119 C 312/2021-31 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 9.920 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 11.9.2017, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 8.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 11.10.2017. Žalovaný úvěr čerpal, dosud jej nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2021 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalobcem došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na webových stránkách [webová adresa], kde se žalovaný zaregistroval, uvedl heslo pro přístup, souhlasil s registrací, kterou následně dokončil, byl prolustrován, byla ověřena jeho schopnost úvěr splácet. Následně byla schválena jeho žádost o poskytnutí úvěru a byla mu poskytnuta finanční částka ve výši 8.000 Kč splatná dne 11.10.2017. Žalovaný čerpal úvěr převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.920 Kč, splatný rovněž 11.10.2017. Přes předžalobní upomínky naposledy dne 13.4.2021 žalovaný dosud žalobci ničeho nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela společnost [právnická osoba] (právní předchůdce žalobce) a žalovaný. Jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.920 Kč. Úvěr byl poskytnut 11.9.2017 a VS pro platbu (čerpání) byl sjednán v podobě [variabilní symbol]. Doba trvání úvěru byla sjednána v délce 30 dní. Úvěr byl splatný dne 11.10.2017, celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobci byla 9.920 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný byl opětovně seznámen se základními parametry úvěru. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků soud zjistil, že právní předchůdce žalobce zaslal finanční prostředky uvedený žalovaným v žádosti. Jedním z účtu, kterým právní předchůdce žalobce disponuje je účet u [právnická osoba] [bankovní účet]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13.4.2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 13.4.2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z poštovního podacího lístku ze dne 13.4.2021 soud zjistil, že tyto písemnosti byly žalovanému doporučeně zaslány. Dotazem u [] [banka] a..s. soud zjistil, že v rozhodné době byl majitelem účtu č. [bankovní účet] (září 2017) žalovaný. Dále soud zjistil, že dne 11.9.2017 byla na tento účet připsána částka ve výši 8.000 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce a následně i žalobce jako věřitel žalovaný jako dlužník. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnuté finanční prostředky ve výši 9.000 Kč včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.920 Kč. Žalovaný svoji povinnost v celém rozsahu nesplnil, proto žalobci vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné částky. S ohledem na prodlení žalovaného dle ust. § 1968 občanského zákoníku žalobci vznikl nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení ve výši dle ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. §160 odst. 1 o.s..ř v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč.