119 C 138/2022-75 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela dne 31.7.2018 s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí finančních prostředků žalované ve výši 20.000 Kč, kterou převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, což stvrdila svým vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobci příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17.200 Kč. Tato částka je tvořena kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za správu úvěru, případně poplatkem za uzavření smlouvy a poplatkem za hotovostní inkaso splátek. Žalované zbývalo po zaplacení jednorázového administrativního poplatku zaplatit částku ve výši 37.200 Kč. To vše se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2.657,14 Kč, první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Poslední splátka byla stanovena na 30.9.2019. Žalovaný uvádí, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru žalované řádně prověřil její schopnost úvěr splácet. Čerpal z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplněné žalovanou, která má vypovídat o její finanční situaci, o jejím zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výší měsíčních příjmů, výší měsíčních výdajů a požadované výši úvěru. Žalovaná dále předložila dokumenty k posouzení její bonity a úvěryschopnosti. Další informace právní předchůdce žalobce získal ze standardních informací o spotřebitelském úvěru. Relevantní informace žalovaná o závazku získala z dokumentu standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila žalobci částku ve výši 8.000 Kč, která odpovídala třem řádně splaceným splátkám. Dostala se do prodlení s úhradou částky 29.200 Kč, která sestává z jistiny ve výši 20.000 Kč a příslušenství ve výši 9.200 Kč. Žalobce se dále domáhá zaplacení smluvní pokuty, a to z důsledku prodlení žalované se splácením jednotlivých splátek dle článku V. odst. 4 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce uvedl, že dne 28.9.2018 byla část závodu původního věřitele tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba] Dle dokladu o koupi části závodu věřitelem se tedy stala společnost [právnická osoba] Žalobce uzavřel s touto společností smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 5.8.2021. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2.900 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 2.300 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4.000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.391,78 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč smluvní pokuty ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 31.7.2018 soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru. Uvedla, že její příjem ze závislé činnosti (mzda) činí měsíčně celkem 10.707 Kč a její průměrné měsíční výdaje činí celkem 6.584 Kč. Z formuláře pro standardní informace ze dne 31.7.2018 soud zjistil, že žalovaná byla informovaná o úvěru v tom smyslu, že poskytnuta jí bude částka 20.000 Kč, uhradit má částku ve výši 37.200 Kč. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 31.7.2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, jejímž předmětem je poskytnutí jistiny žalované ve výši 20.000 Kč, která uhradí celkové náklady ve výši 17.200 Kč, celkem tedy uhradí věřiteli částku 37.200 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2.600 Kč. Z výpisu z OR vedeného Městským soudem v Praze soud zjistil, že společnost [právnická osoba] je akciová společnost, mezi jejíchž předmět činnosti patří mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Tato ke dni 28.9.2018 nabyla část závodu společnosti [právnická osoba] (původní právní předchůdce žalobce). Z výpisu z OR vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl C vložka [číslo] soud zjistil, že žalobce je společnost s ručením omezeným, mezi jehož předmět podnikání patří mimo jiné zprostředkovatelská činnost pojišťovnictví, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání ze dne 22.11.2021 soud zjistil, že žalované byl dne 6.9.2021 zaslán obyčejný dopis a dne 22.9.2021 ji navštívil na kontaktní adrese terénní pracovník. Z předpisu splátek ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalované byl předán k podpisu přehled splátek. Z dopisu žalobce ze dne 17.8.2021 soud zjistil, že žalobce informoval žalovanou o postoupení pohledávek. Z dopisu advokátní kanceláře soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou dne 6.9.2021 k úhradě dlužné částky. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu ze dne 9.8.2021 soud zjistil, že žalované bylo právním předchůdcem žalobce oznámeno postoupení pohledávky. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 18.10.2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 20.10.2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Z notářského zápisu [spisová značka] ze dne 27.9.2018 soud zjistil, že došlo k převodu části závodu mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] Z dokladu o zaplacení ze dne 30.7.2021 soud zjistil, že žalobce právnímu předchůdci žalobce zaplatil za postoupení pohledávek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Z podnájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná uzavřela jako nájemnice tuto smlouvu s [anonymizována dvě slova]. jako pronajímatelem. Doba nájmu byla stanovena na dobu určitou do 31.1.2019, jedná se o bytovou jednotku [číslo] o velikosti [anonymizováno] o výměře [výměra], za kterou žalovaná platí nájemné ve výši 14.000 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy ze den 1.9.2017 soud zjistil, že žalovaná je zaměstnaná u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Její hrubá mzda činí 66 Kč za hodinu, pracovní doba činí 8 hodin maximálně 40 hodin týdně. Z výplatních pásek za měsíc březen, duben, květen roku 2018 soud zjistil, že žalovaná pobírá průměrně 10.700 Kč. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne 31.7.2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen smlouva) ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl první předchůdce žalobce žalované dne 31.7.2018 peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jakožto podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEU C [číslo] [anonymizováno]) zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením Smluv posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalovaného úvěr splácet posoudil, kdy tvrzení žalobce obsažená v návrhu na zahájení řízení o vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a o jejich ověřování nejsou žádným způsobem doložena. Doložena je pouze výše nájemného, které je žalovaná povinna platit ve výši 14.000 Kč měsíčně a výše jejího příjmu cca 10.700 Kč měsíčně. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s