18 C 179/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 25.2.2021 domáhal po žalované nejprve zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím a částky 20.050 Kč, když v části 20.050 Kč coby smluvní pokuty vzal žalobce svoji žalobu zpět. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaná uzavřela s jeho právním předchůdcem (společnost [právnická osoba]) dne 3.6.2019 smlouvu o úvěru splatném ve splátkách [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč bezhotovostním převodem na žalovanou sdělené číslo účtu. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru splatit kapitalizovaný úrok za předpokládané období trvání úvěru ve výši 54.990,76 Kč, žalovaná se zavázala celkem vrátit částku 104.990,76 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši 2.916,41 Kč vždy ke každému 3. dni v měsíci s první splátkou k 3.7.2019. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, úvěr byl ke dni 3.10.2019 zesplatněn. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení na žalobce částku 79.737 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 50.000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 9.291 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 20.296 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobce soudu nedoložil ničeho ke zjišťování úvěruschopnosti žalované. Žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2020, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 4.12.2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 4. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30.9.2021 č.j. 18 C 179/2021-22 bylo řízení částečně zastaveno ohledně částky 20.050 Kč představující smluvní pokutu a ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 9.441 Kč pro zpětvzetí žaloby žalobcem, toto usnesení nabylo právní moci dne 28.10.2021. 5. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů vzal za prokázáno, že původní věřitel (společnost [právnická osoba]) coby právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru splatném ve splátkách [číslo] dne 3.6.2019 (dále jen„ předmětná smlouva o úvěru“), v rámci které si strany sjednaly úvěr ve výši 50.000 Kč pro žalovanou s tím, že tento bude splatný v 36 měsíčních splátkách ve výši 2.916,41 Kč, úroková sazba 56,72%, celková výše spotřebitelského úvěru 104.990,76 Kč, kdy úvěr 50.000 Kč bude žalované poskytnut na jí sdělený bankovní účet ([bankovní účet] - formulář pro doplnění čísla bankovního účtu). Žalobce soudu předložil dále formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplněný žalovanou, samotnou předmětnou smlouvu o úvěru, obchodní podmínky původního věřitele pro poskytování úvěrů. Dále z výpisu z účtu původního věřitele u [obec] spořitelny ze dne 3.6.2019 soud uzavřel, že na účet označený žalovanou odešla částka 50.000 Kč. Dále z žalobcem doložených upomínek ze dne 3.8.2019, 2.9.2019 a 3.10.2019 soud uzavřel, že žalovaná ničeho neuhradila na žádné splátce. Žalobce soudu rovněž doložil přípis o oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4.12.2020. 6. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 7. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 8. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 10. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 11. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 15. Při právním posouzení věci soud dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 50.000 Kč bezhotovostně převodem na účet, žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem vrátit ve sjednaných splátkách. Vzhledem k účastníkům této smlouvy je zapotřebí ji hodnotit jako smlouvu spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru (č. 257/2016 Sb.). Z těchto důvodů se tedy soud zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Žalobce soudu nedoložil ke zjišťování úvěruschopnosti původním věřitelem ničeho. Úvěruschopnost tak nebyla zjišťována. Smlouva o úvěru je proto neplatná dle zákona o spotřebitelském úvěru a žalobce, kterému byla pohledávka postoupena, má nárok na vrácení jistiny úvěru, což představuje částku 50.000 Kč, a to z důvodu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.). Dále má nárok také na příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., a kapitalizovaný úrok z prodlení pak požaduje v návaznosti na splatnost závazku. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř, kdy v části zastavení řízení by příslušela náhrada nákladů řízení žalované, ale v části zbývající potom žalobci. Žalobce tak byl úspěšný v 63%, neúspěšný ze 37%, celkový jeho úspěch je tedy 26% Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.500 Kč, dále v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze 3,5 úkonů právní služby po 3.940 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, jednoduchá výzva, žaloba, částečné zpětvzetí), 4x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 20.638 Kč a z toho 26% představuje částku 5.366 Kč. 17. Výrok o vrácení části soudního poplatku se opírá o ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., a to za část, ve které proběhlo zpětvzetí, zde byl přeplatek v rozsahu 308 Kč, který bude žalobci vrácen.