve výši 70 Kč měsíčně. Ve smlouvě bylo mimo jiné ujednáno, že v případě nevrácení pronajatého zařízení včas, je účastník povinen zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši podle ceníku. 6. Zařízení bylo žalované předáno dne 8. 12. 2016 (viz zakázkový list). 7. Přípisem ze dne 9. 9. 2019 žalobkyně z důvodu nehrazení poskytovaných služeb od smlouvy se žalovanou odstoupila s účinností od 20. 9. 2019 a vyzvala žalovanou k vrácení zařízení ve lhůtě do 4. 10. 2019. 8. Vyúčtováním č. 273874521 ze dne 15. 7. 2019 byla žalované vyúčtována cena za pronájem zařízení ve výši 70 Kč; faktura se stala splatnou 5. 8. 2019. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná byl na existenci svého dluhu upozorněna a byla vyzvána k jeho úhradě. 10. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Žalovaná užívala zařízení žalované, a to MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (905C44193BF1), za který jí byla vyúčtována faktura č. 273874521. V důsledku prodlení s úhradou žalované faktury vzniklo žalobkyni rovněž právo na úhradu ceny za pronájem 70 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná vyúčtovanou částku za pronájem zařízení žalobkyni nezaplatila, soud žalobě v této části vyhověl. 13. Ujednání o smluvní pokutě poté soud shledal neplatným s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, ve kterém Ústavní soud uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající právo na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis); opačný postup je v rozporu se zásadou poctivosti, tudíž mu nelze přiznat právní ochranu. Odkazuje-li samotná smlouva na sazebník žalobkyně za účelem stanovení výše smluvní pokuty, lze takový odkaz považovat za obdobu sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách. 14. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu podle ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ujednání o smluvní pokutě proto soud shledal neplatným ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku, tudíž žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, zamítl. 15. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť z procesního hlediska úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají.