116 C 118/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 23 382,21 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených půjček, které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 14. 2. 2006 a na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 14. 4. 2006. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovanou dne 14. 2. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta půjčka výši 12 000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit v hotovosti formou 52 týdenních splátek ve výši 384 Kč celkovou částku ve výši 19 968 Kč. Tato částka byla tvořena půjčkou ve výši 12 000 Kč a poplatkem ve výši 7 968 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 17. 2. 2007. Ze zákaznické karty ze dne 14. 2. 2006 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy [číslo] zaměstnána u označeného zaměstnavatele s čistou mzdou ve výši 16 000 Kč. Další příjem domácnosti představovala blíže nespecifikovaná částka 14 000 Kč. Běžné měsíční výdaje domácnosti byly uvedeny v částce 9 868 Kč. Žalovaná poskytnutou půjčku včetně poplatku řádně nesplatila, když uhradil pouze částku ve výši 8 506 Kč, přičemž poslední platba byla uskutečněna dne 17. 2. 2009. Úhrada v částce 5 111,78 Kč byla započtena na úhradu půjčky, částka ve výši 3 394,22 Kč na úhradu poplatku. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, s účinností ke dni 5. 1. 2021, postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které bylo žalované odesláno dle předloženého podacího lístku dne 1. 2. 2021. Žalovaná žalobci zbývající dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 29. 7. 2021, která byla žalované dle předloženého podacího lístku odeslána dne 30. 7. 2021. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 888,22 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 25. 2. 2007 do data postoupení 18. 12. 2020 z částky 6 888,22 Kč v celkové výši 12 873,04 Kč a úroku z prodlení z částky 6 888,22 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Zaplacení zbývající částky na poplatku žalobce nepožaduje. 5. Dne 14. 4. 2006 právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta půjčka výši 20 000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit v hotovosti formou 52 týdenních splátek ve výši 640 Kč celkovou částku ve výši 33 280 Kč. Tato částka byla tvořena půjčkou ve výši 20 000 Kč a poplatkem ve výši 13 280 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 17. 2. 2009. Ze zákaznické karty ze dne 14. 4. 2006 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy [číslo] zaměstnána u označeného zaměstnavatele s čistou mzdou ve výši 13 440 Kč. Další příjem žalované představovala blíže nespecifikovaná částka ve výši 4 300 Kč. Další příjmy domácnosti dosahovaly částky 29 600 Kč. Běžné měsíční výdaje domácnosti byly uvedeny v částce 20 936 Kč. Žalovaná poskytnutou půjčku včetně poplatku řádně nesplatila, když uhradil pouze částku ve výši 5 834 Kč, přičemž poslední platba byla uskutečněna dne 17. 2. 2009. Úhrada byla v částce 3 506,01 Kč započtena na úhradu půjčky, částka ve výši 2 327,99 Kč na úhradu poplatku. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, s účinností ke dni 5. 1. 2021, postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které bylo žalované odesláno dle předloženého podacího lístku dne 1. 2. 2021. Žalovaná žalobci zbývající dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 29. 7. 2021, která byla žalované dle předloženého podacího lístku odeslána dne 30. 7. 2021. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 16 493,99 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 22. 4. 2007 do data postoupení 18. 12. 2020 z částky 16 493,99 Kč v celkové výši 30 419,16 Kč a úroku z prodlení z částky 16 493,99 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Zaplacení zbývající částky na poplatku žalobce nepožaduje. 6. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smluv o půjčce dle § 657 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobce na základě jednotlivých smluv poskytl žalované částky ve výši 12 000 Kč a 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně s příslušným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však svoji povinnost vyplývající z jednotlivých smluv porušila, když splátky řádně a včas neplatila a uhradila na smlouvu [číslo] pouze částku ve výši 8 506 Kč, v případě smlouvy [číslo] pouze částku ve výši 5 834 Kč. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník k postoupení obou pohledávek na žalobce, je tento oprávněn pohledávky vymáhat. 8. Soud se dále zabýval otázkou platnosti ujednání o výši poplatků v jednotlivých smlouvách a dospěl k závěru, že jsou tato ujednání neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 odst. 1 ve spojení s § 41 občanského zákoníku. V případě smlouvy [číslo] [číslo] je ujednání o poplatku zcela nepřiměřené k poskytnuté částce a době trvání. U smlouvy [číslo] půjčka činí 12 000 Kč, poplatek ve výši 7 968 Kč pak představuje 66,4 % půjčené částky. U smlouvy [číslo] je půjčka 20 000 Kč a poplatek ve výši 13 280 Kč také představuje 66,4 % půjčené částky. Za situace, kdy splatnost byla v obou případech ujednána do jednoho roku, má soud za to, že jde o ujednání zcela nemravné, kdy cílem poskytovatele půjčky a smyslem ujednání týkajícího se poplatku je pouze umělé navyšování zisku nabytého v souvislosti s půjčkou. Za těchto okolností dospěl soud k závěru, že jsou obě smlouvy v části týkající se poplatku neplatné a žalobci právo na jeho zaplacení nevzniklo. Žalovaná dosud zaplatila na smlouvu [číslo] částku ve výši 8 506 Kč. Z poskytnuté půjčky ve výši 12 000 Kč tak zbývá uhradit částku 3 494 Kč. Na smlouvu [číslo] žalovaná zaplatila částku 5 834 Kč, z poskytnuté půjčky ve výši 20 000 Kč tak zbývá zaplatit částku ve výši 14 166 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitých závazků, vzniklo žalobci v souladu s § 517 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 9. Z důvodu, že ujednání ve smlouvě týkající se poplatku jsou neplatná, provedl soud novou kapitalizaci jednotlivých úroků z prodlení za žalobcem požadovaná období. V případě smlouvy [číslo] zákonný úrok z prodlení za období od 25. 2. 2007 do 18. 12. 2020 z částky 3 494 Kč činí částku 3 870,24 Kč. V případě smlouvy [číslo] zákonný úrok z prodlení za období od 22. 4. 2007 do 18. 12. 2020 z částky 14 166 Kč činí částku 15 485,34 Kč. 10. Jelikož žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužné částky žalobci uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalované na základě smlouvy [číslo] povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3 494 Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 870,24 Kč. Na základě smlouvy [číslo] soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 166 Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o