115 C 244/2021-54 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soud dne 13.12.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 43.413 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni 31.12.2021 ve výši 48.050,76 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako zaměstnavatel žalobce provedl v období od července 2007 do února 2010 ze mzdy žalobce neoprávněné srážky v celkové výši 43.413 Kč. Na návrh žalobce soud připustil rozšíření žaloby o uložení povinnosti žalovanému vydat žalobci výplatní lístek za únor 2010.2. Žalovaný navrhoval, aby byla žaloba zamítnuta. Poukázal na skutečnost, že námitky žalobce o neoprávněnosti srážek z příjmu jednotlivých mezd byly předmětem právního posouzení Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 13 C 29/2010 a Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 15 Co 161/2017. Proti nároku žalobce na zaplacení peněžité částky a jejího příslušenství vznesl žalovaný námitku promlčení. K nároku žalobce na vydání výplatního lístku za únor 2010 uvedl, že tento je žalovaný schopen ve stanovené lhůtě uspokojit.3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, z uvedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce jako zaměstnanec vykonával pro žalovaného jako zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy v období od července 2007 do února 2010 práci a žalovaný vyplácel žalobci mzdu.4. V projednávané věci soud v souladu s ustálenou praxí (R 29/1983) neposuzoval oprávněnost postupu žalovaného provádět srážky ze mzdy žalobce, ale přednostně se zabýval otázkou promlčení nároku žalobce. Dovolává-li se účastník občanského soudního řízení promlčení, nemůže soud promlčené právo (nárok) přiznat; návrh na zahájení řízení v takovém případě zamítne. Jestliže je v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006, a rozsudky ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. 25 Cdo 862/2006, a ze dne 21. srpna 2008, sp. zn. 25 Cdo 1750/2006).5. Protože zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce ve znění účinném od 1.1.2012 výslovnou úpravu promlčení neobsahuje, uplatní se v pracovněprávních vztazích v souladu s § 4 a 4a zákoníku práce úprava obsažená v § 609 až 653 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.6. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.7. Podle § 610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.8. Podle § 629 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.9. Podle § 619 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.10. Občanský zákoník ustavuje koncepci dvou na sobě nezávislých obecných promlčecích lhůt, jednak tříleté a zpravidla subjektivní (§ 629 odst. 1), jež je v zásadě navázána na vědomost oprávněného o existenci jeho promlčitelného práva, jednak desetileté objektivní (§ 629 odst. 2), jež plyne od dne následujícího po dni, kdy právo, jež se promlčuje, mohlo být jako dospělé uplatněno u soudu. Jestliže marně uplyne byť jediná z promlčecích lhůt, majetkové právo se promlčí, což znamená, že dlužník ztratí svoji hmotněprávní povinnost plnit (§ 609) a věřitel pozbude své aktivní legitimace k prosazení žalobního požadavku, pokud dlužník během řízení namítne promlčení (§ 610 odst. 1).11. V projednávané věci počala promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy mohl žalobce poprvé uplatnit svůj nárok na nedoplatek mzdy ve výši neoprávněné srážky provedené zaměstnavatelem u soudu, což bylo za červenec 2007 dne 1.9.2007, když dle § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. Za poslední měsíc žalovaného období únor 2010 mohl žalobce poprvé nárok uplatnit 1.4.2010, od tohoto data za tři roky uplynula žalobci subjektivní promlčecí lhůta. Za situace, kdy žalobce podal žalobu k soudu dne 13.12.2021, je zřejmé, že to bylo u všech nároků za období od 7/2007 do 2/2010 po uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty a s ohledem na vznesenou námitku promlčení nelze žalobci nároky na nedoplatek mzdy za období od července 2007 do února 2010 přiznat. Shodně z důvodu vznesené námitky promlčení nemohl soud žalobě vyhovět ani ohledně nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení. Právo žádat zaplacení úroků z prodlení věřiteli vzniká, jakmile se dlužník ocitne v prodlení s plněním peněžitého závazku. Proto se právo na ně promlčuje od téhož dne co samotná jistina (shodně viz NS Cpjn 202/2005).12. V souladu s § 142 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce uložil soud žalovanému povinnost vydat žalobci výplatní lístek za únor 2010.13. Účastníci se výslovně vzdali náhrady nákladů řízení, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.14. Ve výroku IV. uložil soud žalobci v souladu s § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu na vydání výplatního lístku ve výši dle položky 4 písm. c).