13 C 125/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 31. 10. 2022 se žalobkyně domáhala ochrany rušené držby proti žalované. Konkrétně se domáhala uložení povinnosti žalované zdržet se neoprávněného zásahu do držby vlastnického práva žalobkyně k movitým věcem, 10 kusům počítačových sestav [anonymizována dvě slova], a povinnosti tyto movité věci vydat do držení žalobkyně. Uvedla, že je výlučným vlastníkem shora uvedených 10 kusů počítačových sestav, které zakoupila od společnosti [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalované] (dřívější název žalované). Žalobkyně následně předala počítačové sestavy jistému [jméno] [příjmení], aby u sebe osobně zajistil zapojení počítačových sestav a provoz počítačových sestav za účelem těžby kryptoměny. Následně měl žalobkyni kontaktovat [jméno] [příjmení], obchodní ředitel společnosti [právnická osoba], který žalobkyni poslal fakturu na částku 260 093,35 Kč za náklady na provoz blíže neurčené věci. S uvedeným subjektem žalobkyně nikdy nejednala, navíc faktura zněla na společnost [právnická osoba] V další komunikaci se snažila žalobkyně zjistit, zda se počítačové sestavy nacházejí u společnosti [právnická osoba] V následné komunikaci žalobkyně zjistila, že počítačové sestavy byly provozovány [právnická osoba] [anonymizováno], a že jsou vypnuté. Žalobkyni byla zaslána [právnická osoba] [anonymizováno] faktura na částku 260 093,35 Kč, která byla žalobkyní odmítnuta jako neoprávněná. Na uvedenou společnost zaslala žalobkyně výzvu k vydání předmětných počítačových sestav. [právnická osoba] překvapivě sdělila, že tyto sestavy nedrží. Bylo to vysvětleno chybou účetní s tím, že stroje drží žalovaná. Opět byla zaslána faktura vystavena tentokráte žalovanou, kterou opět žalobkyně vrátila pro její neoprávněnost. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení počítačových sestav. Žalovaná následně potvrdila, že tyto sestavy má u sebe a nehodlá je vydat. 2. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila tak, že jej neuznala v plném rozsahu. Žalovaná uvedla, že žalobkyně u žalované zakoupila 10ks PC sestav [anonymizována dvě slova], které následně na základě ústní dohody ponechala ve správě žalované za účelem těžby kryptoměny. Podstatou dohody o správě zařízení bylo, že žalovaná tato zařízení žalobkyně umístí ve svých prostorách, připojí je k potřebným médiím (elektřina, internet), aby žalobkyně mohla prostřednictvím těchto zařízení těžit kryptoměnu. Z důvodu neuhrazení nákladů spojených s těžbou kryptoměny v celkové výši 308 960,71 Kč žalovaná odpojila zařízení od energií a zároveň uplatnila zadržovací právo k zařízení. Nelze tak souhlasit s tvrzeními žalobkyně, že by došlo ke svévolnému rušení jeho držby. Je tedy naprosto zřejmé, že v tomto případě žalovaná neoprávněně nezasahuje do držby žalobkyně. Naopak žalovaná se snaží dostupnými prostředky bránit svá práva a nároky. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že jednatelem a jediným společníkem žalobkyně je [jméno] [příjmení] (výpis z OR žalobkyně č.l. 6). Předcházející obchodní firma žalované se nazývala [právnická osoba], jednatelem žalované je [příjmení] [příjmení], společníkem je [právnická osoba] (výpis z OR č.l. 7-8). Žalobkyně zakoupila od žalované 10 ks sestav PC [anonymizováno] za 450 000 Kč, faktura za nákup byla splatná dne [datum], přičemž téhož dne byla uhrazena (faktura č.l. 9, potvrzení o platbě č.l. 10, mezi účastníky ani uvedené není sporné). Z emailové komunikace vzal soud za prokázané, že žalobkyni kontaktoval [jméno] [příjmení] [příjmení], obchodní ředitel [právnická osoba], přičemž účtoval žalobkyni energie za těžbu kryptoměny (email ze dne [datum], č.l. 11). Fakturovaná částka byla ve výši 260 093,35 Kč za náklady na provoz za měsíce únor až červenec 2022, dodavatel byla společnost [právnická osoba], odběratel [právnická osoba] (faktura č.l. 12). Tentýž den reagoval jednatel žalobkyně, že nemá nic společného s [právnická osoba], následně [jméno] [příjmení] uvedl, že měl informaci, že u nich je 10 ks zařízení, a pokud to tak není, tak je vypíná (emaily č.l. 14). Žalobkyně na uvedené reagovala [datum], kdy jednatel žalobkyně uvedl, že neříká, že u nich nemá zařízení, nicméně není z [anonymizována dvě slova], předmětná zařízení patří žalobkyni, které kupoval od [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] uvedl, že zařízení bylo provozováno [právnická osoba], která si nárokuje zaplacení faktury (emaily č.l. 13). Následná faktura na částku 260 093,35 Kč je vystavena na žalobkyni od [právnická osoba] (faktura č.l. 15). Dne [datum] vyzvala žalobkyně [právnická osoba] k vydání zařízení, přičemž uvedená společnost sdělila 23. 9. 2022, že v majetku neeviduje žádné zařízení žalobkyně (podací lístek č.l. 16, reakce č.l. 17). Z emailové komunikace z 21. 9. 2022 vyplývá sdělení od [jméno] [příjmení], že v důsledku velkého množství zákazníků došlo k chybě, zařízení byla zakoupena od [právnická osoba], která provozovala rovněž těžbu, proto je zasílána opravená faktura (emaily č.l. 18-19). Následná faktura na částku 260 093,35 Kč je vystavena na žalobkyni od [právnická osoba] (faktura č.l. 20). Tuto fakturu žalobkyně odmítla (email č.l. 18). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání všech 10 ks zařízení (výzva č.l. 21 včetně podacího lístku č.l. 22). Dne 26. 10. 2022 píše [jméno] [příjmení] email, že dle telefonické dohody připraví podklady k vyúčtovaní elektřiny, od 7. 11. 2022 do 10. 11. 2022 se spojí a dokončí vzájemné vyrovnání (email č.l. 23). Žalovaná vystavila žalobkyni fakturu za měsíc srpen 2022 na částku 48 867,36 Kč za náklady na provoz (faktura ze dne [datum]). Obsahem dohody o správě mezi žalovanou a společností [právnická osoba] mělo být, že správce (žalovaná) se podle této smlouvy zavazuje k obstarávání správy níže specifikovaných serverů za odměnu, klient se zavazuje předat správci níže specifikované servery a platit odměnu. Odměna správce se skládá z nákladů na správu, poplatků za housing a elektrickou energii (nepodepsaná smlouva o správě). 4. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení. 5. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 6. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 7. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. 8. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 9. Soud tak v rámci držební ochrany zkoumá existenci posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby. 10. V souladu s § 177 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl okamžitě po splnění podmínek řízení bez nařízení jednání. Soud má za to, že žaloba na ochranu rušené držby byla podána ve lhůtě dle § 1008 odst. 1 o. z. 11. Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu; proto obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3074/17). 12. Žaloba z rušené držby je žalobou, která směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Nejde tedy o žalobu o právu, jíž by se žalobce domáhal petitorní ochrany, nýbrž o žalobu o faktickém stavu, jíž se žalobce domáhá posesorní ochrany. Soud proto také není oprávněn zkoumat právní otázky, nýbrž omezí se jen na zjištění skutkového stavu. Aby byl žalobce s žalobou úspěšný, musí prokázat jen to, že byl držitelem práva (že je před zásahem žalovaného pokojně vykonával) a že toto právo žalovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí (§ 154) ruší. Žalobce musí v posesorním řízení prokázat svou poslední pokojnou držbu, svémocné rušení držby. Ke skutečnostem, které vylučují svévoli, náleží souhlas držitele. 13. Soud v projednávané věci vyšel ze shora uvedených východisek. 14. Dle soudu bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem 10 kusů počítačových sestav [anonymizována dvě slova], které zakoupila od žalované. Je tedy držitelem vlastnického práva k těmto sestávám. Žaloba z rušené držby je žalobou, která směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Sama žalobkyně však přiznává ve svém skutkovém vymezení děje, že předala počítačové sestavy jistému [jméno] [příjmení], aby u sebe osobně zajistil zapojení počítačových sestav a provoz počítačových sestav za účelem těžby kryptoměny. Sama žalobkyně přiznává