119 C 86/2022-41 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 8.282,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela dne 9.2.2017 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované úvěr splácet. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12.320 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3.676 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4.814 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 3.830 Kč. Žalovaná se zavázala shora uvedené zaplatit v hotovosti v 18. měsíčních splátkách po 1.518 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 9.8.2018. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 11.5.2018. Marným uplynutím měsíční úhrady se ocitla v prodlení. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši sestávající z dlužné jistiny ve výši 8.282,14 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.529,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.033,20 Kč, běžícího obchodního úroku ve výši 29% ročně z dlužné jistiny od 21.1.2020 a běžícího zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 21.1.2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná se k nároku uvedeného v žalobě nevyjádřila. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce zelená v hotovosti soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 9.2.2017 smlouvu, kde je přehledně uvedeno, že se jedná o spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč, za který právnímu předchůdce žalobce náleží poplatek v celkové výši 12.320 Kč rozdělený na úrok 3.676 Kč, částku za zpracování a doručení ve výši 3.830 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4.814 Kč. Žalovaná se dále zavázala vše splatit v 18. měsíčních splátkách ve výši 1.518 Kč. Žalovaná rovněž ve smlouvě podepsala, že hotovost převzala při podpisu smlouvy. Z výpisu z OR vedeného Městským soudem v Praze oddíl B vložka [číslo] soud zjistil, že žalobce je akciovou společností, mezi jehož předmět podnikání patří mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil postoupení pohledávky na žalobce žalované. Z předžalobní výzvy ze dne 11.5.2020 (včetně poštovního podacího lístku) soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Z tabulky umoření soud zjistil, jakým způsobem byly jednotlivé splátky placené žalovanou započítávány na dlužnou částku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli dne 20.1.2020 smlouvu, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení pohledávky za žalovanou z právního předchůdce žalobce na žalobce. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce a následně žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci peněžní prostředky včetně sjednaného poplatku a dohodnutých úroků. Žalovaná svoji povinnost v celém rozsahu nesplnila, proto žalobci vzniklo právo po žalované požadovat vrácení dlužné částky včetně dohodnutých úroků (ust. § 1802 občanského zákoníku). Právo na zaplacení sjednaného poplatku vychází z dohody stran. S ohledem na prodlení žalované žalobci vzniklo právo na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč.