17 C 149/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.3.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soudem bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 8.493,17 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 27.3.2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 9.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto poskytnutou částku a dále poplatek ve výši 5.704,33 Kč za poskytnutí úvěru a smluvní úrok ve výši 576,06 Kč splatit ve 12-ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.273 Kč. Žalovaný uhradil toliko 3.852,80 Kč. Následně byla s účinností ke dni 10.11.2021 pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplatit jistinu ve výši 6.839,37 Kč. Dále nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.231,26 Kč, smluvních úroky za poskytnutí úvěru ve výši 647,46 Kč, náklady za vymožení pohledávky ve výši 128 Kč, což činí celkem 5.006,72 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 1.653,80 Kč od 24.3.2019 do 20.8.2019, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1.602,24 Kč za období od 29.3.2018 do 11.10.2021 (do postoupení pohledávky) a náklady spojení s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 3.2.2022. 2. Ve věci byl dne 14.6.2022 pod č.j. EPR 84654/2022-5 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor s tím, že navrhl zamítnutí žaloby, kdy měl za to, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť není zřejmé, zda smlouvu o postoupení pohledávek, o kterou žalobkyně opírá nabytí předmětné pohledávky, lze posoudit jako právně perfektní, dále namítl, že žalobou uplatnění nárok vč. příslušenství je zcela promlčen. Žalovaný dále uvedl, že při uzavření smlouvy nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tato je tedy neplatná. 3. Na základě uvedeného vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, kdy soud usnesením č.j. 17 C 149/2022-26 ze dne 8.8.2022, které nabylo právní moci dne 1.9.2022, řízení částečně zastavil dle ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř., a to v rozsahu jistiny ve výši 1.692,17 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1.692,17 Kč za období od 12.10.2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5.006,72 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 397,80 Kč, nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.653,80 Kč. 4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla uzavřena dne 27.3.2018 smlouva o úvěru č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkový kalendář a sazebník. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9.000 Kč, kdy tato částka byla zaslána žalovanému na účet č. [bankovní účet] (nebylo o uvedeném sporu), kdy žalovaný se zavázal tuto částku a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5.704,33 Kč splatit v pravidelných 12-ti měsíčních splátkách po 1.273 Kč, počínaje 23.4.2018, s tím, že poslední splátka měla být splatná dne 23.3.2019. Pro případ prodlení byla v č.l. VII. bod 3 smlouvy sjednána smluvní poktua ve výši 0,1% denně z částky, ohledně které je klient –žalovaný v prodlení. Dne 28.3.2018 byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta na jeho účet č. [bankovní účet] částka ve výši 9.000 Kč. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy nesplnil, uhradil toliko částku ve výši 3.852,80 Kč. 6. Následně byla pohledávka ve výši 13.890,37 Kč postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.10.2021, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 27.10.2021 a přípisem ze dne 22.11.2021. Současně byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky. 7. Následně byl žalovaný k úhradě vyzván k úhradě dlužné částky i upomínkou ze dne 3.12.2021 či předžalobní výzvou ze dne 3.2.2022 s úhradou do 15.2.2022, kdy žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 7.2.2022. 8. Žalobkyně v souvislosti s úvěrovou smlouvou č. [anonymizováno] měla dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání ze dne 24.3.2022 zaslat žalovanému dne 3.12.2021 obyčejný dopis a dne 4.1.2022 měl žalovaného na kontaktní adrese navštívit pověřený terénní pracovník. 9. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 10. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 11. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 12. Dle ust. § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 13. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Dle ust. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když z odstavce 2 tohoto ustanovení OZ vyplývá, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 19. Dle ust. § 303 občanského zákoníku nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získá. 20. Dle ust. § 3000 občanského zákoníku poctivý příjemce vydá, co nabyl, nejvýše však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá. 21. Dle ust. § 638 odst. 1 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. 22. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjedn